PRIMAL – Straitjacket Blues

Pokud se u někoho rovná poslech hudby malému rituálu, kdy se pohodlně uvelebí v oblíbeném ušáku, přes nohy přehodí pléd a ruka svírá sklenici oblíbeného pití, ze kterého bude pravidelně odcucáváno, tak s konzumací PRIMAL doporučuji tento návyk poupravit. Křeslo pošlete řádným kopancem letecky do kouta, sklenici exněte pro jistotu třikrát a zapálený pléd roztočte nad hlavou. 

O kratičké historii spolku PRIMAL se dozvíte ze slov muzikantů v chystaném rozhovoru, tak jen to nejpodstatnější, tedy že trojici hudebníků můžete (ale nemusíte) znát z pražské tlupy SCRAM! a pěvec Alex je původu rumunského.

Jako u spousty věcí v minulosti, i debut pražské groupy mi skončil v mířidlech díky Johanově nabídce alb k recenzi. Zda to bude má maličkost, kdo se jí bude se zájmem dále zabývat, bylo v podstatě rozhodnuto v první minutě úvodního štychu „Bow Down“. Syrový, až primitivní sound, kytara, co řeže a pálí, démonický Alex, který nejprve promlouvá do prázdných míst, aby s nástupem pekelného doprovodu nad stavem hlasivek mávnul rukou a slova před vypuštěním z ústního otvoru řádně přibrousil. Je jasné, že používám-li v souvislosti s „Straitjacket Blues“ slova peklo, oheň, ďábel atd., lecjaký blackmetalista zakroutí hlavou, uplivne si, znásilní kozla a vyvrhne ovci, jaký je to čajíček. Mně se ve skutečnosti jedná spíš než o představy pekla a hrůz, jež nabízí, o docela „nevinnou“ vidinu pekelného báru, kde si rohatý dávají po šichtě oraz, nalévají si do chřtánů kvalitní chlast, fešné čertice se svůdně vlní a k tomu hrají PRIMAL svou těžko zařaditelnou směsici. Že znovu a opakovaně svým protimluvem váženému čtenáři motám hlavu, jak to primitivní a zároveň těžko zařaditelné? Protože se sice můžeme bavit o jednoduché syrovosti až na dřeň, ale stylů se zde potkává hned několik. Trocha metalu, trocha rock´n´rollu, špetka blues, náznaky HC, takový mladší brácha MOTÖRHEAD, toužící se vymanit z područí rodinných tradic.

Poskočme dál, se skladbami „False Messiah“ a „The Deciever“ ukazují PRIMAL, že umí v projevu i zjemnit a být vlídní, ale jak u první, tak u druhé nejde o stav setrvalý, ovládací kolečka hořáků jdou brzy znovu doprava a umdlévajícím čerticím dopřejí oddechu jen poskrovnu. 

S celkovou stopáží a počtem písní je naloženo rozumně, slabá půlhodinka a sedmero záseků je ideální stav. Jestli u mne skladba první probudila zájem, tak poslední „Sailing The Seven Seas“ plní funkci repete. Vidím hořící nástroje, Alexe plivajícího krev a ani se moc nebráním nutkání po opětovném přehrání celého alba.

Asi nespočítám velkohubé výkřiky interpretů, jak to teprve s nástupem na prkna znamenající svět dostává ty správné koule a jak nás sfouknou jako svíce. U PRIMAL ani na vteřinu nepochybuju, že tomu tak bude a nemůžu se dočkat ohňů pekelných.
A těch čertic. (úsměv)

Seznam skladeb:

1. Bow Down
2. Dark Shadows
3. And I Know
4. False Messiah
5. Rain It Down
6. The Deciever
7. Sailing The Seven Seas

Čas: 29:23

Sestava:

• Alex Pantea – zpěv
• Miloš Hančl – kytara
• Marek „PK“ Neuman – baskytara
• Jan „Johnnie“ Martinek – bicí 

Facebook
Bandzone