Metal Mind Records (nebo Productions – kdo se v tom má vyznat) v poslední době doslova chrlí jeden titul za druhým. Kromě DVD se záznamy koncertů vydává i zajímavé polské formace a Killjoy určitě patří k těm, které si zaslouží pozornost. Třeba proto, že obratně přecházejí od thrash metalu přes hevík až k hard a art rocku.
Killjoy už si zahráli i u nás, na loňském festu Noc plná hvězd, přesto asi nepatří mezi známé kapely. Takže krátce z historie. Kořeny sahají do skupiny Mystic Side, která se věnovala thrash metalu. V roce 1998 vzniká jako paralení kapela Killjoy, s cílem hrát hard rock. V roce 2000 šel Mystic Side do kapradí a v Killjoy se začalo přitvrzovat. Výsledkem byly dvě kratší nahrávky ...A Drug Called Reality a Back To The Past, po kterých následoval dlouhohrající debut Enemigo. Nahrávka se pořizovala ve studiu ZED v Olkusz, s pomocí zvukaře Tomka Zalewskeho. Zvuk je spíše hard rockový, na druhou stranu jsou všechny nástroje snadno čitelné a třeba bicí se podařilo nazvučit velice dobře. Ono to Killjoy velice dobře i hraje. Z jejich hudby je nepřeslechnutelný vliv kapel, které tvořily metalovou historii – Iron Maiden, Metallica, ale většinou se nejedná o kopírku, protože na klasický heavy metal jsou roubovány nové výrůstky – tu thrash metalové, tu hard rockové. Zpěvák Wojtek podává přesvědčivý výkon a jeho projev je hodně pestrý. Chvílemi připomíná B. Dickinsona, častěji ale zpívá lehce zastřeným hlasem, občas vyjede do vyšších poloh a nejednou přejde k chrapláku. Kytaristé kromě typických rifů zručně sólují, basový umělec má poměrně velký prostor a v určitých pasážích dokonce hlavní podíl na konečném zvuku. V roli hostů se objevují muzikanti ze spřátelených polských kapel – Titus z Acid Drinkers a Sylwia z The No-Mads. Album kapely The No-Mads mám taky na stole, takže mě nepřekvapuje drsný Sylwiin zpěv v takřka thrashové jízdě Bedlam Party. Za nejlepší považuji závěrečnou skoro baladu, pomalejší, propracovanou skladbu s art rockovým nádechem, i když i na dusot bicích a zrychlení dojde. Ale abych jen nechválil – ostatně na bodové stupnici nevidím album až tak vysoko – je tu pár problémů. Tím nejhlavnějším asi to, že část materiálu jsem už někde slyšel. Třeba čtyřka Question se sice poslouchá příjemně, ale stejně tak se poslouchala první sólovka velkého Bruce z IM, tady je inspirace více než jasná; a podobných pasáží je možno najít více. Trošku jinačí zvuk už jsem zmiňoval a co se mi pranic nezamlouvá, je obal. Ale obal nehraje a kdo netouží po experimentech, zvukové moderně a dalších novátorských postupech, může po téhle kapele s klidem sáhnout.
Seznam skladeb:
- Jester
- Snake Whisperer
- Enemigo
- Question
- Change Me
- Silent Confession
- Sinner
- Mystify My Soul
- Forget My Name
- Bedlam Party
- Mercy‘s Crime
