Nejbližší koncerty
  • 15. 02. 2025Löst, Aso-Naga, Choked By Own Vomits, DPK
  • 18. 02. 2025Slovinská legenda industriální hudby Laibach míří poprvé ...
  • 20. 02. 2025Irnini Mons (Fr) & Kinotaj > 20.2. < Pod Lampou, Plzeň ...
  • 22. 02. 2025Další ročník tradiční akce Necro Metal Pilgrims. Připravt...
  • 22. 02. 2025Festival Muziq je hudební festival bez žánrových mantinel...
  • 28. 02. 2025Hrají: NAŠROT ( Havl. Brod ), TABLETKY ( Jihlava ), THE P...
  • 28. 02. 2025LIGHT OF DARK-Brutal Death metal (Mexico), SUKKHU-Black m...
  • 07. 03. 2025Česká thrash metalová legenda Debustrol se vrací do Barrá...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

Nové album, trocha historie, trocha umělé inteligence… vše komentuje kapela jako jeden muž.

Zdravím. Za jedenáct let existence dvě relativně krátké nahrávky, ale spousta odehraných koncertů. Je pro vás koncertování důležitější než studiová práce? Nebo co vězí za dosud nahranými dvanácti songy, což je cca jeden kus za rok?

Celkem jsme se potýkali s fluktuací členů a různými zraněními – hlavně bubeníka; cca rok za něj hrál Štěpán (KAOSQUAD). Vlastně máme pocit, že jsme pořád někoho učili hrát náš playlist místo toho, abychom se aktivně věnovali skládání. Teď to snad konečně po letech vypadá, že jsme se ustálili a můžeme se novým songům pověnovat.

Od kdy vlastně funguje současná sestava? Když už jsme u sestavy, můžete přidat info ke každému členovi – věk, jaké kapelní štace má za sebou, případně vedle sebe?

Současná sestava funguje od roku 2021. Poslední příchozí byl basák Radek. Pokud jde o info k jednotlivým členům, tak bude nejlepší, když se každý představí sám. :-) 
 

  • Fíkus (zpěv) - 34 let 

Hlavní kapelou je LIBIDO CHALLENGE a vždy byla. Pak jsem působil na kytaru v LORETTO CARPENTER STORE + v pár dalších kapelách. Momentálně bych se rád vrátil ke kytaře v něčem, co bude pořádně smrdět thrash metalem.

  • Pepa (kytara) - 42 let 

Hrál jsem v několika kapelách, ale zde bych zmínil dvě hlavní, ve kterých jsem dříve působil. První byla 5 SYMBOLS (metalcore), se kterou jsme poměrně hodně koncertovali jak po Čechách, tak po světě (Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Belgie, Holandsko, Anglie). Podařilo se nám hrát například s kapelama jako jsou PRO-PAIN, DEADLOCK, CROWBAR, DRYROT, WALLS OF JERICHO a další. Druhá pak byla MURUROA (grindcore, crust), se kterou jsme vystoupili na Obscene Extreme festivalu a vydali split vinyl s brazilskou grindcore úderkou BAIXO CALÃO.  

  • Rejžák (kytara) - 37 let 

Hraju cca od 17, kdy jsem jako basák založil strakonickou kapelu OVERSIGHT, která začínala u punk rocku, který byl nepovedeným pokusem o hardcore a postupně pokračovala k poměrně nasranému technickému metalcoru. S kytarou jsem pak začal působit zhruba nastejno v LIBIDU a ve funk metalu HERDEK FILEK. Mimo to jsem stál u zrodu několika dalších projektů s jepičí životností, jejichž díla nikdy nepotěšila uši nikoho jiného než náhodné kolemjdoucí nebo zaskakoval v různých kapelách včetně třeba PAWNSHOP, odkud pochází nás basák Radek.

  • Radek (basa) - 34 let

Hrál jsem ve spoustě kapel a projektů, z nichž většina ani nevylezla z garáže. Zmínil bych tak mou studentskou kapelu UNINVITED (dříve INVITATION), která svého času obrážela většinu akcí se zaměřením na alternativní rock a grunge. Několik let jsem hrál se zavedenou metal/HC bandou PAWNSHOP. Díky tomu jsem se seznámil s kluky z LIBIDA. Za highlight kariéry považuji angažmá na maskota GAMA BOMB při posledním Nuclearu. Mám sen založit soul/funk kapelu VANILA GROOVES.

  • Michal (bicí) - věk 40+

V mládí jsem bubnoval a koncertoval s různými garážovými kapelami všemožných stylů. Pár let jsem se pak bubnování věnoval spíš okrajově, tak nějak pro svojí zábavu. Naplno jsem se do něj vrhnul znovu až při zakládání LIBIDO CHALLENGE.    

Vaše muzika se dá označit jako mix metalu a HC, přičemž jsou oba žánry v rovnováze, řekl bych, a ten metal nejčastěji snese přídomek thrash. Patříte do metalové, nebo spíše HC komunity? Na jednu stranu je výhoda, že můžete zahrát na akcích z obou spekter, na druhou nevýhoda, že nejste jednoznačně ukotvení… Jak to vnímáte?

