Nejbližší koncerty
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
  • 29. 06. 2024ATOMSKI RAT - banda ze Srbska hoblující už 15 let netradi...
  • 03. 07. 2024Busking Párty 2024 #2 Druhá Busking párty bude převážn...
  • 06. 07. 2024Hard Skin (uk)
  • 06. 07. 2024ROCK CAFÉ SOUTHOCK & FAJTFEST PROUDLY PRESENTS: SWORN EN...
  • 10. 07. 2024Jihoafrická grindcore smečka GROINCHURN se po letech vrac...
TELEPATIE VI

MÖRGHUUL, FORCE OF HELL, PAXTILENCE, BARBARIAN

Pokud bych se měl „záludnou“ otázkou typu „v jakém městě byste hledali pražský hrad?“ zeptat „kam byste vyrazili za thrash metalem?“, odpověď by byla, alespoň v regionu jižních Čech, zřejmá: „Do Písku!“ O víkendu mezi státními svátky vyrazili němečtí PAXTILENCE společně s Taliány BARBARIAN na Eternal Devastation Minitour. První zastávka se konala ve zmíněném Písku, kde jim rozehřívali publikum našinci MÖRGHUUL a FORCE OF HELL. Na druhém koncertě v Jaroměři MÖRGHUUL nahradili krkonošští thrashers EXORCIZPHOBIA. (Jindra)

Metalový Písek stále žije… Ale jak dlouho ještě? Není nutné si zastírat, že na akce o dvou třech čtyřech kapelách chodí stále titíž lidé, kterých je zhruba čtvrtina stovky. Možná se na heavy metal objeví deset jiných, kteří nahradí desítku těch, kteří dávají přednost thrash či black starožitnostem, ale dejme tomu pětadvacet stejných obličejů je na značkách pokaždé. Bylo tomu tak i v pátek před prodlouženým víkendem, kdy tedy návštěva na čtyři kapely předčila průměr několika předešlých koncertů, ale pořád se bavíme o padesátce platících. Většina si dala ve třech případech repete –  BARBARIAN, PAXTILENCE a FORCE OF HELL se v Divadle Pod Čarou představili loni na podzim, takže premiéru si na divadelních prknech odbyli akorát MÖRGHUUL. (Johan)

Ti také měli tu čest večer otevřít. Krátce po čtvrt na osm hrábli mlaďasové s podmalovanýma očima do strun, bubeník udeřil do bicích, zpěvák zařval do mikrofonu a… byli jsme zpátky v časech, kdy ani jeden z muzikantů (17 až 25 let) nebyl na světě. O řadě kapel, které se v Písku objevují, píšeme, že hrají metal z pravěku, z časů, kdy se neřešilo, jestli je to více death, thrash, black nebo speed, protože to byla směsice všech žánrů. Omladina z MÖRGHUUL to má stejně, mastí jednoduchou prašivou muziku a nutno uznat, že za krátkou existenci se dokázala sehrát a vyprodukovat dostatek songů, aby jim vystačily na klubový set. Půlhodina v rytmu black/speed metalu pěkně odsýpala – do chvíle, kdy si zpěvák rozhodl užít klasickou píseckou rozplavbu na rukou fanoušků a při nešťastném dopadu si rozbil čelo takovým způsobem, že měl během chvilky celý obličej od krve. Kam se hrabe kdejaký warpaint a taky Banán (jak vtipně podotkli hned dva kamarádi). Naštěstí (zní to blbě, ale lepší slovo mě nenapadá) se nehoda stala před závěrečnou skladbou, načež kolegové z kapely zpěvákovi oznámili, že na šití se pojede až po té poslední věci. (Johan)

Jako první devastační parta nastoupili brněnští mlaďoši MÖRGHUUL. Ti sice jakžtakž fungují od roku 2019, ale první neotesanou fošnu s kytarovýma zasekávačkama vydali příznačně na čarodějnice o dva roky později (EP „The Beginning of Unholy Ride“). Vloni do svého katalogu přidali demo „Possessed by demo“. Inspirace německou nesvatou trojicí SODOM, KREATOR, DESTRUCTION je, aniž by musela nutně vlát německá vlajka, navýsost jasná. Přirozený agresivní feeling, vykřičené hlasivky, kytarový nápor, to vše drží pod krkem bubeník Dominik Šuchma (REFORE). Zprvu úsměvná scénka, když fanoušci vraceli zpěváka Matěje z tripu na rukou zpět na pódium a došlo k nekontrolovanému pádu přímo na držku, se později už tak vtipná nejevila. Matěj si pádem na odposlech rozsekl čelo, které mu vyspravili čtyřmi stehy na písecké pohotovosti. Válečný warpaint nebyla žádná laciná cetka, ale divoká krev horké hlavy. (Jindra)

Druzí FORCE OF HELL nejsou žádný vořezávátka, nýbrž protřelí muzikanti – a taky to bylo od začátku slyšet i vidět. Z původně zamýšleného projektu Jirky „Jurgena“ Zajíce (BEAST WITHIN THE SOUND, INSISTENT, SICK SINUS SYNDROME, RARACH) a Milana Havlíčka (aka Beherit; RARACH, PURE) se vyklubala regulérní kapela. Zpěvu se ujal Jakub Sedláček, který již působil s Beheritem v KING KEPORKAK, basu tříme Michal (aka Mešuge). Jurgen a Milan jsou známí rovněž z AHUMADO GRANUJO, kteří na začátku nultých let roubovali taneční hudbu s grindem. 
Jurgen místo odklepávání skladby tradičně paličkami startuje skladbu třemi údery virblu. V píseckém tyjátru sypali FORCE OF HELL brutální vycizelovaný thrashing non plus ultra. Nadupaný se stoickým klidem zahraný riffy hnala svinským krokem vpřed jak smyslu zbavená rytmická sekce. Parádní thrash dává kapela s noblesou a s velkým nadhledem. (Jindra)

Hlavní postavy FORCE OF HELL, Jurgen a Beherit, jsou ve věku otců chlapců z MÖRGHUUL a zkušenosti z tuny kapel, kterými prošli, jsou sakra znát. Solu s dvěma mladšími spoluhráči drhnou old school thrash a při sledování jejich setu mi přišlo na mysl, že střídají vcelku obyčejné pasáže, které ničím nepřekvapují, s úseky strhujícími, které zní parádně a co je hlavní, vždycky je to trochu jinak pojaté. FORCE OF HELL mě bavili už v listopadu a po půlroce znovu. (Johan)

Zahraniční část načínají PAXTILENCE zastupující norimberskou metalovou scénu v duchu KREATOR über alles, tedy s výjimkou experimentálních alb „Renewal“ nebo „Endorama“. Agresivní thrash s tradičními metalovými vlivy a hymnickými refrény a snaha zaujmout chytlavostí za každou cenu mě po chvíli tak nějak přestala bavit. V hlavě mi uvízla pouze skladba „Last Words“ z posledního alba „Wildfire“, což nemusí nutně být chyba kapely. Zpěvák Tobi hodně povídal, což úplně nemusím. I když hláška, že se rád vrací k nám do Thrash republic, pobavila. Svůj vyhrazený čas PAXTILENCE završili coverem „Altar of Sacriface“ od SLAYER, na který si zpěvák a kytarista v jedné osobě prohodil mikrofon s baskytaristou Bennim. Za mě nejslabší gig večera. (Jindra)

PAXTILENCE byli jedinou kapelou s dvěma kytarami, takže měli hutnější zvuk, ale to jim ve srovnání s ostatními kapelami stejně nepomohlo. Respektive – zvuk neměla špatný žádná kapela, i s jednou kytarou to všem hrálo parádně, Němcům ale jedna kytara zněla chrastivě, až to nebylo úplně ideální. V kombinaci s muzikou, která postrádala nějaké záchytné body, výraznější pasáže, kterými ostatní party nešetřily, mi PAXTILENCE přišli jako nejméně zajímavá kapela večera. Nebylo to nikterak špatné, čtveřici to hrálo a na konci přidala i „Altar of Sacrifice“, na což fanoušci logicky slyšeli.(Johan)

BARBARIAN pátečnímu večeru jednoznačně kralovali. V jednoduchosti je krása, když se to umí pěkně poskládat a následně s entuziasmem přehrát na živo – a přesně tohle Italové zvládli na jedničku. Chytlavé pasáže proložené klasickými špinavými riffy, ostře tepající bicí, výrazná basa a špinavý křikořev, atributy, které provázely celý set, jenž parádně odsýpal. Frontman v evidentně dobré náladě mezi songy vyřvával názvy ostatních kapel a doprovázel je různými skřeky, často také skandoval „Ka ro li na“, jméno pořadatelky akce, která se mimořádně nekonala pod patronací Thrash Nightmare Promotin, kteří ale s organizací pomáhali. (Johan)

Zábavu a všeobecné veselí nastolilo italské trio BARBARIAN ze slunné Florencie, ve kterém je ústřední postavou charismatický zpěvák a nenapravitelný kecálek Borys „Crossburner“ Catelani, který měl v Písku vypůjčenou kytaru od Šakala (RABIES). Borys si umí dělat prdel i z vlastní kapely. Po posledním válu instruoval dav slovy „my teď odejdeme a vy budete křičet ,one more song, one more song‘.“ Sice neodešli, ale skandování propuklo dle povelu. BARBARIAN s jižanským temperamentem odehráli kvalitní blackened speed'n'roll páchnoucí po VENOM, navíc vybroušený kytarovými eskapádami a obhroublým, bojovným vokálem. Co jsem ještě nezmínil, je zvuk (zvučil Máza), ten měli BARBARIAN vynikající. Přestože ve třech, bylo jich všude plno, Blackstuffova basa bublala jako nadmutý kojenec, subtilní bubeník s retro haircutem, který se permanentně nalejval červeným vínem přímo z flašky, na verpánku doslova v sedě poskakoval. Díky všem těmto atributům se mi BARBARIAN zdáli naživo o mnoho lepší než na studiovém albu. (Jindra)

Akce proběhla přesně podle plánu s dodržováním časového rozpisu, celý večer panovala příjemná atmosféra, na všechny kapely se vepředu našla skupinka pařmenů, takže kdo dorazil, musel odcházet spokojený. (Johan)

Přežranost, vybíravost a lenost (mohu potvrdit) nejen fanoušků extrémní hudby se nakonec nepotvrdila v plné nahotě a na páteční večírek na malou scénu Divadla Pod Čarou dorazilo cca 50 duší. (Jindra)

Fotky: Jindra

Skalíkova galerie


Zveřejněno: 12. 05. 2023
Přečteno:
1058 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář