Jestliže se o OBSCENE EXTREME festu hovoří v souvislosti s neopakovatelnou atmosférou, pak BRUTAL ASSAULT je na tom dost podobně. Tedy alespoň pro mě. Trochu nostalgicky na mě působí vzpomínka, kdy jsem se na tento festival dostal poprvé. Vidím to jako dnes! Tehdy, jako 16ti-letý klouček, jsem byl vzat pod ochranná křídla mých, v té době nových a o pár let starších kamarádů a díky kterým jsem ušel notný kus cesty v poznávání tvrdé muziky. Během těch šesti let, které mezitím uplynuly, vidím, jak mnozí z těchto přátel muziku buď upustili nebo se pohnuli zcela někam jinam, ale festival, ačkoli se po všechna ta léta potýkal s existenčními problémy, zůstal!!!
ČTVRTEK - Také letos jsem se rozhodl návštěvu nevynechat (Možná bych měl také uvést, že kompletní rozbor všech kapel rozhodně neposkytnu. Jednak jsem se soustředil na to, co mě zajímalo a druhak jsem musel na hlavní sobotní kapely odjet, ale o tom později.), takže čtvrteční dopoledne mizím z práce a zhruba ve dvě odpoledne vyrážím. Klasické stresy před odjezdem - kopírování letáků a plakátů, chystání jídla a do toho ještě několik telefonátů, takže až někde po cestě si uvědomuji, že sandále, které mám na nohou, jsou jediná obuv, kterou s sebou mám. Cestu věnuji buď vystřihováním letáků (nůžky se mi díky perfektnímu stavu našich silnic co chvíli někam zapichují) nebo spánku. Ve Slatiňanech nevynecháváme výbornou zmrzlinu a nakupujem nějakou baštu. Na místě mě trochu překvapuje, že kemp je situován téměř dopřostřed vesnice, ale podle všeho si za dobu existence areálu místní zvykli. Stan rozbíjím vedle kluků z INQIZITOR zine a bavím je limitovanou deluxe edicí mého stanu, kde chybí kolíky a další věci, které nahrazuji hřebíky a dalšími impeovizačními pomůckami. Hned vedle stanů máme postavený nízký altánek, který se během těch třech dnů mění v solidní skladiště, takže pokud jste viděli modrou plachtu, pod kterou se nacházelo nemalé smetiště, tak to bylo ono! Po cestě do areálu vylepujem plakáty a když vidím místo samotné, nemůžu najít slova, kterými bych popsal mé nadšení. Pokud bych měl opět srovnávat, tak myslím, že Obscenu se v pohodě vyrovná a v některých vlastnostech i předčí! Díky zpoždění jsem propásnul MRÁZEK (hodně lidí asi překvapil unikátní výkon kytaristy), OBLOMOV (novou desku jsem bohužel ještě neslyšel, škoda), AHRIMAN (absolutně netuším o co jde) a přicházím na set GREEDY INVALID, kteří teď maj venku nové CD. Stylově se to od předchozí tvorby příliš nelišilo, prostě pohodový doom rock s lehkými doteky například KATATONIA a podobných kapel. Za zmínku určitě stojí slečna za bicími, jen mi přišlo, že zpěvákův projev byl jaksi bez šťávy.
Postavit stan a jde se na pivo, stíhám konec MRÁZKA a první kapelou, kterou vidím celou, jsou OBLOMOV, kteří mě ale naprosto nebaví, jednou jsem měl tu čest je vidět naživo, něco doma, ale prostě se mi zdá že z toho nic nejde, nemastné neslané. Někomu se ale určitě jejich experimentální black metal se ságem líbil. Další jsou black metaloví Maďaři AHRIMAN, ale byl to průměr, ze kterého vyčníval pouze zpěvák, který v pohodě střídal několik hlasových poloh a jeho projev se mu dal věřit i bez blbých malovátek, které si odpustili všichni. GREEDY INVALID mě už na AFODu překvapili, super doom-rockové vystoupení, které je dostatečně chytlavé, ty popěvky mi hrajou v hlavě ještě teď, výborný zpěvák bez kterého by to nebylo ono. Yeah, jen tak dál.
