
Jsou tomu již tři roky co Therion vydali své poslední dvojalbum „Sirius B/Lemuria“, nyní vychází nové 2CD nazvané „Gothic Kabbalah“, které bylo netrpělivě očekáváno…
Byly časy, kdy Therion zářili na evropském metalovém nebi a bez větší konkurence si vytyčili svůj směr, který určili především albem „Theli“ - neuvěřitelně úspěšným počinem - které dalo vzniknout stovkám kapel, jež se snažili o podobný výkon a nutno podotknout, že málokomu se to podařilo, Therion nevyjímaje. Přesto se v diskografii těchto švédů najdou i jiná velmi povedená alba. Pokud nepočítám vynikající death metalové začátky, ze současnější tvorby bych vyzdvihl rozhodně alba „Vovin“ a „Secret Of The Runes“. Ovšem poté se dostávají Therion do slepé uličky. Kdybych měl použít přirovnání ke kružnici, Therion šli po celou svou kariéru po obvodu a nahlíželi na svůj materiál z různých směrů, přičemž se dostávali ke stejnému středu, základu. Po albu „Secret Of The Runes“ se dostali do bodu odkud na „Theli“ vyšli a kam teď? Možná měli Therion skončit v nejlepším, protože „Sirius B/Lemuria“ bylo naprosté vaření z minulosti, kde snahy o něco nového dopadly téměř tragicky. Popravdě jsem byl velmi zvědav co Chris Johansson vymyslí, jaký směr si udá nyní. Dal se směrem operně/muzikálovým a po několika poslechách můžu říci, že se ve výsledku jedná o horší slátaninu než v případě „Sirius B/Lemuria“.
Ale začít by se mělo od začátku. První co upoutá je obal, který je velmi pěkně vytvořen a k náladě a myšlenkám alba sedí perfektně. Cd začíná písní „Mitternacht Löwe“, která jako první naznačuje, že zde se asi nesetkáme s ničím extra zajímavým a kdybychom ji vyměnili s nějakou z předchozího dvojalba, vůbec nic by se nestalo. Titulní věc „Gothic Kabbalah“ má bezesporu hitový náboj a refrén jistě zafunguje v živém podání, mě osobně se tato věc poměrně líbí, ale jako průměrný heavy metalový song. Světlým okamžikem je skutečně pěkné kytarové sólo. Ovšem zde platí totéž co u celého alba, jsou tu světlá místa, kde srdce zaplesá, ovšem není zde ani jedna skladba u které by to platilo v celé délce, vždy jen části. Další skladby jakoby nebyly, snažil jsem se, ale to je tak neskutečná nuda.
Po všech předchozích skladbách mi „T.O.F. – The Trinity“ připadá jak balzám na (d)uši, škoda jen, že zde v tomhle duchu není více skladeb, bezkonkurenčně nejlepší věc alba. Jen ke konci se to opět zvrtne v muzikál, ale zde to vydržím, líbí se mi to. Následující „The Wand Of Abaris“ oplývá tak přeslazeným refrénem, že až přemýšlím, jestli to Therion myslí vážně, nebo jestli si z nás dělají tímto albem srandu. „The Falling Stone“ představuje další částečné zrychlení z již naprosto ubíjejícího tempa, ovšem hudebně mi to připomíná metalovou operu „Avantasii“. Ovšem naprostý „vrchol“ přichází v podobě „Adulruna Redivivina“, kde v prostřední části Therion nehorázně okopírovali pasáž z muzikálu „Jesus Christ Superstar“.
Therion tímto albem udělali naprostý krok vedle, tohle album ocení buď ten kdo Therion nikdy neslyšel, anebo ten kdo je jejich nekritický, oddaný fanoušek, já nepatřím ani k jedné z obou jmenovaných skupin, takže za mě – veliké zklamání. Ovšem nezapomínám na povedená alba, takže na jejich vystoupení 12.2. v Praze v klubu Abaton, kde vystoupí ještě s kapelami Grave Digger a Sabaton, se jistě půjdu podívat. Třeba pak změním názor na nové album, i když moc tomu nevěřím.
Čas: 90:94
Seznam skladeb:
- Mitternacht Löwe
- Gothic Kabbalah
- The Perennial Sophia
- The Wisdom And The Cage
- Son Of The Slaves Of Time
- Tuna 1613
- Trul
- Close Up The Streams
- Three Trasures
- The Path To Arcady
- Chain Of Minerva
- T.O.F. – The Trinity
- The Wand Of Abaris
- The Falling Stone
- Adulruna Redivivina
Web: www.megatherion.com