Ahoj Vladane! Jsou to bezmála dva roky, co jsme zde probírali historii souboru a okolnosti vzniku debutového alba. Co se v mezičase v EXITUS dělo? Povedla se nějaká nezapomenutelná live akce?
Vladan: Ahoj, tak nedělo se nic světoborného, jen jsme všichni zestárli o dva roky. Žádné změny v sestavě nenastaly, odehráli jsme pár akcí, ale hlavně jsme makali na nových věcech pro aktuální album.
Vrhněme se nyní rovnou na novinku „Killing Breed“. Přečtu-li si jména autorů obsažených písní, narazím v podstatě jen na dvě jména, prvním z nich jsi ty a druhým je Víťa Ferenčák. Jak u EXITUS funguje tvůrčí proces?
U předešlých dvou alb ( EP – „Undead“ a LP – „Liebyrinth“ ) jsme jako autoři podepsáni oba taktéž, takže žádná změna nenastala. Tvůrčí proces je myslím podobný u všech kapel. My využíváme výdobytky dnešní doby a techniky, takže skládáme v klidu domova. Víťa i já máme každý své home studio, takže si veškeré nápady nahrajeme, posíláme si úryvky, konzultujeme, upravujeme, rozešleme dema ostatním klukům a stavíme písně. Všichni tak vědí a mají konkrétní přehled a představu o tom, jak je daná skladba zkomponovaná, v jakém tempu atd. a nemusíš složitě vysvětlovat, jak jsi to vlastně chtěl a myslel. Pak to společně dáváme dohromady ve zkušebně a taky samozřejmě doplňujeme o technické věci apod. Takhle nám to všem vyhovuje. Jelikož píšu i texty, tak už při skládání vymýšlím i aranže na zpěv. Víťa se věnuje především sólovým pasážím, ale spoustu nosných riffů na aktuálním albu je z jeho hlavy.
Aktuální fošna působí neuvěřitelně svěžím dojmem, kde není nouze o zajímavé nápady a jsou to především kytary a kytarová sóla, která mne nutí ji bez obav takto onálepkovat. Dělo se tentokrát něco jinak, nebo to zkrátka náhodou dopadlo tentokrát až takhle dobře?
Nemyslím si, že by v tom hrála roli nějaká náhoda. Jako muzikant se neustále vyvíjíš a chceš posouvat hranici své tvorby k co nejlepšímu výslednému efektu. Pro nás bylo důležité, že jsme na skládání nových písní a samotného nahrávacího procesu měli čas, nic nás netlačilo, žádný termín... Když nejsi pod žádným tlakem, nebo ve stresu, tak si s každým riffem nebo sólem můžeš víc pohrát, upravit nebo rovnou zahodit a zkusit to znovu a jinak. Co se týče samotných kytar, tak ty jsou samozřejmě v tomto stylu hudby dominantní. Myslím si, že jsme se po technické i zvukové stránce posunuli zase o krok dál. Samotná sóla jsou, jak už jsem předeslal, Víťova práce a při skládání mu zabrala taktéž spoustu času. Víťa je mimořádně talentovaný kytarista, skladatel a muzikant. Má obrovský smysl a cit pro harmonie a melodie, které dokáže zakomponovat do určitých pasáží a na aktuálním albu toto bezezbytku potvrzuje.
Zvuk. Jeden z pozitivních činitelů, který nahrávku hrne jak ďábel. Dokážeš si představit, že by se ti po poslechu „Killing Breed“ začaly ozývat kapely se zájmem natočit své počiny u vás v Kolchozu? Nebo se tak už děje?
Ne, to ne. Ale byl jsem osloven a požádán, ještě předtím, než nová deska vyšla, jedním kamarádem bubeníkem, jestli bych jeho kapele nenatočil nějaké EP. Takže jsme předběžně domluveni. Pro Ondru Kanalaše (ex-zpěvák EXITUS – EP „Undead“ 2019 ) a jeho kapelu KALOKAGATHIA jsem míchal jejich živák jako promo, ale nevím, jestli to někdy vydali. Ovšem natočit někomu album, na to si zatím zas až tak moc netroufám. Možná nějaké demo začínající kapele, ale jinak asi ne. Přece jenom je to obrovská zodpovědnost a já nemám nějaké ambice se v tomto realizovat. Ne že by mě to nebavilo nebo nenaplňovalo, ale jednoduše na to nemám dostatek času. A navíc je spousta renomovaných borců a profi studií, co se tomu věnují roky a těm se já nemůžu vůbec rovnat.
Máš v tomto ohledu nějaký vzor? Leží ti v hlavě nahrávka, jakýsi mustr, kterému se snažíš zvukově přiblížit?
Vzor se asi úplně nedá říct, ale pravidelně sleduji světové profesionální zvukaře a muzikanty, kteří jsou ochotni se podělit o svá know how a vydávají videa na YouTube, kde radí, jak co udělat, aby byla nahrávka kvalitní. Postupy v mixech, editaci nástrojů, ekvalizace, komprese, efekty atd. A když vidíš, jak pracuje sám mistr tohoto řemesla Collin Richardson a dělí se o své dlouholeté zkušenosti a ukazuje postupy své práce na albech světových kapel, je to obrovská pomoc pro neprofesionály, jako jsem já. Ale těch producentů, které sleduji, je poměrně slušná řada, např. Joey Sturgis, Mark Lewis, Ola Englund, Jens Bogren a mnoho dalších, od kterých se snažím v tomto vzdělávat a zdokonalovat. Nejvíce mě ovšem oslovil, co se zvuku týče, svou prací Josh Middleton (SYLOSIS, ARCHITECTS). Sound jeho kytar je opravdu neskutečný a tomuto zvuku jsem se chtěl, co se kytar týče, alespoň trochu přiblížit, v rámci stylu, který hrajeme.