SOLFERNUS jsem chtěl vidět hlavně z důvodu angažmá Tomáše Corna, jehož řadím k nej bubeníkům v naší malé zemičce. Musím však říct, že jsem čekal větší smršť - sypanice sice byly, ale dost sporadicky a mnohem více se využívali střední a pomalá tempa. Během setu zpěvákovi přestal hrát mikrofon, takže celé dvě skladby se jelo bez zpěvu, aniž by na to někdo upozornil nebo s tím někdo něco dělal. Docela mě překvapilo, kolik fans měli... Hned po jejich setu mi Dejvy prozrazuje, že Tom opouští jak SOLFERNUS, tak i DESPISE, což je pro mě značný šok (nabídka na vydání desky od několika světových firem, plánování tour a hraním se špičkami žánru a teď jde všechno do pryč). Tomáš to zdůvodnil tím, že ho nebaví dělat věci polovičatě a práce mu nedovoluje věnovat dostatek potřebného času cvičení a zkouškám.
SOLFERNUS z Brna mají na svém kontě pouze pecku Diabolical Phenomenom, kapela Igora, Parambuchy, Khaabluse a k mému překvapení si za bicí sedl pan Pop-Corn. A takový gulomet se poslouchá jedna radost, už na albu jakýsi Nor do bicích řezal až z nich létaly kusy, ale Corn je Corn, jinak pod pódiem solidní zástup hrozičů, v pohodě zpěv, fajn vystoupení.
Na taliány NATRON stojím poslušně nastoupen. Jejich poslední deska je super a dojem, že SUFFOCATION z jejich tvorby sálá více, než cokoli jiného, potvrdili i naživo. Jejich technický a lehce brutální death metal musel dostat každého, kdo má jen trochu jasno ve svém hudebním vkusu. Perfektní pocit z jejich show umocňoval hlavně zpěvák, který vypadal, že ho to každou chvíli trefí :-).
NATRON, tihle makaróni jsou prostě řeznící jako prase, jejich vystoupení je masakr, jinak se to nedá popsat, chlapci se nezastavili a i pauzy mezi písničkami byly často minimální, když se hrálo z desky Livid Corruption, tak každý fanda pořádného kurva fast death metalu musel být spokojen na 100%.
Valím se kouknout po distrech a na "Sajlenty" jsem zpět. Názor, že nesmrtelný opus "Behind The Shadows" nikdy nepřekonají, mi nevyvrátila ani jejich novinka "Relic Dances", která sice není špatná, ale kvalit zmíněné kultovky nedosahuje. Pozitivem je, že se kapela stále vyvíjí a nyní jsou o dost jinde, než jejich předchozí tvorba, což je dost možná zapříčiněno změnou sestavy, kdy nezůstal kámen na kameni a z původního silného jádra zůstal jen Radek Hajda a Siky. Předlouhé zvučení zapříčinilo zkrácení setu, avšak účas cimbálovky to vynahrazovala více, než dost. Hrálo se samozřejmě z nové desky a došlo i na cimbálové sólo. Opět si musím postěžovat na všudypřítomné hančino hecování a roztleskávání, které dle mě nemají vůbec zapotřebí. Zatím nejsilbější set, k nové desce, jaký předvedli.
Na SSOGE jsem se těšil velice, ale první chyba nastala, když zvučili příšerně dlouho a druhá, že když začali hrát, tak stejně nazvučení nebylo to pravé ořechové. Vystoupení odhoblovali s cimbálovkou Radošov, což by bylo super, kdyby byli pořádně slyšet. Ale možná už sem ohluchl :-).
Nastupují švédští drtikolové GADGET, jež jsou zaštítěni skvělými Relapse. Mám doma debut, split Swedish Assault a splitko s EXHUMED a vše naznačovalo tomu, že dnes se bude vzpomínat na legendu NASUM. Ono je složité nebýt ze Švédska a nebýt ovlivněni buď AT THE GATES, SKITSYSTEM či právě NASUM. Jenže v tomto případě to vůbec nebylo na škodu. Ultrarychlý bicmen, stejně tak kytarista a hysterický zpěvák. Bezchybná palba, ve které bylo místo i na pomalé a propracované pasáže. Super!!!
