Pokud jste četli nedělní rozhovor (jestli ne, tak se to dozvídáte právě nyní), pak víte, že SHIT INFESTED ROACH HUMAN CARCASS jsou v podstatě projektem jednoho muže – Roberta Hofmana. Tenhle ještě náctiletý nadšenec založil SIRHC loni v srpnu a už od začátku měl jasno, že by to chtělo ze zavedených pořádků vybočit a návštěvníkům koncertů se uložit pevně do paměti. Právě probíraný debut vyšel letos na jaře a krom toho, že si ho Robert nazpíval a nahrál veškeré nástroje (s jednou výjimkou), vzal na svá bedra i umění mistrů produkce a zvuku.
Parlamentní volby za rohem (nebojte, politiku sem tahat nehodlám) a co chvíli na mne vyskakují všelijaké preferenční kalkulačky. Kdybych mohl tuto použít coby hudební ukazatel a projel skrze ní jednotlivosti „Freaky Business“, nedopadlo by album nijak valně. Nelíbí se mi zvuk, kdy nejde o to, že by byly špatně nazvučené jednotlivé nástroje, ale nepasuje to do sebe jako celek a spíše se to navzájem překrývá, než aby to hrálo spolu. Protože má duše už dávno propadla progresivnímu peklu (ve všech podobách), neujíždím si ani nijak zvlášť na jednodušších (místy až primitivních) melodiích a rovněž si nelibuju s tím úzce souvisejícími prostými popěvky.
Jenomže, hudba není zaplaťčertu o matematických výpočtech, ale je záležitostí citovou, chcete-li pocitovou. A proto i přes všechna zmíněná negativa nedokážu „Freaky Business“ odvrhnout jako nějaký odpad. Skladbám se nedá odepřít jisté kouzlo přitažlivosti a co je největší devízou alba, jsou výše zmíněné prokleté jednoduché popěvky. (úsměv). Garantuju vám, že už po prvním poslechu nedostanete z kebule refrén písně titulní a s poslechy následujícími se paměť bude dál zaplňovat. Jak Robert říká v rozhovoru, jeho největšími ambicemi jsou koncertně zaujmout a stát se zapamatovatelnými, čemuž jde logicky svou tvorbou naproti a všechny skladby lezou do uší bez většího násilí. Zde je třeba pochválit cit pro stavbu jednotlivých dílek, protože se nedá říci, že by přes protagonistův věk a nezkušenost neměly hlavu a patu. Celkem dobře snáším i Robertův zpěv, jehož vrčení není zcela vzdáleno vokálu Jeffa Walkera. Baví mne i momenty, kdy na mne dýchne atmosféra špíny raných VENOM či tuzemských TÖRR.
Říkejte si co chcete, ale mně se kresba titulky s postavou do zeleného oblečku (včetně šik kloboučku) ustrojeného švába líbí moc. Autorem je jistý Brennan Welch a protože mám potvrzeno, že švábí hrdina bude součástí kapelní budoucnosti, nemohu se dočkat dalších ilustrací.
Ne, hudba SHIT INFESTED ROACH HUMAN CARCASS mou domovinou příliš často znít nebude (už pro výše zmíněné osobní preference), dostane-li se mi ovšem příležitosti dát si náchodské trio živě, nejspíš neodolám. Trváte-li na nekompromisním přístupu, klidně si z mého hodnocení bodík dva odečtěte, já to mám pocitově za šest.
Seznam skladeb:
- Freaky Business
- Lungs On Fire
- Judical Myopia
- Listen To Me
- Penis Enlargement
- Rampage
- Forest Shadow
- Corpse
- Glory Hole
- Mute
- Suicidal Slut
Čas: 39:32
Sestava:
- Robert Hofman – zpěv, kytary, basa, bicí
- Jiří Lonský – bicí v „Suicidal Slut“