Začínali jsme jako HC lehce nasmrádlé metalem. Postupně se víc a víc vzdalujeme hardcoru a přesouváme se do metalových (thrashových) vod. Ale naše tempo, na rozdíl od Kobry 11, není vražedné. K HC pořád vztah máme, nicméně se i náš hudební vkus posunul víc a víc k thrash metalu, tak se nám to logicky odráží více i v hudbě. Ale zároveň u nás vždy to HC trochu cítit bude, jelikož z něj původně vycházíme, ale poměr se zásadně mění.

Pojďme k novému počinu „Skate, Pizza, Tentacles!“ Název naznačuje, že v textech asi neřešíte závažná témata rezonující světem, ale spíše jde o zábavu. O čem jsou texty jednotlivých skladeb?

Když jsme s kapelou začínali, tak jsme se snažili obsáhnout témata typu ničení planety lidstvem („We the Cancer“) a podobné geopolitické problémy. Vlastně nám pak postupně na koncertech přišlo, že uvádíme písně stejně jako kapela před námi a kapela po nás, jelikož většina scény byla nastavená stejně. Rozhodli jsme se, že od vážných textů upustíme a budeme se tím více bavit, což k nám jako osobnostem v kapele jde rozhodně více než dělat kázání. Takže texty máme o blbostech: lasery, zombíci, mechanické jednotky a podobně. Vždy v nich nějakou message máme schovanou, ale je fakt, že jí tam nejspíš vidíme jenom my. Třeba nový song, „Stone Cold Mech Spiders“, je o vytváření autonomních mechanických jednotek první pomoci, které se obrátí proti svému stvořiteli a vlastně vymažou z povrchu zemského miliony lidí.

O autorství „music and lyric“ se podle bookletu stará celá kapela. Což by mohlo znamenat, že buď tvoříte společně ve zkušebně, nebo že každý člen složil část alba a napsal část textů. Jak se to u vás s vymýšlením muziky a slov má ve skutečnosti? 

Tvorba muziky u nás funguje tak, že většinou Rejžák na zkoušku přinese nějaké riffy, kostru nebo vizi nového songu. Následně to probereme a začneme s tím  jakožto celkem pracovat dál. Takže pak už v režii celé kapely vymýšlíme další navazující riffy, upravujeme/měníme případně ty stávající, přidáváme vyhrávky a sóla a pracujeme na celkovém aranžmá toho songu. Přitom souběžně tvoříme bicí party a pracujeme s rytmikou. 
S textama je to podobné. Tam většinou složí texty Fíkus, pak se to probere, upraví, něco se přidá nebo vynechá a zakomponuje do songu.    

Nahrávali jste ve studiu Herdek Filek, což je asi studio stejnojmenné kapely. Jak vypadá? Jde o domácí podmínky, dejme tomu garáž, nebo něco nóbl? (úsměv) A Totentanz, kde proběhl mix a mastering, mi taky nic neříká. Proč jste zvolili tuhle kombinaci a vládne s výsledkem spokojenost?

Studio kapely HERDEK FILEK (jejímž členem je Rejžák) je vlastně zkušebna spojená s nahrávacím studiem. Nejedná se tedy o žádnou garáž, ale zároveň to není „nóbl“ velké komerční studio. Ve zkratce, jsou to dvě plně vybavené místnosti pro nahrávání, kdy jedna slouží jako místo pro náběry jednotlivých nástrojů a jedna je produkční, kde se vše zpracovává a funguje tak, jak jsme zvyklí z klasických studií.
Totentanz Production, kde se tvořil kompletní mix a mastering celé nahrávky, je Pepova aktivita. Téhle činnosti se věnuje už několik let a mixuje/masteruje nahrávky různým kapelám, takže se nabízelo jednoduché řešení v podobě postprodukce naší nahrávky právě u něj.    

O vydání jste se postarali sami, potěšitelné je, že jste investovali do lisovaného nosiče i pěkného obalu na kvalitním papíru. Ale… nebylo by snazší, kdyby se o to postarala firma? Jasně, nejste úplně známá kapela, labelů, které vydávají muziku, jakou hrajete, taky není tuna – zkoušeli jste nějaký sehnat, nebo byl vlastní náklad jasná volba?

Vzhledem k tomu, že jsme nahrávali vše sami, se nám nahrávka dost protáhla. Řekli jsme si, že uděláme release party, abychom měli deadline na dotáhnutí. A pak nám přišla nabídka udělat koncert indickým GODLESS. Shodli jsme se, že bychom mohli udělat release party na koncertě s nimi. No a pak jsme měli trochu nůž na krku a zásadní byl termín. Na to shánět label tedy již nezbyl čas. S dalšími CD to určitě v plánu máme. Pokud by měl nějaký label zájem – házíme rukavici. (úsměv)

Na titulní straně obalu máte skejtujícího kytaristu a zároveň asi i lupiče, ale nikde jsem nenašel autora obrázku, a vlastně ani autora grafiky obalu. Kdo je tou tajemnou osobou? Umělá inteligence? (úsměv)