GADGET přijeli, nazvučili, spustili, zničili, odešli! Nasum (R.I.P.) mají nástupce, v tomto bodě je fajn zmínit super světla, které kapelám ve večerních a nočních hodinách tvořila dobrou kulisu. Kdo si chce Gadget sehnat tak doporučuji jejich první desku Remote, sakumprásk!
Dalším uzemňovákem byli bez pochyb holandští TEXTURES. Deska "Polars" jako by z oka MESHUGGAH vypadla + nese spoustu dalších svojských vlivů. V tento moment valím bulvy jak malej kluk na kolotoče! Tohle je fakt síla. TEXTURES naživo zašli mnohem dál, než co naznačili na desce. Tady to bylo snad ještě úchylnější. Předně dokonalý zvuk tomu dával fakt neskutečné koule, preciznost a neskutečná sehranost muzikantů vyrážela dech a muzika samotná, to se fakt hodně těžko popisuje. Klávesy a samply tvořili nemocnou atmosféru už tak dokonalému základu. Nechtěl bych být na jejich set zhulenej, to by se strašlivě zabředávalo. Tohle byl jednoznačný vrchol tohoto dne.
Na TEXTURES se těšilo dost známých xichtíků, kteří byli spokojeni až až, mě jejich vystoupení bavilo první polovinu, občas jako Meshuggah, občas šlapavě melo deathové, ale být to kratší, bylo by lépe. Ale možná to bylo tím, jak jsem se těšil na OBITUARY, a ti mne a ani nikoho rozhodně nezklamali! S příchodem Tardyho se roztrhl kotel jak prase (myslel jsem že stojím v dostatečné vzdálenosti, ale nakonec i k těm místům nějaký nešťastník občas vylétl), dokonce i jejich průměrná novinka Frozen In Time, kterou na desce vytrhává z naprostého průseru právě nedostižný zpěv, zněla naživo výborně, naprostý masakr pak byly věci jako Chopped In Half, Threatening Sky nebo Slowly We Rot. Trochu (dost) mě mrzelo nezahrátí Don't Care, ale jinak super zážitek, na který se jen tak nezapomíná, old school death fucKING metal.
Na OBITUARY čekám spíše ze setrvačnosti, než že bych byl jejich velkým fandou. Nepopírám sice, že to byla jedna z kapel, která mě přivedla na scestí metalu (hlavně díky obalům :-), ale dnes jsem přece jen trochu jinde. Staroušci konečně nastoupili a začínalo se z novinkové desky, která dle mě za moc nestojí. Sem tam zazněli i starší věci, ale největšími favority pro mě byly pecky ze "Slowly We Rot". Dost mě baví kytarista, který vypadá, jako by ho spíše sebrali někde na polských hranicích, takový malý loserek ve fialové teplákovce :-). Patrně nejlepší zvuk, jaký jsem kdy na festivalu slyšel dával skutečně dobrý pocit, že když se chce, tak to skutečně jde! Pro dnešek je vymalováno, praskám spát. Jsem utahanej jak kotě, takže přemáhat se nemá cenu. Ještě dávám nějakej dlabanec, abych dožil rána a zabírám.
LORD BELIAL ze Švédska mě nudili stejně jako na jejich albech, po první písničce prchám opít své lačné útroby.
PÁTEK - Ráno se probouzím do zvučení olomouckých SCENERY. Hned valím na plac, tahle kapela mě fakt dostala, když jsme je před půlrokem dělali v Brně - fakt paráda. Také dnes předvedli solidní technické divadlo ne nepodobné DEATH, od kterých dokonce zazněl cover a muselo se i přidávat. Lepší probuzení si fakt nedovedu představit. Na vystoupení Slováků HECATE mizím nakupovat, ale bicmen je na doom metal extrémně rychlý! HAZYDECAY jsou poslední dobou dost provařovanou kapelou, takže to valím očíhnout, ale dost mě to zklamalo. Ani ryba ani rak, bez šťávy a pořádného nápadu. Mix HC a NU - rozhodně vím o lepších zástupcích tohoto stylu u nás! Potkávám Žanka, takže to nevěstí nic dobrého, ochutnávám jeho vzorek a jsem na kus dne v pasti :-). Uniká mi POOSTEV (neznám), RETURN TO INNOCENCE (zahráli cover od MOONSPELL), CASKETGARDEN, AHUMADO GRANUJO v pochroumané sestavě, SIX DEGREES OF SEPARATION, DISFIGURED CORPSE, SHAARK a ISACAARUM, během jejichž vystoupení si jdu zdřímnout (daň za raní vstávání celého týdne je neúprosná).
Bohužel, spánek se trochu protáhl, takže jsem stihl akorát poslední vál od RETURN TO INNOCENCE, jako vždy cover od Moonspell, co k tomu dodávat, tohle mě prostě baví, je to dokonalá písnička, která mi nahání husí kůži, škoda, že RTI mě na albech nebaví. Další Maďaři CASKETGARDEN velice potěšili, srovnání s pozdní melodickou tvorbou Carcass se přímo nabízí, oni sami to potvrzují výborně zahraným coverem Heartwork. Zvuk byl super, kytary správně řezající, zpěvák komunikoval s publikem a čas od času si odskočil ke kotli aby nechal zahulákat do mikrofonu i ostatní. Jak říkám, celkově velmi sympatické vystoupení. AHUMADO GRANUJO prostě bez Davida nejsou ahumádem, v Krhanicích se ze všech sil snažil zapět Chymus, leč do AG se prostě nehodí ani kdyby ho za koule věšeli. Teď na BA to zkusil bývalý pan bubeník (sorry, jméno si nepamatuji) a také to není ono, tóny co vykrkal David zvládne v jeho stylu málokdo. Co na plat, jeden člen a citelně chybí. Před SIX DEGREES OF SEPARATION se strhla jediná přeháňka festu, ale jsme sakra metloš,i tak nám déšť nevadí, hlavně když máme pláštěnku. SDOS mě nebaví, což se nedá říci o spoustě dalších lidí, kteří si vystoupení dost užívali. Ze svižného doomového základu občas probleskli skoro až zathrashované kytary, ale hodně melodické. Bohužel při jejich vystoupení se jeden člověk nějak ošklivě zranil.
Na DISFIGURED CORPSE jsem byl nadržený, už z důvodu toho, že na Obscene Extreme mi unikli z důvodu mé alko-indispozice. Třískalovci naběhli na stage, spustili ten svůj grind core šmrncnutej trochou crustu, dostatkem hc a byla to jízda jako hrom, druhé nejlepší vystoupení dne co jsem měl možnost shlédnout. Vláďík řve jako by měl v krku střepy, špičkování s Ingrowing nemohlo chybět. Od SHAARK jsem slyšel jen jednu písničku v poklidu domova, nějak extra za srdce mě to nechytalo, což se dá říci i o vystoupení na BA. Thrash metal s ucmrdnutím core, chyběla větší jiskra a živelnost, zachránil to až cover od Slayer - War Ensemble, yeah, to první mě donutilo bavit se naplno. A ISACAARUM!!! Vystoupení dne, po kterém kdyby jste šli spinkat, o nic moc byste nepřišli, pán kytarista s kuklou na hlavičce, Chymuse zase jako domina, flusání krve, menses-sperm-metal jako prase, který se líbil i (jinak) nevyznavačům prasečinek. Vagina Panzerfaust vše korunovala a bylo vymenstruováno. Sluší se zmínit, že k vrcholům festivalu patřilo, když Vlakin honil Chymus a chtěl ho nakopnout. Vypadalo to jako kdyby Hozna Koller s Rosickým hráli na babu. Probouzím se, až je po mě sháňka.
