Doufám, že nikdo ze členů kapely NOT! neráčkuje, protože to by měl docela problém a název jejich aktuální desky „V září si řekneme“ by se mu nevyslovoval úplně ladně. „V září si řekneme“ je poměrně zajímavý název nahrávky i z jiného pohledu. Slušnou zápletku podobnou té z Holzmannovy slavné scénky Včera, dnes a zítra nabízí tahle deska, co se týče měsíců v roce. Album poprvé vyšlo digitálně loni v prosinci, aby se na světě ve fyzickém provedení objevilo letos v červenci. Není to krásně zamotané? A to jsem recenzi chtěl psát původně v září, ale úplně jsem se tohohle měsíce vyděsil, protože co si tak NOT! chtěli asi v září říct? Ne, na tohle drama nemám nervy. No nic, radši tenhle text zveřejníme v říjnu, to nebude nic proti ničemu. Aspoň v to doufám. Dost ale zápletek z komediálních či lunárních kruhů, zbavme se spekulantských myšlenek a pojďme k hudbě.
Ta je dobrá, hodně dobrá. NOT! jsou uličníci, kteří mají pod čepicí. Zdánlivě se s tím svým kraválem nemažou, valí to hlava nehlava, ale to není tak úplně pravda, to něco bublá pod povrchem a s dalšími poslechy se rozkrývají veškeré zákoutí a vychytávky, kterých je tahle deska plná. Jasně, v první řadě to je nakládačka, která by šla zarámovat někam mezi grindcore a hardcore, ale je prostě rafinovaná a hravá.
Kluci nešetří nápady, které sypou z rukávu, jako by to byla ta nejjednodušší věc na světě. V tomhle mi připomínají GRIDE, kteří skvělé momenty sázeli na krátkých časových úsecích a už se k nim nevraceli. Ona paralela s GRIDE se mi nabízí asi nejvíc; kdybych měl NOT! k někomu z tuzemské extrémní smetánky přirovnat, byli by to Jihočeši.
Když koukám na sestavu, tak u ⅘ z muzikantů je napsáno, že se podílí na vokálech. Tahle hlasová variabilita je určitě fajn a přispívá k dalšímu zpestření, i když vokály nejsou zrovna level A1, možná i proto ty střídačky.
Jelikož je deska docela fičák a vejde se do 15 minut, spíš než celé songy si člověk vyzobává určité pasáže. V tomhle směru první co mi tzv. cinkne, je pecka „Bratře! Sestro!“, která kromě ultimátního nářezu obsahuje i velice chytlavý kytarový motiv. Ale takových dobrých momentů nacházím na desce mnohem víc. Potěšující je, že se kapela nebere vážně. Nejvtipnější část desky přichází v předposlední „Na okraji jámy“, kde dostane slovo mladá paní Olšáková a vysekne kapele recenzi, která se fakt povedla.
Aktuální nahrávka NOT!, která vlastně podle řádů a pravidel dlouhohrající deskou není, se opět těmhle chlapíkům povedla. Jsem rád, že si tahle parta z Teplákovic drží svůj vysoký standard a úspěšně tak navazuje na své minulé povedené nahrávky.
Seznam skladeb:
- Země volá o pomoc
- Evoluce
- Jedovatá zmije
- Bratře! Sestro!
- Zaplať!
- Na okraji jámy
- Toluen blues
Čas: cca 14 min.
Sestava:
- Páca – zpěv, mluvené slovo
- Kurt – zpěv, kytara
- Ozi – zpěv, kytara
- Tomű – zpěv, basa
- Machos – bicí