Nejbližší koncerty
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
HEIDEN – Andzjel

AXE CRAZY, RAPTORE, MINDLESS SINNER, STALLION, ENFORCER

Johan:

Report z loňské přehlídky heavymetalových kapel z celého světa jsem začínal slovy: „Růst. Slovo, které se často objevuje v médiích v souvislostech, které jsou mi většinou úplně u prdele. Nicméně při pohledu na píseckou akci musím tohle slovo použít. Jak akce vyrostla, je neuvěřitelné. Ve všech směrech.
První ročník (2019): jeden den, pět kapel, 170 platících.
„Druhý“ (2020) a „třetí“ (2021) ročník: nula, nula, nula; covid.
Druhý ročník (2022): jeden den, osm kapel, 400 platících (vyprodáno).
Třetí ročník (2023): dva dny, dvanáct kapel, 400 platících (vyprodáno).“

Nechť je tedy statistice učiněno zadost, doplním letošní bilanci:
Čtvrtý ročník (2024): dva dny, dvanáct kapel, 400 platících (vyprodáno).

O růstu týkajícím se zájmu už nelze uvažovat, protože akce je každoročně vyprodaná, možná lze spekulovat o rozšíření na více dnů nebo o zvýšení počtu kapel, ale já si myslím, že takhle je to optimální. Růst se ještě může řešit u velikosti kapel, které na HáeMTéčku vystupují, což asi nejsem schopný zcela objektivně posoudit, protože se v heavymetalovém světovém dění moc neorientuju, ale když se podívám na letošní line-up, přijde mi asi nejsilnější v historii, protože jména jako SATAN, ENFORCER nebo HAUNT se dají počítat mezi ta aktuálně vysoko hodnocená. Ale nejen tahle, renomé mají i další spolky, které do Písku dorazily.

Nedorazil žel ten, který měl zahrát první, MECHANIC TYRANTS, ale pořadatelům se podařil vpravdě husarský kousek najít v šibeničním termínu náhradu v podobě skupiny AXE CRAZY. Ta zahájila úderem 18. hodiny, tedy přesně v čase, ve kterém jsem zahájil pobyt v Divadle Pod Čarou i já. Polská parta sází na ryzí heavy metal a svých čtyřicet minut odehrála s přehledem, včetně coveru IRON MAIDEN, který překvapivě nezazněl na konci setu, ale uprostřed. Své si odzpíval i frontman, který disponoval slušným rozsahem a mně se první vystoupení líbilo.

Víc než to druhé. RAPTORE sice byli kamarády hodnoceni ještě před vystoupením jako jakýsi černý kůň, ale na mě byla jejich produkce asi moc uhlazená, nebo jak to lépe vyjádřit. Oni pravda nedělali nic špatně, hráli melodický metal s proměnlivými vokály, ale právě zpěv mi nepřišel úplně Top a hlavně mi překáželo takové to halekání, óóóoooóóó, to nemám obecně rád. Fanoušky si ale vystajlovaní fešáci našli, stejně jako předchozí parta – od počátku byl sál prakticky plný a všechny kapely se těšily velkému zájmu fanoušků, kteří dorazili primárně z Německa a Rakouska, němčina jednoznačně vládla v předsálí, kde se jeden fanoušek lehce zaradoval, že slyší češtinu, když jsme si povídali s kamarádkou.

Vrchol přišel se švédskou kapelou MINDLESS SINNER, která se hraní heavy metalu věnuje déle než čtyřicet let! A v sestavě je hned kvartet hráčů, kteří to těch čtyřicet let táhnou společně, tudíž jim táhne na šedesát. Možná prosto už neřeší image a vystupují zcela civilně, ale každopádně do lidí sázeli jeden silný flák za druhým. Skvěle sehrané i zahrané, se spoustou promyšlených a hlavně zajímavých míst, která nezněla podbízivě, ale přesto velmi chytlavě. I zpěvák předvedl výborný výkon, Švédové to u mě první den jednoznačně vyhráli.

Pak se konečně dočkali jak STALLION, tak jejich fanoušci. Německá skvadra měla dvakrát pech, loni ani předloni nemohla zahrát, letos ale už nic nebránilo tomu, aby se kvintet na pódiu představil. Zatímco předešlé čtyři skupiny hrály relativně sevřenou muziku, samozřejmé každá trochu jinak, tak STALLION byli pestřejší a stihli střídat heavy, speed i thrash metal s rock´n´rollem. Zároveň šlo o nejakčnější sestavu, muzikantů bylo plné pódium, neustále se pohybovali a hraní si opravdu užívali, včetně zpěváka, který v jedné písni mával nad hlavou duhovou LGBT vlajkou. Smysl tohoto počínání mi na metalové akci unikal, ale nic proti (ani zpěvákovi, ani LGBT), každý má právo vyjádřit své postoje, ostatně i zpěvák MINDLESS SINNER se vymezil vůči Putinovi. Hodina STALLION na mě byla příliš, jako optimum bych to viděl na čtyřicet minut, ale nejsem fanoušek kapely a neznám tvorbu; pro ty, kteří to mají najeté, to asi bylo i málo, takže ve finále asi OK, stejně jako reakce publika.