Vylézám ven a vidím před sebou gril, na který jsme byli domluveni, leč Vikont (INQIZITOR zine) je hlava děravá, takže to vypadalo, že naložené maso budu leda tak házet po kapelách. Naštěstí se zapomnětlivec jal obcházet stany a prosit o pomoc, kterou našel až u nějakého nalitého Poláka :-). Steaky jsou luxusní, ale při pohledu na hodinky nechávám žrádlo na pospas mlsounům a valím rychle na DISILLUSION, kteří jsou jednou z nejslibnějších německých kapel současnosti. Netroufám si tvrdit, kolik lidí mohlo znát jejich tvorbu, ale já byl nastoupen v první řadě. Introvertní a decentně oblečení pánové otevírali hned novým songem, který je snad ještě dál, než jejich tvorba na debutu. Jejich melodický death metal nemá široko daleko konkurenci. Představte si to nejlepší z EDGE OF SANITY doplněné o svojské nápady, špetku avantgardy a klasické hudby. Jejich ultradlouhé songy (15 minut je běžná délka!) nikomu nevadili a DISILLUSION byli přijati s bouřlivím potleskem. Na muzikantech bylo vidět, jak jsou dojatí! Oproti tomu NEGURA BUNGET předvedla skutečně otřesné vystoupení. Neslyšel jsem je sice od doby jejich mini, ale i tak myslím, že se jejich tvorba spíše hodí do rumunských hlubokých lesů, kde měli pro tentokrát i zůstat. Nevím, co bych vytknul dřív... Bubeník zaujal palicemi namísto paliček (zřejmě nejsilnější jaké jsem viděl), to už 15 let starý smrk je méně široký :-). Dále jakýsi dřevěný xylofon, do kterého se za set 2x uhodilo a bylo po parádě. Zvukově taktéž slabota a nezachránilo to ani lození po areálu v naději nalezení lepšího akustického místa.
Dissillusion i Negura Bunget jsem vynechal po první zaslechnuté písni, Neguru si pustím raději doma. To samé Depresy.
DEPRESY předvedli standardní vystoupení s né příliš podařeným zvukem. Kdybych neměl jejich tvorbu tak dobře naposlouchanou, asi bych se docela ztrácel. Post kytaristy byl přeobsazen, takže jsem zvědav, jakým způsobem se to odrazí do nové tvorby. Počet lidí na place jasně ukazoval, že i když jsou DEPRESY spíše v pozadí scény, pořád jsou na vrcholu zájmu, co se slovenských kapel týká. Z nudy mezi vystupujícími kapelami házím na poblíž sedícího W-Brňovjkája žaludy, která padaly z přilehlého dubu. Dotyčný se jen podíval nad sebe, aby zjistil, že plod nejspíše spadnul přímo ze stromu. Když se to však opakovalo poněkolikáté a byl jsem zpozorován, vesele jsem se té taškařici zasmál. Jenže to už se na mě žene nasraný překladatel s tří metrovým rahnem v ruce. Při třetím kolečku mezi lidmi, sedícími na lavičkách, mi už docházely síly. Naštěstí i šílenému kantorovi, takže se to celé divadlo obešlo bez zranění i ztrát na životech :-). Mezitím se v klidu nachystali černokněžníci z Osteraichu, BELPHEGOR. Nikdy před tím jsem se po jejich nahrávkách nějak nepídil, živě mě to taky kór neohromovalo (například srovnání se stylově spřízněnými MYRGSKOG snesou dle mě jen stěží). Klepač, který vystřídal session bubeníka z MASTIC SCUM, se ukázal jako velmi rychlý - abnormálně vytažený virbl zdůrazňoval jeho neobvyklou přesnost, ale potlačoval další složky muziky. Jinak se oproti minulému vystoupení ve Hvozdu příliš nezměnilo - rychlý black death bez výrazných změn. Zpěvák se ukázal být prototypem úchylného skopčáka - když jsem byl fotit, vypláznul na mě jazyk a usmál se tak, jak to asi umějí jen klasičtí němečtí pedofilové :-), no ale i jako fírer by se hodil :-).