Autorem grafiky je náš kytarista – Rejžák: „A jako prakticky všechno, co tvořím, jde o poctivou ruční práci, byť dělanou digitálně, na kreslícím tabletu, ale bez použití AI, kde se snažím vycházet z klasických technik aplikovaných při olejo, případně akrylomalbě, a využívat zkušenosti nabyté při práci s opravdovým plátnem. Motiv je tady jasnou alegorií na to, co v současnosti představuje naše kapela – je to divoká jízda a na podiu se může stát úplně cokoliv, ať to čekáš, nebo ne. A pokud by se stalo, že se při naší show objeví chapadlatý svinstvo z vesmíru, naši fans asi nebudou vůbec překvapený. (smích)

Umělá inteligence se v poslední době skloňuje v mnoha směrech. Pro mě je to nikoliv španělská, ale spíš bangladéšská vesnice, ale už jsem zaregistroval klip, který byl prostřednictvím AI vyroben, brzy asi začne psát muziku i texty. Kam to povede netuším, nejspíš se to ani nepozná. Co to může udělat s hudebním světem? Doufám, že s tím undergroundovým se AI bude ještě nějaký čas míjet…

I když je v současnosti vývoj AI hodně dotovaná záležitost, pořád se dá i přes možnosti strojového učení zjednodušeně označit jako forma hodně pokročilé databáze, a může být dost užitečným pomocníkem a to prakticky ve všech, nejen uměleckých odvětvích. Ale ruku na srdce, kdo by se v undergroundu dobrovolně připravil o hodiny dohadování, jestli to budeme hrát takhle, takhle a nebo o trochu jinak. (úsměv) Většina z nás to dělá, protože ho to baví, někdo chce něco sdělit, někdo něco ventilovat, někdo otisknout nějakou emoci a tahle nadstavba, která jde hluboko z nitra, dává těm věcem to, co AI nejspíš nikdy nedokáže. 

Část z vás má prsty ve festivalu Nuclear Intervention, letos proběhl třetí ročník. Ale LIBIDO na něm nezahrálo. Proč? Většinou, když kapela organizuje festival, tak si na něm i zahraje… Vy nechcete, nebo to nejde kvůli pořadatelským povinnostem?

Pořadatelské trio je Fíkus, Rejžák (oba LIBIDO CHALLENGE) a Pavel (DARK ANGELS). Shodli jsme se, hned jak jsme festival začali pořádat, že nechceme, aby nám na festivalu hrály stále ty samé kapely – a týká se to i našich kapel. Zároveň by bylo i hodně těžké vzhledem k pořadatelským povinnostem najít slot, na kterém bychom bez obav mohli hrát – vlastně si myslím, že je k dispozici jediný, a sice ten poslední.

Když jsme festival nakousli, tak jedna odbočka od kapely. Letos (i loni) jste měli zajímavý line-up, akce se koná v šikovném prostoru jízdárny, takže ji nemůžou ohrozit rozmary počasí, snažíte se pro fanoušky každý rok něco vylepšit, držíte nízké vstupné. Ohlasy na akci jsou myslím taky jen a jen příznivé, akorát lidí by asi mohlo chodit víc. Ale s poklesem návštěvnosti se potýkají skoro všechny akce. Co s tím? Na příští rok už máte zabookované nějaké kapely, tak můžete čtenáře pozvat… 

Díky, tohle se hezky poslouchá. Přesně to byla myšlenka našeho festivalu. Udělat festival, který nebude stát majlant a budou na něm hrát dobré kapely, které máme rádi a nehrají tu tak často. Určitě bychom zvládli větší návštěvnost, ale i tak nám festival hezky roste. S pokorou si uvědomujeme, že děláme festival v pustině, kde kolem v zásadě nic není a chvilku potrvá, než lidi přesvědčíme, že stojí za to nám tu sobotu věnovat a do naší pustiny se vypravit. (úsměv)
Zabookováno již něco máme a to včetně headlinu, který podle nás rozhodně zaujme a potěší větší množství lidí. Zatím jsme poodhalili tři kapely z příštího ročníku, a sice českou stálici LAID TO WASTE – kluci zavírali první ročník, neskutečně nás baví a řekli jsme si, že bychom jim zase měli dát prostor. Další jsou finští BLOODRIDE, kteří nás oslovili a my po poslechu měli jasno, že by u nás zahrát měli. No a poslední z odhalených jsou němečtí TRAITOR. TRAITOR zažívají oprávněně raketový vzestup na scéně (což dokazuje třeba i koncert, který odehrají 9. 11. v Berlíně po boku SODOM a TANKARD). Jejich pozvání pro nás byl takový závazek. TRAITOR se hodně objevovali jako typ od lidí na headline třetího ročníku („TRAITOR by byli skvělÍ“, „ještě tu nikdy nehráli“ apod.), tak jsme si řekli, že je přivezeme. No a ve 2025 se tak opravdu stane.

RECENZE

Facebook
Bandcamp


Zveřejněno: 13. 10. 2024
Přečteno:
451 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář