
Odpovídal zpívající kytarista Michal.
Zdar! Začneme klasicky historií. Od kdy se datuje vznik kapely, kdo kde hrál dřív nebo hraje teď atd.?
Počátky NÁMÖL by archeologové nalezli v dobách, kdy tato planeta předlívala ve žhavotekutém stavu. Měsíční démoni byli ještě v plenkách, a tu přihlédl Jahve Elohim k záměru trávit lidstvo budoucnosti pomocí psilocybinu. Tato vznešená idea anihilace člověka byla prvotním impulsem. Jenže se to vymklo a my se počali morfovat do práchnivě slizkých úmrtků, jenžto rozkladný proces pokračuje dodnes. Není to moc hezké, ale je to tak… Co se týká našich souběžných zájmů a působení, jsou to kapely a projekty jako M.A.C. OF MAD, HNILOMORNA a ORKAN SATORI.
Co to je za podivný název kapely? (úsměv) Internet zmiňuje námel jako jedovatou chorobu obilovin. Jste rovnou mohli třeba použít sklerocium, byť takový nekrotrof zní metalověji…
Název je přibližně tak podivný jako my sami. V zásadě je plačkovice nachová, čili námel, jedovatý nekrotrofní organismus, který zákeřně usmrtí buňky hostitele a dál na nich přežívá jako saprofyt. Námel měl historicky úlohu kupříkladu ve staroantických Eleusínských mystériích, kdy se alkaloidy prosyceným rituálním nápojem kykeón sjížděly kněžky kultu bohyně Deméter a pak měly mystické závratě.
V jiných konotacích se objevuje námel během středověkého řádění inkvizice, především té španělské. Nekrotrofem napadené žito bylo zpracované na smrtonosnou mouku, která trávila obyvatelstvo v postižených regionech po tisících. Církev svatá lepší vysvětlení, než že jde o uřknutí úrody čarodějnictvím, neměla. Tak třeba fanatický inkvizitor Tomas de Torquemada v 16. století nechal umučit a upálit stovky lidí.
Na dané téma se dá mluvit poměrně dlouho, zajímavé jsou projevy otravy a následných degenerativních procesů včetně šílenství a sněti, dále extrakce LSD chemikem Hofmanem z ergotaminu, což je zase jiný příběh…
Rozhodli jste se hrát pomalou hudbu a tvořit dlouhé kompozice. Proč zrovna tento žánr? Co třeba nějaké vaše vlivy, zmíníte některé? A v čem spočívá ta psychedeličnost?
Možná to čtenáře překvapí, ale hrát takto táhle a dlouze nám vnukl štěkot astrálního egregora vtěleného do sousedova psa. Byli jsme jeho příkazem tak prostoupeni, že jsme se okamžitě jali komponovat. Je to ovšem přísný pán, a tak plánujeme elegie ještě delší, aby byl výsledek co nejchmurnější.
Nejde ani tak o rozhodnutí, vyplynulo to přirozeně, něco jako když vpluje rakev do kremační pece. Hudba zase není tak pomalá, jak by se mohlo zdát, i když se často táhne coby infekční sliz. Výsledný sound je pochopitelně ovlivněn naší zálibou v obskurním starém death a doom metalu, blacku, ale také punku industriálu, dark ambientu a dungeon synthu.
Jako ideová východiska považujeme předně rozkladné procesy fyziologické i sociální, fascinace odchodu lidské mršiny z tohoto světa a související funerální průmysl. Hezké inspirace nabízí i sexuální deviace církevního duchovenstva, šílenství ve všech svých podobách, smutek, zmar a úpadek člověčenstva, kterýžto všemocně podporujeme a snažíme se k zániku největších planetárních parazitů svou tvorbou přispět.
Co se týká psychedeličnosti, ta je jaksi pro námel takříkajíc přirozená. Vyžíváme se v mučivé repetitivnosti, v oblacích protichůdných emocí a atmosfér, či v účincích halucinogenů na lidské psyché. To vše se v našich truchlivě násilných elegiích projevuje.
Poslední dobou se vrací v cyklech obroda různých žánrů. Vzpomínáte nebo zasáhla vás nějak vlna severomoravského doom metalu v 90. letech? Co z toho vás bavilo, jste poslouchali?
Ano, jsou zde znatelné jisté trendy, ale my stojíme zcela mimo ně a aktuální modernost nebo popularita žánru nás absolutně nezajímá. I když tak nevypadáme, nejsme nejmladší a scéna na nás působí komplexně několik dekád, tudíž tam byl prostor pro rozvoj vlastních vizí. A myslíme, že je to slyšet.
Já osobně jsem moravskoslezské doomy vždy poslouchal rád. Největší dojem na mě udělaly kapely jako HYPNOTIC SCENERY, LOVE HISTORY, DISSOLVING OF PRODIGY a určitě i další, jejichž jména jsou dávno překryta pavučinami, špínou a prachem. Líbily se mi i další naše devadesátkové doomovky jako FOR GOD, BONE ORCHARD, UNCLEAN nebo první demo KAVIAR KAVALIER.
Venku máte debutovou kazetu „Zhouba z rakevního dna“. Točili jste si ji svépomocí? Kde, za jakých podmínek, kdo na výsledek dohlížel?
Naše první sonická tryzna vznikala v tajuplných prostorách podzemí staré továrny na chirurgické nástroje, kde jsme měli léta zkušebnu. Ta se časem proměnila v malé studio, které nám umožnilo nahrávku realizovat ve vlastní režii. Podstatné pro nás bylo zachytit génia loci onoho plesnivého temného království, kde jsme se cítili šťastně, a podařilo se.
Od počátku nám ve vývoji sekundoval Standa Budaj z HEKATON, který s námi mnohokrát konzultoval technické detaily a byl vždy ochotný sdílet své nemalé zkušenosti. Nahrávka by v dané podobě určitě nevznikla bez osvícené diktatury páně Yarrdeshe, kterážto entita má lví podíl na celém procesu nahrávání i postprodukce. Jeho zásluhou se podařilo „Zhoubu z rakevního dna“ zaznamenat v té podobě, jak má znít, plus ještě něco navíc. Rádi bychom s ním spolupracovali i na dalším materiálu, jeho znalosti a přístup jsou v našem trudném světě ojedinělé.
Proč zrovna kazety, které zažívají taktéž obrodu? Jsou v plánu i jiné nosiče? Nebo to až příště?
Kazeta je formát, který byl běžný v dobách, kdy jsme se sháněli po demáčích neznámých kapel, posílali si je poštou a měnili mezi sebou. Je to velmi silný fetiš, vypadá skvěle, baví nás kazetu obracet a určitě má svou temnou budoucnost. CD formát, ačkoliv technicky vyspělejší, zdaleka takovou aurou neoplývá. Do budoucna bychom rádi asfalt, líbil by se nám třeba split s někým obdobně zhoubným.
Kdo dělal logo a obal a co znázorňuje?
Vizuálu nahrávky i loga se zhostil náš kamarád a hudební znalec David Chlíbek. Je to inženýr architektury a po nocích se baví grafickými návrhy, které mají nezaměnitelný punc originality. Pro náš obal stvořil postavu Nekrotrofa z fragmentů historických nákresů námelové plísně a jsme z motivu nadšeni. David vytvářel loga i pro další kapely jako DEMIMONDE, HNILOMORNA, ORKAN SATORI nebo dělal úspěšné designy pro merch Brutal Assaultu. I s ním bychom nadále rádi spolupracovali.
Ctíte nějakou image/koncept v rámci kapely a její prezentace?
Tma, mlha, pohřební atmosféra a nulová komunikace s publikem jsou dosavadní atributy našich vystoupení. Výhledově se tu rýsuje určitý audiovizuální koncept, kterého bychom chtěli dosáhnout. Zatím to zraje v podzemních kokonech, ale jednoho dne se zlo projeví s veškerou svou zamýšlenou silou.
Kvituju skřeky bubenice Janky ve dvou skladbách! Tohle ozvláštnění vyplynulo samo od sebe?
Je smutné, že Jančin žalozpěv někteří diletanti považují za skřeky! Ve skutečnosti se zapojila ve třech skladbách, v závěrečném „Rakevním dnu“ navíc usedavě pláče, až by jí jeden dal ránu z milosti. Vždy mě lákalo zpívat dueta a zní to intenzivně. Janka mučí mikrofon v M.A.C. OF MAD, takový přístup byl nasnadě a hodláme v tom pokračovat.
Songy máte dlouhé, od osmi do patnácti minut. Jak si je jde vůbec zapamatovat? Nikdy jste neuvažovali o kratších?
Délka našich morytátů není žádným záměrem, takhle to prostě vychází a z hlediska záhrobní věčnosti jsou ty skladby pouhým okamžikem. Jde nejspíš o vedlejší efekt našeho způsobu komponování. Pozornému posluchači neunikne, že nemálo riffů a motivů ani neopakujeme, skladby se organicky vyvíjejí dál. Se zapamatováním potíže nemáme, časem se naše skladby budou jistě učit i děti v hodinách hudební výchovy.
Texty máte v češtině. Byla to hned prvotní volba pro vyjádření? O čem texty jsou?
Na lyrice v češtině byla od počátku shoda, dává nám to smysl s fundamentem kapely. Texty jsou pojednání o nevyhnutelnosti smrti a vyrovnání se se souvisejícími problémy likvidace lidských ostatků. Sakrální ráz hniloby prostupuje celým naším uvažováním a otázky změněných stavů vědomí v kombinaci s chorobnými behaviorálními modely podněcují naši fantazii k poetickému dekadentnímu vyjádření. Lze jen doporučit naše malá literární dílka a důkladně prostudovat v bookletu kazety nebo třeba na našem Bandcampu a Metal-Archives. Dobrou chuť.
Které kapely z Prahy byste aktuálně mohli doporučit a proč?
Nejblíže máme asi ke spolkům, s nimiž sdílíme zkušebnu nebo jsme personálně propojeni v jiných projektech a aktivitách. Logicky jsou nám tedy blízko HEKATON, YARRDESH, OUTWARD, M.A.C. OF MAD, ale těšíme se i na hraní s THE BLACK MARY nebo NECNON MORTUSS. Domácí scéna je obecně velmi pestrá a kvalitní.
Díky za rozhovor a na závěr se ještě zeptám na plány s kapelou.
Obecně bychom se chtěli nadále zasazovat o vyhynutí lidstva, jakožto stěžejního problému této jinak krásné planety. Budeme tedy nadále tvořit a šířit zhoubné evangelium, dokud každý, kdo ho uslyší, definitivně nezčerná a nerozpadne se v zapáchající prach.
V současnosti se soustředíme na komponování nových skladeb, které už nyní zdaleka překonávají všechny dříve dosažené mety chorobného úpadku a zloby. Když se podaří nějaké live rituály, bude to přímo spektakulární.
Také díky za intervjú a přejeme Fobii i jejím čtenářům zmar!