Áááá, BELPHEGOR! Před rokem jsem je viděl na AFODu, a zvuk naprosto na hovno, jedná velká hluková stěna, přes kterou poznali co se zrovna hobluje snad jen přímo Rakušáci. Uznávám, že na albech mají kvalitu hodně vysoko, ale naživo? Nemít výborného bubeníka, který byl super nazvučen, výkon Belphegor by byl naprosto nemožný průser, z kytar bylo poznat akorát to, že na ně někdo hraje. Našli se tací, kteří mi říkali, že jsem kretén :-) Nu což, asi opravdu hluchnu, za něco stál fakt jen bicmen.. ROOT, na ně už koukám, jenom abych se zasmál Big Bossovým průpovídkám. Rootany viděl snad každý, kdo se o metalovou hudbu zajímá, nemá cenu to rozebírat, jen se sluší dodat, že při Aposiopesis (tak tohle nebude dobře napsaný – pozn. Fred J ) jsem jen čuměl s hubou dokořán, NÁDHERA ! Hláška setu "Hitlerjugent ve Vatikánuůůůů".
ROOT s radostí vynechávám, jednak jsem je viděl nesčetněkrát a druhak nemám náladu na největší koncentraci agro-turistů za celé tři dny. Místo toho raději volím seanci u stanu a betelnej dlabanec.
Callenish Circle si nepamatuji, za to o Agathodaimon nemám ani chuť psát, tohle nebyl průměr, ani lehký podprůměr, tohle byla nebetyčná nuda! Jeden z head-linerů pátku? PCHE! Nebudu to řešit dále, k pátku snad jen to, že Forgotten Silence nechápu, což se nedá říci o jiných. Jde se spát. Teda spíš chlastat.
Přícházím až na pár válů CALLENISH CIRCLE, kteří mě taky zrovna neberou a netrpělivě čekám na AGATHODAIMON, jejichž poslední deska mě skutečně uzemnila. Takhle si představuji moderní black metalové album. Netrpělivě čekám a jsem trochu rozčarován. Na pódium leze banda obstarožních týpků, kteří vypadají jak pobudové z hospody. Nejvíc mě dojímá nakoupenej basák v křiváku, kterej sotva stojí, hlavně, že musí lítat po celým pódiu, zjev raději komentovat nebudu. Zpěvák v obtažených mrkváčích, přes celý záda otřesná kérka. Bubeník pořádně neudržel rytmus. Výkon se dost podobal jejich prapodivné vizáži. Nemohl jsem uvěřit, že tohle je ta samá kapela, na které si doma ujíždím. Tohle asi největší zklamání celého festivalu! Avantgardní mistři FORGOTTEN SILENCE to však plnohodnotně vynahrazují. Ty tam jsou doby, kdy při metalovém základu koketovali se všemi možnými stylovými odrůdami, dnešní tvář těchto mágů je odrazem jejich dlouhého a pochopitelného vývoje, takže progresivní art rock alá 70´ léta není ničím neobvyklým. Nová sestava a nutno podotknout, že opět perfektně hráčsky vybavena, to rozbalila v plné parádě. Bubeník je fakt machr, o jeho technické hře ještě uslyšíme a jen dodám, že zde se mi jeho výkon zamlouval mnohem více, než v ADOR DORATH, kde rovněž působí. Jazzman za klávesami - to byla skutečně jen perlička na dortu, jeho preludia a další úctyhodné vychytávky brali dech. Celkově nová tvorba působí jakýmsi nadpozemským dojmem a vše je podpořeno skutečně mistrovskými hráčskými výkony. Je jasné, že o hvězdě pátku, netřeba dále špekulovat! U stanu si dávám ještě horkou polívku a bavím se tím, kterak Vikont obtěžuje slečny ve vedlejší ubikaci. Nakonec se sbalil a mizí někam kalit. My moudřejší uleháme do spacáků a šetříme síly na další den.
SOBOTA - Ráno se probouzíme a nacházíme polomrtvého Vikonta v totálním bezvědomí. Na tři metry z něj byl cítit chlast, takže bylo jasné, že jeho toulky za alkoholovými radovánkami se neminuly účinkem. V tomto stavu setrval až do pozdního odpoledne. Dost mě mrzelo, že jsem vzbudil až na poslední skladbu ETHEREAL PANDEMONIUM a zrovna na můj oblíbený song "Ill Pagano".
