Vydání teprve druhého alba může vyvolat dojem, že FORCE OF HELL jsou pouze důsledek antikvariátní thrashové vlny z časů, kdy ve světě kulminovala studená válka mezi Východem a Západem. A my teens z Východu jsme čuměli jako tele na vrata. Zmýlená neplatí. FORCE OF HELL nejsou žádný měkoty, nýbrž protřelí muzikanti. Z původně zamýšleného projektu Jirky „Jürgena“ Zajíce (BEAST WITHIN THE SOUND, INSISTENT, SICK SINUS SYNDROME, RARACH) a Milana Havlíčka (aka Beherit, RARACH, PURE) se rekrutovala řádná artilérie. Zpěvu se ujal Jakub Sedláček, který již působil s Beheritem v KING KEPORKAK, basu třímá Michal (aka Mešuge). Jürgen a Milan jsou známí rovněž z AHUMADO GRANUJO, kteří na začátku nultých let mixovali taneční hudbu s grindem. Podobně jako debut „Better Be Dead“ (2022), i novinka vznikla ve vyškovském Davosu, jenž produkcí absolutně zapadá do druhé poloviny osmdesátých let. Tedy období, kdy někteří členové FORCE OF HELL čelili prvním nástrahám fenoménu zvaného metal. CD vyšlo u L'Inphantile Collective tramvajáka Filipa „Ossieho“ Prchala.
Jak vyplývá z výše uvedeného, o originalitě tu nemůže být řeč. Spíše o vzdání holdu této stylotvorné době. Od první skladby „Destructive Vengeance“ na mě dýchá přízrak raných VOIVOD z období kolem alba „Dimension Hatröss“ nebo „Nothingface“. Snad i ta barva Jakubova hlasu nakopává příměr s Denisem Bélangerem (aka Snake). Skrze celé album splňují Jürgenovo thrashové klepačky ty nejpřísnější normy bubenické mašinérie akcentované třaskavými údery čajna high-hat plechů. Asi nejmarkantněji přísahá sekerník Beherit na thrash metal rules s osmdesátkovým feelingem ve skladbách „Dying Breath“ a „The Kindest Devil“.
Album nabízí spíše úderné písně řeznického charakteru než technicky náročné skladby. Na kytarové vyhrávky à la LAID TO WASTE nebo ještě lépe EXORCIZPHOBIA tady není prostor téměř žádný. Respektive na vyseknutá kytarová sóla je možné aplikovat příměr o šafránu. Výjimky potvrzující pravidlo představují „Vampire Gentleman“, „The Protest“, „The Law“ nebo „Darkened Sky“, ke které se ještě vrátím. Zpomalení pro regeneraci sil poskytuje skladba „Thrash“, prostor pro zformování pomyslné wall of death, která se mění v trosky, předposlední „In For The Kill“. Výrazněji svým pojetím vybočuje velkorysá „Darkened Sky“ se sci-fi frázováním a měnícím se riffovým tempem, které napíná nervy tvrdých thrasherů po dobu téměř šesti minut. Takovouto stavební kostru bych si uměl představit u více skladeb. V každé písni vyplouvá na povrch basa, aby byla znovu nekompromisně zatlučena hluboko pod lidským uchem slyšitelný kmitočet.
Pěvec Kuba nepraktikuje žádný maniakální vokál, ani křeč uječenýho vřešťana, nýbrž na thrash metal kultivovaný až zdvořilý výraz, což beru jako pozitivum a kapelu tak spolu s nesmlouvavými bicími činí dobře rozpoznatelnou. Navíc (nejen) v „Mutilate“ přichází na řadu druhý vokální výraz, kterým je vytříbený murmur nabízející odvrácenou tvář hlavnímu zpěvu.
Jednotlivé skladby ze 34minutové kolekce ale přece jen trochu splývají v neotesaný monolit. Kdysi (cca před 15 lety) jsem tíhnul díky neobvyklému spojení dvou zdánlivě neslučitelných žánrů ke tvorbě již zmiňovaných AHUMADO GRANUJO. Když si poslechnu AHUMÁDÍ více jak 20 let staré album „Splatter Tekk“, tak ta Jürgenova bubenická chirurgie je na první vyznění identická.
Přesné hodnocení: 6,5/10
Seznam skladeb:
- Destructive Vengeance
- Dying Breath
- The Law
- Mutilate
- Vampire Gentleman
- The Protest
- The Kindest Devil
- Thrash
- In For The Kill
- Darkened Sky
Čas: 33:25
Sestava:
- Jakub – zpěv
- Milan – kytara
- Michal – basa, vokál
- Jirka – bicí
