Blíží se konec roku 2025 a je tak trochu čas na nějaké bilancování. S kolegy, kteří píší i jinam, jsme si položili otázku, jaká alba bychom mohli letos položit na nejvyšší piedestal kvality. Ve většině případů jsme se u velkých jmen shodli, u neznámých pak samozřejmě nikoliv. Ale jelikož padají i méně známá jména, dal jsem si práci a některá, respektive některé kapely a jejich nové počiny, jsem si poslechl. Mezi zhruba dvacítkou kapel zaznělo jméno ALLEGAEON, které jsem předtím nikdy nezaznamenal. A to zejména kvůli tomu, že skupina vznikla v colorádském Fort Collins až v roce 2007 a i když si je vzala pod svá křídla vyhlášená firma Metal Blade, unikli mi z toho důvodu, že jsem na mnoho let z metalové scény prostě vypadl.
Ale zpět k novinkovému albu „The Ossuary Lens“. Je to skutečně album, které mě hned na první poslech zaujalo, stejně jako mého jiného píšícího kolegu. A proč? Byť je kapela prezentována jako deathmetalová, mně přijde, že u nich nalezneme i jiné odnože. Například prvky melodického a rychlého death metalu severského střihu, blackové pasáže určované především brutálním temným vokálem nového zpěváka Ezry Haynese, ale i progresivní prvky, které se objevují hned v úvodní skladbě „Chaos Theory“ („Refraction“ je pouze náladové intro). Slyším tu třeba prvky CYNIC. Zkrátka ALLEGAEON mixují mnoho odnoží metalu dohromady a osobně cítím jejich hudbu jako velmi progresivní death metal v ultrarychlém tempu. Album je totiž extrémně rychlé a jedna sypačka střídá další sypačku. A to navíc rytmy nejsou jednolité, ale často se mění a jeden zvrat jde ruku v ruce s dalším. Prostě album je rytmicky neskutečně pestré. A dalo by se říci, že i melodické. Není toto všechno, co by každou nahrávku mělo odlišovat od mnoha jiných? Ano, samozřejmě. A tím jsme u originality, která sice není dokonalá, nicméně za originální by se dala určitě označit!
Každá skladba je naprosto technicky i produkčně dokonalá, hlavně pak, když se zamyslíme a vnikneme pod pokličku, jsou jednotlivé nástroje muzikantsky prostě skvělé. Rytmika naprosto zničující, přesná, basák hraje na šestistrunnou basu, kytaristé jsou prostě páni kytaristé. Úplnou kytarovou extází je skladba „Dark Matter Dynamics“, kde kapela přizvala také skvělého „prstového“ kytaristu Adriana Bellueho, který skladbu posunul o třídu výše. Tuhle věc skutečně považuji za majstrštyk alba. Jako další neméně kvalitní je určitě i klipovka „Wake Circling Above“, která je určitým vyvrcholením celého alba.
Sedmé album „The Ossuary Lens“ posunuje kapelu mezi světovou špičku, byť masoví fanoušci sice na progresivní styly moc nejsou, ale mezi fajnšmekry, kteří si potrpí na kvalitu, tohle album určitě nesmírně ocení. A já jen doufám, že tihle maníci zavítají do našich luhů a hájů, abych si je mohl vychutnat i koncertně.
Seznam skladeb:
- Refraction
- Chaos Theory
- Driftwood
- Dies Irae
- The Swarm
- Carried by Delusion
- Dark Matter Dynamics
- Imperial
- Wake Circling Above
- Scythe
Čas: 44:40
Sestava:
- Ezra Haynes – zpěv
- Greg Burgess – kytara
- Michael Stancel – kytara, doprovodné vokály
- Brandon Michael – basa, doprovodné vokály
- Jeff Saltzman – bicí