Huh! Poslední den, horko těžko se hrabu po 3 hodinách spánku z postele, abych stihl GUTTED. Nakopnut jejich skvělým vystoupením na OEF04 a výbornou deskou Human Race Deserves To Die, se šourám kouknout. V kotlík to docela vřelo, ale já koukám jak blázen, kde je ta dynamika se kterou to rvali? Teď už zbylo jen koukat na výborné instrumentální výkony, které si pánové ponechali, speciálně basák asi hrál ještě když byl v mamince v bříšku.
Na GUTTED ještě navštěvuji distra v poslední peněžní křeči. ABSTRACT vynechávám záměrně, dodnes mě jejich pojetí instrumentálního metalu nějak nezaujalo. Na chlívkaře PIGSTY ale už stojím u pódia a vychutnávám si tu jejich smršť. Novinková deska je fakt parádní záležitost, všem vřele doporučuji, sám jsem si to musel pořídit na digi pack verzi :-). Vystoupení se neslo ve znamení průřezu celé tvorby a samozřejmě nechyběli stoprocentně uzemňující hlášky pana Top-Ola :-). ONSET to odpálili jako vždycky! Na starých válech jsem si pěkně ujel, debut "Stubborn" se mi fakt hodně zamlouvá. Počkáme, co vyplodí dále. ALIENATION MENTAL rovněž s novou deskou působili trochu bez šťávy, což mi potvrdilo pár mých známých. Docela by mě zajímal názor přítomných fans a zároveň, jakou cestou se kapela vydá při zjevném nepochopení konzervativní částí svých fans. Na novou tvorbu někdejších brněnských techniků HAPPY DEATH jsem slyšel názory rozdělené na dva tábory. Samozřejmě jsem byl zvědav spíše na názor, že nová tvorba brňákům sedne mnohem lépe, ale z tohoto vystoupení jsem nabyl dojmu zcela opačného. Set zasvěcený novinkové nahrávce se stylově nesl někde ve vodách progresivního melo metalu, kterému vévodil pouze melodický zpěv. Nemůžu se ubránit dojmu, že celé vystoupení působilo značně rozpačitě, což ještě umocnilo gesto kapely, kdy vyházela mezi fans dobrých 20 CD a stejný počet triček. Takovéto uplácející tahy nemám moc v oblibě a fakt, že merchandise dopadalo bez povšimnutí na zem, svědčilo, že o kapelu velký zájem zrovna nebyl. Libé tóny MEMORIE mě přinutili zanechat rozhovoru s Bormanem a doslova okouzlující vzhled zpěvačky mě donutil přijít až k pódiu. Pokud jsem se v reportu na Obscene rozplíval o jisté pokérované slečně a mluvil o ní jako o miss OEF, pak jasnou favoritkou pro BAF je pro mě právě tahle zpěvule!!! Mezi nadrženými pohledy v první řadě mě asi nejvíce pobavil jistý Payo, který vehementně vymazával fotky z předešlých dvou dnů, aby si mohl pořídit o něco atraktivnější památku. Ale dost sexistických keců. Samozřejmě nejen zpěvačka dělá MEMORII mimořádnou kapelou. Všechny složky hudby se výborně doplňují a jistě se mnou budete souhlasit, že na poli moderního post doom metalu zde nemají tito visionáři konkurenci. RAYS OF THE SUN musím vynechat, protože jdu balit kufry. Chtěl jsem ještě vidět DESPISE a pozdravit se se SQUASH BOWELS. Je dost smutné, že na hlavní kapely musí jet člověk do řiti, ale hraní s vlastní kapelou má svým způsobem přednost, navíc vysvětlujte to čtyřem dalším spoluhráčům, kteří tuhle muziku neposlouchají a mají z vás prdel... DESPISE si místo prohazují se SQUASH BOWELS, protože ti nestíhají. U mikrofonu je mistr Beavis, protože Sepp se léčí s vyhozenou plotýnkou, ale na výkonu to není nikterak znát a spíše mě zarmucuje odchod Tomáše Corna. DESPISE jsou posledním, co na festivalu vidím a loučím se!
Další jsem viděl až DESPISE, musel jsem jít papat, pít pivo a na hodinku se vyspinkat, ale Despise jsem si uniknout nemohl nechat. Česká špička us brutal death metalu ukázala zač je toho loket, za bicími opět pan Corn (pokud jsem správně pochopil, tak se jednalo o jeho poslední vystoupení nejen za bicími Despise, ale komplet. Kdo to chcete u Despise zkusit, tak to zkuste eh), opět do svého nadobíčka mlátil až nich lítal sajrajt, pískačky, hvízdačky, zasekávačky, heh, kdo nemáte, sežeňte si split s Lust Of Decay, it rulezzz, ukázka nového songu stála taky za to, jo! Tohle já můžu. SQUASH BOWELS, uamgh, nebudu tady zahanbovat grindery představováním rumových Poláků, přímočará grind core řež, která žgrind fanatiky nenechá chladnými. Hlavně palcáty z poslední řadovky No Mercy (Splinter Of Blood!!!) byli famózní a v kotli to pěkně vřelo. Zahráno se suverenitou,spokojenost na obou stranách. LOST SOUL pro mne byla velká neznámá, věděl jsem, že jsou z Polska, ale nikdy neslyšel, nikdy neviděl. Podívat na ně jsem se šel z doporučení a kurva, dobře jsem udělal! Jedna z nej kapel festu, zvuk perfektně čitelný, přesto hutný. Kdo také neznáte, jedná se o temný death metal, v něčem připomínající Immolation, v něčem Behemoth a spol. Síra z jejich vystoupení byla cítit na sto honů, tihle týpci vystoupit za tmy, tak se Svojšický areál zboří, Yeah!!! U Equirhodonta jsem vydržel chvíli, pak jsem se vrátil s bramboráčkem v ruce, a musím říct, že ačkoli doma dobré, naživo šílená nuda, sorry. A to nastává čas KRISIUN. Brazilani ani dlouho nezvučili a blasting death metal jako hrom se na všechny vyvalil silou uragánu. Co na plat, když se to umí, tak se to umí. Při bubenickém sólu jsem nechápal, ale při kytarových sólech jsem nevěřil, perfektní zvuk, tohle by se dalo poslouchat dlouho. Nevadili mi ani basozpěvákovi průpovídky, které někdo nazval Manowařími. Vengeance Ascending!!! A teď, vrchol festu! MY DYING BRIDE, rovnou říkám - jedno z nejkrásnějších vystoupení co jsem viděl, někdo si stěžoval na jejich set z ohledu výběru písní. Ne, nemůžu říci křivého slova, stejně tak v případě super plačtivého zpěvu, super světla, fajn zvuk (stál jsem přesně mezi oběma repráky, prý ale po stranách bylo slyšet hůře, nevím), asi tak 2-3 minutové dupání o přídavek se vyplatilo a chcípající nevěsta zahrála SKVOST ! Dreadful Hours, škoda slov, nutno slyšet.. Zato NECROPHAGIST u mě mají malé minus, na deskách fascinující, naživo bez energie, navíc hrací čas maximálně 30 minut, no co to je?Dál už jen rychle, schopnosti definovat zvuky byly omezeny - CONTEMPT zahráli v pohodě vystoupení ve stylu Deicide, na závěr cover od Morbid Angel a poslední kapelou festu byli techničtí Made By The Fire, kteří také sklidi úspěch, hudba založená jen na instrumentálních výkonech, čili bez zpěvu, dobré zakončení.
Jo jo, vy kdo jste nebyli na BA letos, tak můžete lomit rukama, příště jeďte.
Popravdě řečeno, jsem nadšen. Stejně jako letošní Obscene Extreme, je i Brutal Assault nezapomenutelnou vzpomínkou na léto 2005. Areál se podařilo vybrat opravdu nádherně a jen doufám, že příští pokračování se budou odehrávat právě zde! Tak jako každý rok, musím i letos uznale pokývat hlavou a říct: PERFEKTNÍ PRÁCE!!!
Fred & Necrogore
