Nejbližší koncerty
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
  • 29. 06. 2024ATOMSKI RAT - banda ze Srbska hoblující už 15 let netradi...
  • 03. 07. 2024Busking Párty 2024 #2 Druhá Busking párty bude převážn...
  • 06. 07. 2024Hard Skin (uk)
  • 06. 07. 2024ROCK CAFÉ SOUTHOCK & FAJTFEST PROUDLY PRESENTS: SWORN EN...
  • 10. 07. 2024Jihoafrická grindcore smečka GROINCHURN se po letech vrac...
TELEPATIE VI

LP/CD 2023, vlastní náklad / crossover / Česko

Po takřka třiceti letech existence a bohaté historii lze THE.SWITCH označit jako legendární kapelu, která vydala několik ceněných alb a odehrála spoustu koncertů nejen v klubech, ale i na prostorných pódiích, která sdílela s velkými zahraničními jmény, např. KORN, ANTHRAX nebo DISTURBED. Ani jedno z těch alb jsem neslyšel a ani jeden z koncertů (ani v klubech, ani na těch prostorných pódiích) jsem nenavštívil. Před poslechem novinky „Skrytý místa“ jsem akorát tušil, že THE.SWITCH hrají crossover, který frčel na přelomu devadesátých a nultých let, že se asi hudebně potkávají s kapelami typu SATISFUCKTION, KURTIZÁNY Z 25. AVENUE nebo GAIA MESSIAH, když uvedu ty, které jsem sem tam poslouchal či potkal naživo. 

Na jednu stranu je taková průprava před psaním recenze mizérie (nedokážu srovnávat ani hodnotit vývoj), na druhou můžu k poslechu a sepsaní dojmů přistupovat bez zatížení tou velkou minulostí, která je v současné době asi neopakovatelná, protože podobně laděné party se z mainstreamových očí vrátily do ústraní, do klubů, pravda větších, ale těžko se budou opakovat roky, kdy se běžně objevovaly v televizních pořadech na hlavních TV stanicích. S touhle realitou jsou THE.SWITCH předpokládám smířeni a desku nahráli hlavně pro radost – radost svou a fanoušků, kteří jim zbyli, případně těch nových, kterých ale asi nebudou tisíce…

Majkláč a spol. nemusí nikomu dokazovat, že umí skládat, hrát, zpívat a vyprodukovat kvalitní nahrávku. Blbosti od tak zkušených lidí nemůže nikdo čekat, sevřený jednokolejný materiál taky ne. To jsem tak nějak tušil a poslech alba to potvrzuje. Hned první věc je řekl bych typická crossover práce – zemité tvrdé riffy i spodky, vypjatý křik, celkem temnota, z které vystrkuje rohy melodický zpěv i nějaké melodické party, kterých ale není mnoho. Na úvod nečekaně tvrdá položka, v níž se kříží HC, noise a metal. Po divočině přichází skladba, která se dá označit jako písnička – má jasnou strukturu, střídají se chytlavé pasáže s minimalistickými, přičemž ty plné nástrojů mají uhrančivou sílu a připomenou  tvorbu DARK GAMBALLE, kdybych měl lovit ve vodách, v kterých se celkem orientuju – a podobnost hlasů DeSeda a Štěpána Šatopleta je v určitých momentech neoddiskutovatelná. Jinak si jede Štěpán svou ligu s velmi širokým výrazovým rejstříkem od šepotu přes recitaci po spoustu čistých i ostrých poloh. Neříkám, že mi jsou všechny stoprocentně po chuti, např. v třetí „Vrať mi zpátky“ mi protahování některých hlásek („móóůůóůj“) a dodechy na posledních slabikách do uší nelezou, ale obecně je Štěpánův výkon skvělý. Ve zmíněné „Vrať mi zpátky“ mě baví hlavně lehce roztřesené pasáže se zajímavě znějící kytarou, následující „Země zemí voní“ asi zaujme příznivce melodičtější muziky, protože se v ní střídají chytlavé a ještě chytlavější party; ale není to líbivé natolik, že by se z toho stala popina atakující první signální. Pátá věc „Ať vzplanou všechny hvězdy“ by se dala zařadit jako emo / post-hardcore a je asi nejtěžší na poslech.

Druhou polovinu CD otevírají výraznější syntetické zvuky (které se objevovaly i v předchozích písních), po nichž se „Kolo kolo“ překlápí do rockového módu a zpěv… no musel jsem se pořádně podívat do bookletu, jestli tady nehostuje David Koller z LUCIE; nehostuje, hostuje tu Libor Zajpt, ale podobnost slyším velkou, byť chvilkovou, protože zpěv i muzika záhy nabírají jiný směr, spíše se jedná o rap do lehce elektronické hudby, přičemž rock a elektronika se posléze střídají. Po nesourodé (nemyslím to jako negativum) skladbě následují uklidňovací „Vrány“, což je ryzí rock, který zpočátku zní učesaně až rádiově, ale nebyli by to THE.SWITCH, aby i tady nepřišlápli pedál a na chvilku přiostřili, posléze ještě sáhli po akustické kytaře a v závěru opět zařadili elektronické zvuky. „Pravda“ je po emocionální stránce velmi silná a je to dané hlavně textem, který je velmi znepokojující. Ani předchozí texty nejsou bezobsažně, ale tady se slova zatínají hodně hluboko. Hraje k nim emo hardcore de luxe, chvíli svěží, chvíli husté, zpěvák v podobných intencích mění výraz a celé to působí znepokojujícím dojmem. Dle mě asi nejlepší položka alba, protože nechybí ani epická pasáž, ale ona epika je potemnělá, velmi potemnělá, a ještě jsou v ní poschovávané snad až vážnohudební motivy. „Skrytý místo“ patří mezi rychlejší věci, na rozdíl od předchozích s podivným rytmickým dojezdem. Poslední „Milada“ je další sůl do ran. „Pravda“ byla drsná, ale slova paní Milady Horákové, jež zazněla u soudu, který ji odsoudil k trestu smrti, mrazí i po více než sedmdesáti letech. A je dobře, že se komunistická zvěrstva stále připomínají – třeba otevřou oči mladším, kteří nepamatují život za komunistického režimu a v mladickém poblouznění vzývají návrat srpu a kladiva. K proslovu paní Horákové hraje vcelku jednoduchá, ale působivá muzika.

Skladby jsou opatřeny výborným zvukem, který vznikal v několika studiích (kapelním, Faust Studios, Pidgeon Records), zrovna tak mix a mastering obstarala řada lidí, ale nebýt tyhle informace uvedeny, nikdo by to asi nepoznal – nahrávka zní kompaktně. 

Texty jsem lehce nakousl, i v jejich případě jde o práci více jedinců, respektive většinu napsal Tomáš Tajchner, jeden Libor Zajpt a jeden je archivní od soudu. Samozřejmě jsou v češtině, což vždycky vítám, navíc Tomáš má básnické střevo a nepíše hlouposti ani banality. Texty jsou organickou součástí díla, při poslechu se nepozastavuju, co že to zpěvák pronáší, což je vždycky dobrá zpráva.

CD vyšlo v digipacku s vlepeným bookletem o patnácti stranách, booklet obsahuje texty ke všem skladbám s výjimkou desítky, podrobné info týkající se nahrávání a děkovačky. Autorem artworku je Dan Kurz (ATARI TERROR, KURTIZÁNY Z 25. AVENUE), vše má řád, vypadá na pohled pěkně, jediné, čemu nerozumím, je absence diakritiky u českých jmen; texty jsou normálně s háčky a čárkami a najednou Stepan Satoplet, Filip Vlcek, Pavel Sovicka… 

P.S.: Vůbec jsem netušil, kam se poděl Petr Hataš, kterého si pamatuju z dob, kdy bušil do bicích v F.O.B. nebo MODERN DAY BABYLON. A on buší do bicích v THE.SWITCH.

Seznam skladeb:

  1. Můj kříž
  2. Uprostřed ničeho nic
  3. Vrať mi zpátky
  4. Země zemí voní
  5. Ať vzplanou všechny hvězdy
  6. Kolo kolo
  7. Vrány
  8. Pravda
  9. Skrytý místo
  10. Milada

Čas: 38:37

Sestava:

  • Štěpán Šatoplet – vocals
  • Michal Novák – guitars, backing vocals
  • Filip Vlček – backing vocals, additional programming and works
  • Petr Hataš – drums and percusions
  • Pavel Sovička – bass 
  • Libor Zajpt – vocals (6)
  • Milada Horáková – vocals (10)
  • Jan TJ Tuček – guitars (10)

Facebook
Bandzone

 


Zveřejněno: 05. 02. 2024
Přečteno:
943 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

09. 02. 2024 10:02 napsal/a Radek
Milada
Já jsem se naopak nemohl zbavit pocitu "jisté trapnosti" při poslechu té poslední skladby a možná je to i důvod, proč si to už nepustím celé znovu – přijde mi to svým způsobem laciné, samoúčelné... nevím.