Den před touto akci jsem byl v Plzni na koncertě ostřílených harcovníků HELHEIM a BOHEMYST. Po koncertě muselo stačit pár hodin spánku, abych byl v práci trochu činný a byť jsem byl po pracovním týdnu docela unavený, přesto jsem bez váhání, zda jít či nejít, byl jako první návštěvník připraven v berounském klubu Prdel, kde se teprve začínalo vše chystat na koncert thrashmetalových smeček s mladou krví, jak napovídal i název na plakátu.
První se na scéně ukázali Jihočeši DEADROOTS. A ač ještě nejsou omlácení metalovou scénou, mají za sebou už i velká festivalová pódia, jakým je například Brutal Assault. Aby ne, když to válejí jedna báseň. Někdy se SEPULTUROVSKÝM riffem, jindy s řádným PANTEROVSKÝM groovem. Vidím mladé nadšené metalisty potřetí, a to dvakrát na open air festivalech a poprvé v klubovém prostředí. Třikrát a pokaždé jinak. Na ETEFU mi vzali vítr z plachet, na Brutalu mi trochu připadalo, že jsou z velkého prostředí nejistí, ale i tak mělo vystoupení, jak jsem poznamenal, švih a grády. A zde v klubovém prostředí mě pětice thrasherů neuvěřitelně bavila. Přehrávali se fláky z aktuálního debutového alba „Path to the Madness", které je vcelku povedené, nicméně ta pravá dravá energie jde poznat jen a jen na koncertě. Na koncertě, kde převažovala mladistvá fanouškovská základna, která si vyřvala tři přídavky.
Svoji základnu zde měla domácí mladá kapela DESTROY!, která svůj set, aspoň pro mě, pojala standardně – tak, jak jej znám z již jiných koncertů. Standardně ne jako nějak obyčejně, jen tím chci říct, že kluky mám naposlouchané víckrát (už jsem je párkrát viděl) a tak jejich songy znám. Baví mě vokalisti. Respektive mě bavil hutný vokál Matějův u předešlé kapely a bavil mě i intonačně odlišný a myslím i snáze identifikovatelný, štěkavější hlas kytaristy Šimona. Oproti minulým koncertům, kdy se DESTROY! prezentovali jako trojice Šimon-Jirka-Ondřej, jsou nyní ve čtyřech, přičemž druhou kytaru obstarává Jiří Strnad. Řekl bych, že hudba dostala tah větší melodičnosti, což snad potvrdí nové album, které by mělo být v nejbližší době na cestě. Nicméně se nepřehrávalo jen z alba „Pomsta společnosti", ale objevily se i nové songy. A protože kapela měla slušné ovace, tak se opětovně přidávalo.
Poslední mladou partou, ale trochu služebně starší, byli Severočeši FATAL PUNISHMENT, kteří jeli na notu čistokrevnějšího neboli přímočařejšího thrash metalu. Akorát zpěv byl více takový rozmáchlejší a občas mi připadalo, že sklouzává z těch kousavých poloh kamsi k jemnějšímu metalovému, respektive až rockovému pojetí. Což úplně nevadilo, ale sem tam připadalo zvláštní, možná jiné, což je taky dobře. Hudba se nesla v houpavých a válcujících EXODUSOVSKÝCH riffech a v duchu alba „Age of Madness", které jsem slyšel někdy v době vydání. Koncert, kvůli únavě z předešlého dne, jsem si užíval jen „poslechově" zpovzdálí a spíše vsedě podupoval nohou. Bylo znát, že pánové jsou vyhraní a mají víc než pár koncertů za sebou. Druhý koncertní večer za sebou se opět vydařil.
