V době plné všudypřítomného křesťanskýho tlachání, tedy v čase předvánočním, se mi dostala do ruky „living room“ nahrávka, při jejímž poslechu jsem si uvědomil, že vlastně nevím, jak se k ní postavit. Asi jako k dílu někoho, kdo trpí zdravým zanícením a entuziasmem něco (smysluplného) vytvořit. Dvouruký projekt nesoucí pohádkový název MRAKOMOR je aktivita Ostravana Michaela Dvořáka, který se o vokál, kytary, basu, programování bicích a synťáky postaral sám, tudíž veškerá sláva či kritika jde čistě za ním.
Po klasickém cvaknutí bakelitového tlačítka kazeťáku oznamujícím konec kazety začínám mít pomalu jasno. Jářku žádná sláva to nebude. První zmínka o MRAKOMOR se datuje rokem 2006, dosud vydal EP „V dekádách dekadence“ (vyšlo pouze digitálně) a split „Life Goes On“ s projektem SUICIDAL SOLITUDE (SK/USA). První album „Návraty básníků prokletých“ vyšlo na kazetě teprve před několika týdny.
Česky i anglicky psané metaforické texty čerpají z autorových básní a vztahují se k vnímání dnešního světa a osobním zážitkům. Klasický obal kazety z čirého plastu ukrývá strohý, ale dostačující č/b booklet s fotkou interpreta, poděkováním spřízněným zinům a dle přezdívek i autorovi podobným maniakům. Strany kazety jsou pojmenovány Nostalgia (A) a Loneliness (B).
Nahrávku lze v podstatě rozdělit na čtyři skladby intro/outro charakteru kytarových vybrnkávaček (včetně dvou intermezz) a zbývající sedmero havranů, ve kterých se naplno projevila černá duše interpreta. Hned na úvod musím říci, že 38 minut se nedá vyplnit pouhými dvěma, maximálně třemi nápady. Jedna melodie na hafo způsobů, rytmicky kulhající kytary, které působí tak nějak antagonisticky, než aby vzájemně souzněly. Hlavně stále stejná barva kytary s obsedantním opakováním, které sice sedí k pomalému a neotesanému BM, ale občas by měla zasáhnout trocha invence. Vysoké kytarové tóny dodávají skladbám pocit melodičnosti, ale samotné vybrnkávání, potažmo absence inteligentní kytarové práce, vede k celkově bídnému obrazu. Unylé jednorozměrné anorganické bicí s nabroušenou pseudo hajtkou, do kterých můžete klidně zasadit rapového vypravěče nebo třeba popový TWENTY ONE PILOTS, zní jako přebuzený tlampač v Kauflandu. Co bych nerad úplně zatracoval, je extrémně zkreslený zpěv s efektem křiku nebo spíše šepotu, chrapotu, za kterým bohužel bez náhrady mizí byť náznak rytmické složky.
To, co je na této nahrávce opravdu mizerné, je zvuk. Když pominu mnou opakovanou nestálou úroveň zvuku, chybí efekt ať už „fade in“ nebo naopak „fade out“, který běžně bývá součástí standardního freeware zvukovém editoru. Přesycený zvuk kytar připomíná analogovou dobu, kdy se kytara propojovala třeba s ruským tranďákem vybuzeným na maximum přes klasický 5kolík. Synťáky, jestli se synťákama dají nazvat, jako by pocházely z kultovní hry pro Nintendo 64, prostě DIY jako prase.
„Návraty básníků prokletých“ lze považovat za upřímné dílo amatéra, který se nebojí jít s kytarou na trh a nechá bez přehnaných ambicí nahlédnout do rozervané duše. Jedním dechem musím uznat, že autor splnil záměr vytvořit silně dekadentní nahrávku. Důvod, proč zní tak úpadkově, je ten, že album bylo nahráno na laciném zařízení a o nějakém míchání nemůže být ani řeč. Paradoxně nejpřijatelnější k poslechu mi vychází zmíněná intra/outra, které úplně nepožral hlukový blitzkrieg. Nicméně na tomto albu není vše špatné. Nechybí mu svojské kouzlo, charakter ani mystika. Představte si, že se procházíte mrazivými šumavskými lesy a ve sluchátkách vám běží tahle zhudebněná zpověď prokletých básníků. V pohádce Princ a Večernice je zlý čaroděj Mrakomor přezdívaný jako „pán všeho nečasu“ propíchnut mečem, to si v tomto případě MRAKOMOR zcela jistě nezaslouží. Pokus vytvořit další „Dunkelheit“ se cení, ale v tomto případě je kvalitního obsahu žalostně málo. Na druhou stranu je dobře, že podobní nadšenci realizují pozvolna prachem zapadající zčernalé sny a svým způsobem obohacují českou hudební scénu extrémního metalu. Quo vadis, MRAKOMOR?
Seznam skladeb:
- Slzy básníků prokletých
- Svit neonů
- Windows To Eternity
- Ztracená nadějě (Lost Hope) Intermezzo I
- Pomníky nových krás
- Castles In The Wasteland
- Nalezená naděje (Hope Found) Intermezzo II
- Andělé ožralí se válí
- Morové krásky
- V dekádách dekadence
- In Conspiracy With Loneliness
Čas: 38:00
Sestava:
- Michael Dvořák – vokál, kytary, basa, programování bicích, synťáky
Bandcamp
Facebook
Instagram
Spotify