Když jsem se tě v posledním rozhovoru ptal témata textů, padaly termíny jako lži, manipulace, války… Vydává se v tomto ohledu novinka stejným směrem?
Ano, témata textů na novince obsahem volně navazují na předchozí album. Tento svět se mění vyloženě před očima a rychlost změn je neskutečná. Jak je v textu titulní sklady, z lůna nenávisti se zrodilo „zabijácké plemeno“, vyšlechtěno k ničení životů, víry, ovládané chamtivostí, které přináší jen strach a utrpení. V kontextu tohoto je textově pojato celé album.
Připravuje se pro nějakou z nových písní videoklip?
Klip k novému albu už jsme před nedávnem natočili, a to ke skladbě „Without Identity“, která vyšla jako singl, a je i zařazena na samotném albu. Klip je samozřejmě dostupný i na našem YouTube kanále. Další video k novým písním z aktuálního alba zatím v plánu v nejbližší době nemáme.
Mám pravdu, když titulní kresbu šacuju na práci počítačového programu?
Ano, máš pravdu, ale není to výtvor nějakého softwaru! Je zatím spousta hodin práce s grafickým programem. Osobně v tom nevidím nic zvláštního nebo pokleslého. Myslím, že spousta kapel a vydavatelství využívá grafických studií, která pracují v digitálu. Chodí mi hromady nabídek od různých tvůrců a je to všechno na jedno brdo a na můj vkus fádní. A ještě chtějí neskutečné peníze! Obal je samozřejmě neoddělitelnou součástí jakéhokoliv alba a jak se říká, obal prodává. Ale dle mého názoru posluchače a fanoušky spíše zajímá to, co je v nosiči „pod obalem“, než jestli jej nakresli Ed Repka, nebo jestli byl stvořen pomocí nějakého programu. Aspoň já to tak mám. Myslím si, že zde jde primárně o muziku a kapely jako jsme my věnují spíše svou invenci a nemalé peníze raději do produkce a vydání samotného alba.
Co mají EXITUS nachystáno pro rok 2025?
Nachystáno toho moc není, protože jsme všechnu svou energii a čas posledního půl roku vložili do realizace nového alba a teď jsme si na chvíli dali malou pauzu, abychom načerpali energii novou. Určitě budeme koncertovat, a proto už pilujeme nový koncertní set. Taktéž bychom měli album pokřtít, tak snad něco v nejbližší době vymyslíme.
Máte oblíbené místo, kde se vám dobře hraje, chodí dostatečný počet príma lidí a zvuk je jak z alba?
Na všech místech, kde jsme prozatím hráli s EXITUS, nebo dříve s ETERNITY, jsme se cítili výborně a všude byli skvělí fanoušci. Takže vybrat jedno konkrétní místo by nebylo fér. Myslím si, že tady v Česku je fanouškovská komunita naprosto úžasná, a i když není třeba plný sál, tak si stejně každý náš set vždycky užíváme.
Na jakém pódiu EXITUS stojí, když se chlapi z kapely zasní a nechají svým představám volnou ruku?
(smích)… tak za ostatní kluky mluvit nemůžu! Svoje sny nebo noční můry mezi sebou opravdu nerozebíráme (smích)… Kdysi, když jsme před 35 lety začínali, tak nám určitě nějaké představy o světových pódiích probíhaly v těch našich hlavách náctiletých snílků, které nás myslím přešly při následném setkání s tvrdou životní realitou. Sny jsou jedna věc a realita věc druhá. Já osobně realista jsem a na hlavní stage ve Wackenu to už nevidím ani v těch snech… (smích).
Nechci se vás v žádném případě dotknout, ale fotky prozrazují, že už nejste žádní holobrádci, proto by mne zajímalo, s jakými ambicemi jste vlastně kapelu oživovali a zda jste spokojení, kam se vám daří EXITUS posouvat?
Nemyslím si, že by v oživení EXITUS hrály ambice nějakou výraznou roli. Po konci ETERNITY jsme prostě nechtěli skončit, a tak jsme se rozhodli, že se vrátíme ke starému názvu a obnovíme EXITUS. Myslím, že jsme se o tom bavili v minulém rozhovoru… Co se spokojenosti týče, tak samozřejmě jsme se posunuli dál a s každým albem jde slyšet určitý progres. Jak už jsem se zmiňoval, když děláš muziku, tak se ji snažíš posouvat s každým albem o level výše. Někdy se to povede, někdy ne. Pro mě je důležité, že všechna tři alba, které jsme s EXITUS vytvořili, si své posluchače našla a díky zpětné vazbě vím, že naše tvorba mnoho fanoušků, nejen thrash metalu, oslovila. Takže v tomto ohledu jsme určitě spokojení.
Moc ti děkuju za príma popovídání a přeju vše dobré!
Taky děkuji a zdravím všechny čtenáře Fobia zinu!!!