Vzhledem k tomu, že jsem za sebou měl celkem náročný týden, usoudil jsem, že mi čtyři koncerty stačí a na ENFORCER se mi nechtělo čekat dvacet minut, během kterých probíhala přestavba stage. Pro mě byly kapely, jak trefně podotkl Miloš z Monster Nation, zaměnitelné, neměl jsem je naposlouchané a bylo mi vlastně celkem fuk, kdo zrovna hrál, buď mě to bavilo víc, nebo méně. Na akci jsem vyrazil s tím, že si poslechnu muziku, s kterou jsem začínal před čtyřiceti roky, že potkám kamarády a známé, se kterými se rád uvidím a že oddychnu od pracovního shonu. Vše se povedlo na výbornou.


Kubina:

Jestli jsem se něčeho bál, tak toho, že přijde den, kdy budu zaúkolovaný napsat klasický report. Tradiční zinařině nevěnuji energii už pět měsíců. Ne protože jsem vyhořelý, ale protože můj čas je drahý. Tentokrát jsem do Písku přijel primárně nahrát krátký videozáznam, odpočnout si od lidí, s kterými trávím pracovně 12 hodin denně, pokecat se známými a nasát nevšední atmosféru festivalu Heavy Metal Thunder. Borci z Thrash Nightmare Promotion připravili již čtvrté vydání, které vyprodali za cca 4 týdny od spuštění předprodeje.

V 18:00 blikají červené majáčky, dohrála z playbacku písnička „Axe Crazy“ od JAGUAR a za zvuku sirén nastupuje polská kapela AXE CRAZY. Slezané v programu narychlo nahradili MECHANIC TYRANTS. Řekl bych, že se jednalo o takový klasický otvírák HMT. Více než o nějakou krásu šlo o živelnější show oslavující heavy metal. Představte si punkáče hrající a zpívající HELLOWEEN.

Španělská (dříve argentinská) banda RAPTORE píše skladby podstatně rozmanitěji. Je to docela jízda. Kytarové riffy se sóly super. Basákovy sborové zpěvy či refrény jsou snadno zapamatovatelné. Tento heavy metal má kadeřníka jako MÖTLEY CRÜE. Jižané si s harmoniemi hrát umí. Co mi moc do uší nelezlo, byla frontmanova utopená kytara a umečený projev. Musel jsem si zpětně poslechnout jejich studiovku „Blackfire“. Tam je dobrý. Nechápu.

Dle ohlasů bylo pro hodně lidí pátečním vrcholem vystoupení MINDLESS SINNER ze Švédska. Podčáru zahalil nefalšovaný duch starých časů. Kromě bubeníka všichni v bandu pamatují první polovinu osmdesátek, takže když vypálili 41 let starou píseň „Broken Freedom“, tak to nemělo chybu. Aby to však nevypadalo, že seveřané žijí pouze z minulosti, prostor ve třech skladbách dostalo čtyři roky staré album „Poltergeist“.

Konečně to do třetice všeho dobrého vyšlo! STALLION po dvou omluvenkách dorazili do hlavního města old school metalu. Stylovým záběrem jsou mojí obludnosti nejblíže. Jejich heavy metal hodně koketuje se speed metalem. Takže jiskřící kytarové riffy, double bass, stage diving… Nejživější hudba programu? Možná ano. Navíc rytmicky zábavná. Mají to dobře nakombinované.

Nenosím hodinky a telefon jsem tentokrát nechával většinu času v kapse (což se mi nakonec nevyplatilo), ale přesto šlo poznat z reakcí lidí, že se na hlavní hvězdu čeká. ENFORCER si přivezli vlastního zvukaře, a tak to chvíli trvalo. Rozhodně nepatřím mezi lidi, kteří by nějak své názory přeceňovali. V poslední době mě více zajímá, co si myslí fanoušci; každý úhel pohledu je svým způsobem důležitý. U populárních Švédů se některým například nelíbilo, že si pod živou show pouští samply, díky nimž nebyl výsledný produkt tolik organický. Já to nevnímal až tak do hloubky. Viděl jsem skupinu, která byla pohyblivá, zpívala heavymetalové hymny a měla parádní sound. Jasně, šlo i trochu o nostalgii. Když ENFORCER vydali svá první alba, byl jsem ještě teenager – doba, kdy se posluchači formuje hudební vkus. Byla tedy radost, že větší část setu věnovali tomuto období. Vysvětlím, proč se mně ignorace mobilního telefonu nevyplatila. Když jsem si šel pro pivo na bar, kamarádka mně poslala zprávu, že hrají „Katanu“. Největší hit. Uff, tak příště, haha.

Fotky: Skalík

Skalíkova galerie

Kubinova videa


Zveřejněno: 14. 03. 2024
Přečteno:
662 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář