Opravdová klasika v historii rocku a metalu, a to nejen díky výborným songům a skvělým koncertům, ale také díky neobvyklé koncepci. Sepultura se jednou vypravila na hranice mezi Bolívií a Brazílií hledat inspiraci pro své mistrovské dílo – Roots. O deset let později kapela čerpá své kreativní nápady z obsahu oblíbené knihy jejich zpěváka Derricka Greena “Divina Comedia” od italského básníka a filosofa Dante Alighieriho, což vysvětluje stejnojmenný název alba Dante XXI. Sepultura v roce 2006 (potažmo 2007) oslavuje svůj přímočarý nekompromisní metal, přinášející svým posluchačům pořádnou dávku adrenalinu přímo do žil, také můžeme citovat Derricka Greena: “Songy Sepultury mají svou dynamiku, kterou nenajdete v žádné jiné metalové skupině”.
Spolupráce a vztahy mezi třemi hudebníky Andreas Kisser (kytara), Paulo Xisto (basa), Igor Cavalera (bicí, post bubeníka po změnách v sestavě momentálně obsadil Jean Dolabella ) a jejich americkým zpěvákem Derrickem Greenem nebyla nikdy pevnější a tolik inspirující jako v současnosti. Derrick Green používá svůj hlas nejen ke klasickému metalovému řevu, ale také ke zpívání, a to vytváří multidimensionalní efekt otvírající celou řadu nových možností, které byly zužitkovány při tvorbě na albu Dante XXI. Na albu najdete písně různorodého charakteru - od čistě hardcoreových věcí přes překvapující metalové konstrukce jako Nuclear Seven až po nezapomenutelný Convinced In Life. To vše podpořeno strhujícím videoklipem a závěrečnou Still Flame s houslemi, dechovými nástroji a téměř apokalyptickou atmosférou.
Green: “Když to shrnu, je to překvapující a šokující album nejen pro fanoušky, ale i pro mne”.
Rozdílnost nálad v písních vychází z příběhu Dante Alighieriho, která popisuje cestu mezi třemi královstvími. Album obsahuje 4 intra reflektující hlavně politické otázky. Není pochyb, že Dante XXI je nejrozdílnější a nejvyspělejší album, jaké kdy Sepultura vydala.
Sepultura byla založena v roce 1984 a v roce 1989 vydala své přelomové album Beneath the Remains. Potom přišly klasiky jako Arise (1991) a Chaos A.D. (1993). Albem Roots (1996) skončila spolupráce se zpěvákem Maxem Cavalerou, jehož místo zaujal Afro-Američan Derrick Green. V roce 1998 také Sepultura prokázala své sociální a národní cítění, když zorganizovala festival v Sao Paulu na podporu Indiánů. Také vydává album Native, které poprvé natáčí ve své rodné Brazílii a přizvala spoustu specialních hostů - Jello Biafra (ex-Dead Kennedys), Jamey Jasta (Hatebreed) dub/reggae legendu Dr. Israel a také finskou Apocalyptiku.
Kapela také prokázala, že je schopna vidět za hranici svého žánru. Například v albu Revolusongs, které vyvolalo světovou senzaci v roce 2002, epicky složeném ze 7 coververzí a dělaném ve spolupráci s U2, Massive Attack nebo Jane´s Addiction.
