Vítám kapelu MÖRGHUUL na Fobii. Vzhledem k vašemu stylu a prezentaci se nabízí pro začátek rozhovoru dvojitá otázka. Asi před dvěma roky kolegové z redakce bědovali nad tím, že koncerty navštěvují pořád stejní lidé, kteří hodně zestárli. Musel jsem oponovat. Když poprvé ochutnávám atmosféru Thrash Nightmare, patřím k vůbec nejmladším návštěvníkům a zrovna předloni, při čekání na večerní program s dalšími fanoušky v hospodě U Reinerů, mě docela zamrazilo. U stolu nebyl nikdo starší než já. Tak schválně. Odkdy jezdíte na metalové festivaly v Písku a kolik je vám let?
Matěj: Zdarec. Tak já jsem byl na metalovém festivalu v Písku jen jednou a to na 9. ročníku Thrash Nightmare. Myslím, že nebudu jediný, kdo to v tomto rozhovoru zmíní, ale Písek je přes půl republiky, takže jezdit tam nějak pravidelněji pro mě zatím není nějak realistické. Jinak let mi je 19, takže myslím, že příležitostí se podívat do Písku ještě pár bude.
Viktor: Nazdar. Poprvé jsem byl v Písku na TN v roce 2021. Bylo to něco neskutečnýho, takže jsem si nemohl nechat ujít ani loňský ročník. Jezdil bych častěji, ale šest hodin vlakem je nářez. Je mi 18.
Adam: Čus, poprvé na akci v Písku jsem byl na posledním Thrash Nightmaru 2022. Jak říkali borci, Písek máme kurva z ruky a je pro nás téměř nereálný tam nějak pravidelněji jezdit, ačkoli bychom rádi. A je mi 17.
Dominik: Zdarec, abych sa přiznal, tak v Písku jsem ještě nebyl, za což je mně stydno, takže doufám, že to co nejdřív konečně napravím. Když jsem plánoval výjezd, tak mně to bohužel nevyšlo termínově skrz koncerty. Ale borcom velice fandím, dělajů to kurva dobře!
Jinak je mně 26 a kurvím věkový průměr kapely, ale že bych byl nejzodpovědnější, to sa řéct nedá.
V recenzi zmiňuji jako vlivy DEATHHAMMER či ABIGAIL, jenž v Jižních Čechách dělali headlinery. Byla atmosféra těchto koncertních setů ten hlavní impulz k založení kapely, nebo vzhlížíte i k jiným interpretům?
Viktor: Kapela vznikla v letech, kdy nikdo z tehdejších členů o existenci akcí v Písku a zmíněných kapel neměl ani páru, tak se to takhle bohužel nedá říct. Mně konkrétně bylo 15 a zrovna jsem objevil SODOM, haha, takže ABIGAIL jsem bohužel naživo neviděl (kurva, jak mě to teď sere). Když jsem ale viděl před dvěma lety DEATHHAMMER, tak naše kapela zrovna byla v pomyslném kómatu a já zrovna tomuto žánru úplně propadal. Takže vlastně jejich koncert spadá do období, kdy jsem si začal uvědomovat, co chci hrát a jak by to mělo znít. Když jsme to pak dali dohromady, věděli jsme, co chceme. Mimo ně moje představy o téhle muzice určitě ovlivnili třeba HELLRIPPER, MIDNIGHT, DIABOLIC NIGHT, WHIPSTRIKER, BUNKER 66, CRUEL FORCE nebo první věci od KREATOR a SODOM.
Dominik: Tady bych nemluvil o koncertních setech, protože jak zmiňuju hore, tak jsem neměl možnost ty kapely vidět. Ovšem jejich muzika určitě ten impulz dala. Ať už MIDNIGHT, DEATHHAMMER nebo starý VENOM. Tyto kapely nás daly dokopy a díky tomu jsme sa pustili do spolupráce. Pak už to jen gradovalo a hodně tomu pomáhá aj fakt, že jsme na stejné vlně. Všichni si ujížďáme na blacku, thrashu, crustu nebo punku a valíme stejné kapely. Hodně ten stejný vkus jide cítit aj v muzice.
Adam: Já bohužel ani na jednom ročníku nebyl, jelikož jsem v té době ani nevěděl, že takovej festák vůbec existuje. O počatečních vlivech už Viktor mluvil. Každopádně mojí největší inspirací hrát takovou muziku jsou jednoznačně DEATHHAMMER, NOCTURNAL, DARKTHRONE, BUNKER 66, HELLRIPPER, VENOM, SODOM nebo například BAHRATAL, což sice nemá s thrashem moc společné, ale též mě to motivovalo hrát podobnej temnej hard shit.
Matěj: No zrovna já jsem třeba znal takové MIDNIGHT nebo HELLRIPPER mnohem dřív než DEATHHAMMER či ABIGAIL, takže v našich počátcích pro mě byli inspirací spíše oni. Postupem času však Viktor objevil více kapel hrajících takovýto old school styl a ukázal mi je. No a pak stačil jeden poslech „Fullmoon Sorcery“ od DEATHHAMMER, abych věděl, že přesně takovýmto (uječeným) směrem se chci vydat.
Demo „Possessed By Demo“ vzbudilo trochu poprask. Lidé o vás začali hodně mluvit. Dostal jsem na vás nejedno doporučení, hehe. Dokonce si letos vrznete v rámci festivalu Obscene Extreme. Dostanete možnost, na kterou někteří třeba čekají spoustu let. Štěstí, nebo jste potkali správné lidi? Co to pro vás znamená? Přece jenom tento český extrémní festival má ve světě zvuk.
Matěj: V prvé řadě to pro mě a myslím i pro celou kapelu je obrovská pocta. Mít venku jen demo a dostat se na, nebojím se říct, nejlepší český letní hudební festival, je ohromná čest a neskutečný masakr. Co se týče štěstí a správných lidí, tak jsem toho mínění, že tu pravděpodobně šlo o kombinaci obojího. Rozhodně máme štěstí, že Čurby vymyslel na první den old school program, ke kterému prostě sedneme. Na druhou stranu je ale dost pravděpodobné, že se za nás někdo přimluvil. Těžko říct, jak to je a škoda spekulovat. Hlavní je, že máme možnost si na OEF zahrát, což je pro mě osobně třeba jeden ze splněných snů.
Dominik: Abych pravdu řekl, tak jsem si říkal, že je to tady něco nové, ale taký poprask jsem nečekal. Je to fakt hrozná bomba a jsme za to moc rádi.
Co sa týče Obscenu, tak to je úlet jak prase a sami to nechápeme. Dost možná tomu dopomohl aj středeční old school warm-up, ale jestli sa někdo zmínil, tak budem rádi, když sa nám připomene a všem moc děkujeme! Já vím teda o jednom, kdo sa zmínil. Ave Prso!
Adam: Od každého trochu, kdybychom nedostali takovej support, kterej dostáváme, tak pochybuju, že by jsme takovou šanci dostali. Díky!
Viktor: Myslím, že stačí říct, že jsem víc než nadšený. Line-up toho oldschoolového dne je úplně neskutečnej a zahrát si na něm beru fakt jako šílenou haluz. Určitě máme štěstí jak svině, ale někdo v tom zároveň prsty mít musí. Od znovuoživení naší tlupy vidíme spoustu podpory všude okolo a strašně si toho ceníme.
Bubeník Dominik si střihne na Obscenu dokonce dvoják. Vystoupí tam s další nadějnou domácí hvězdičkou REFORE. Možná otázka přímo na něj. Mohl by jsi porovnat svůj bubenický styl v MÖRGHUUL a REFORE? Přece jenom jedno je zašpiněný speed a druhé klasičtější forma thrash metalu.
Dominik: Dvoják na Obscenu je mazec a furt to vstřebávám, vzhledem k tomu, že mívám trému, tak je jen otázka času, kdy sa z toho poseru, haha.
A bubenický styl bych řekl, že je v obuch kapelách podobný, jen v každé sa vyblbnu jinak. Co sa týče REFORE, tak tam bych řekl, že sa jedná o víc technicků záležitost, kde mám bicí posazené trochu složitějc (což bych řekl spíš teď na chystaných songoch).
A jak pravíš, MÖRGHUUL je víc špinavý speed, takže tam to hraní beru spíš k punkovější prasácké straně. A to si užívám, protože láská pro thrash a punk je stejná.
Na youtube.com jsem zhlédl vaše jedenáctiminutové video z koncertu na Melodce v Brně. Další otázka bude směřovat na vaší image. Proč černé stíny pod očima? Určitě se každému vybaví kapely jako CELTIC FROST, SARCÓFAGO nebo SLAYER na úplném začátku kariéry, než jim v San Franciscu kluci z EXODUS řekli, že se malovat nemusí. Váš bubeník jde možná trochu proti proudu. Dle dostupných fotografií je bez líčení. Má to praktické důvody, že by mu to při intenzivním bubnování třeba začalo téct po obličeji, hehe?
Matěj: Proč kruhy pod očima? Protože je to kult první vlny black metalu a nejsme Američani kolem San Francisca, jejichž mužství se cítí ohroženo make-upem a maj strach, že by snad vypadali jako buzeranti. Warpainty prostě k tomuto stylu patří.
Viktor: Jak říká Matěj, je to prostě součást toho stylu co máme rádi a chceme se do něj stylizovat. Mladí SLAYER, když ještě měli kruhy pod očima, byli nejvíc evil shit, co jsem kdy viděl. Jednoduchý kruhy pod očima jsou pro mě prostě old school.
Dominik: Nějaký extra důvod to nemá, já su spíš líné hovado, co sa mu nechce odmalovávat atd. (smích) Navíc jsem nikdy nějak velký fanda líčené a takých věcí nebyl, což ovšem neznamená, že bych byl proti tomu nebo se mi to nelíbilo. Třeba k tomu časem dojdu a borcom nebudu trhat partu.
Adam: Matěj to vystihl asi nejlíp.
Zpátky k vašemu demu. Jedná se o dost syrovou záležitost. Jak jste to nahráli? Sklep, kazeťák, mikrofony v pavučině, pískající repráky? Většinou kluci v rozhovorech popisují práci ve studiu, ale tohle by mohlo být zajímavé. Tak se klidně více rozpovídejte.
Matěj: Hehe, to nahrávání byla docela sranda. Akorát tě zklameme s těmi podmínkami, protože zas takové archaické to nebylo. Celé demo jsme nahráli na velice příjemném místě, známém jako zkušebna kapely KANDAR v Brně na Kraví Hoře. Podle původního plánu jsme měli nahrávat 2 dny. Bicí, kytara, basa první den a vokál den druhý. Vtip je v tom, že jsme nahrávali jen pár dní po Obscenu, na kterém jsem si během setu MIDNIGHT celkem spolehlivě odrovnal hlasivky. Doma jsem potom popil nějaké čaje, koupil jsem vincentku a doufal, že se to spraví. Nahrávat jsme měli až kolem nějaké 5. hodiny, ale ten den jsme přijeli dříve, abychom pro demo nafotili promo fotky. Několik následujících hodin jsme se navlečeni do kůže a dlouhých černých kalhot poflakovali kolem zkušebny KANDAR a dělali jsme drsné pózy, zatímco na nás pařilo slunce a ve vzduchu bylo cítit alespoň nějakých 40 stupňů. Musím říct, že jsem poměrně silně záviděl Dominikovi jeho zvyk si na fotkách sundávat tričko. Kolem 5. hodiny se objevil Denis (bubeník KANDAR, CHOKED BY OWN, SLAŤ, ty vole, to je kapel), co se zavázal celé demo nahrát. Musím říct, že jsem tehdy Denise moc neznal, tak jsem se trochu bál, jestli takovému parádnímu grinderovi sedne náš blackem nasáklý old school. Nutno říct, že mé obavy byly poměrně rychle smeteny z povrchu pryč, když jsem viděl, jak si Denis během celého procesu nahrávání pokyvuje hlavou do rytmu. Dodělalo se pár kytarových partů a pak byl čas na mě, abych se chopil mikráku a začal štěkat. No… Chvíli to i znělo dobře. Asi tak první 2 minuty. Pak mi hlas začal nenávratně selhávat. Zajímavé je, že mi ale stále šlo mé pseudo-falsetto, i přes to, že jsem po nějaké době nahrávání ze sebe nemohl vydat ani hlásku. Na konci to už bylo tak špatný, že jeden scream za mě musel udělat Dáda (basák KANDAR, SLATĚ, HADÍHO MORDU, ty vole, to je kapel), co se na nás přišel podívat. Poslechli jsme si to a kolektivně uznali, že to stojí za hovno a že to radši nahrajeme znovu, až se mi spraví hlas. Termín byl určen o pár týdnů později a já nastoupil intenzivní program improvizovaného sebeléčení. V té době jsem pracoval jako průvodce v Mikulově v Dietrichsteinské hrobce. Součástí hrobky je barokní kaple s Černou Madonou. Kdykoliv jsem vyprovodil turisty, zamířil jsem do kaple, kde jsem se snažil rozezpívat a zařvat si kusy textů. V kapli byla skvělá ozvěna, tak se mé satanské skřeky mocně rozléhaly po vysvěcené půdě. Když jsem měl jít nahrávat demo, bylo to už mnohem lepší. Nutno přiznat, že jsem se však upřímně bál, aby se mi ten Obscene nevymstil i napodruhé. Naštěstí oslabení hlasu už nebylo tak hrozné. Denis smazal všechny předchozí záznamy (vyjma Dádova screamu v „Blessed Rapist“, ten jsme se rozhodli tam nechat) a já nahrál záznamy nové. Vtipný byl moment, kdy jsem si, jakožto správný profík, uvědomil, že jsem se vlastně nenaučil text „Blessed Rapist“ a nějak záhadně jsem jej nemohl nikde najít. Během přestávky na kouření, jsem si tedy vytáhl poznámky na mobilu a asi během 5 minut napsal nový text, haha. Tato tragikomedie měla naštěstí šťastný konec. I přes veškeré klacky, co nám osud hodil pod nohy, se demo, podle mého názoru, povedlo a jsem na něj náležitě hrdý.
Dominik: Natáčení dema jsme dlůho řešili, já sa pak jednou na pivu zmínil před Denisem (KANDAR, SLAŤ, ...) a ten říkal, že si nahrávajů věci na zkušebně. Slovo dalo slovo a domluvili jsme u KANDARŮ na zkušebně nahrávání. O mastering a konečnů podobu sa postaral Kubýk (KANDAR, HADÍ MORD, ...), který přesně věděl, co od toho očekáváme a na zvuku jsme sa jednohlasně shodli. Všechno teda vzniklo na zkušebně, domácím studiu a bylo to hodně DIY, což je dost autentické a bylo to super. Při tom všem jsme stihli nafotit promo fotky a kvalitně sa najebat, hehe.
Borcom za nahrávání a pomoc ještě raz moc děkujem.
Adam: Demo jsme původně měli nahrávat na dikťák ve zkušebně, ale z toho nějak sešlo a nakonec jsme skončili u KANDARŮ na zkušebně. S nahraváním nám pomaháli Denis a Dáda ze SLATI a KANDAR a tímto bych jim moc rád poděkoval za velkou ochotu a trpělivost. Pro mě osobně bylo nahrávání celkem záhul, jelikož jsem hlavně kytarista a basu jsem vyfasoval tak měsíc před nahráváním. Navíc to bylo moje první nahrávání, takže tréma navrch, haha. Ale nakonec to dopadlo úplně v klidu a asi lepší už by to ani být nemohlo.
Viktor: Borci už snad řekli všechno podstatný. Nahrávání byla pohoda a fakt jsem si ho užil. Jediná nepříjemnost, co se mi stala, bylo, když jsme druhej den dorazili nahrát poslední song na kytaru a všechny songy, co jsem nahrál předchozí den, zněly úplně jinak. I když jsem se během jejich nahrávání pravidelně přelaďoval (hraju v E standart), tak zněly skoro jako déčko a byly nepoužitelné. Tak půl hodiny jsem přemýšlel, jestli jsem fakt takovej idiot, abych zvládl nahrát skoro celé demo úplně rozlazenej. Nervy total v kýblu a myslel jsem si, že se před borcama z KANDAR, co u toho seděli celý odpoledne, propadnu hanbou. Pak ale najednou něco hrklo v kompu a všechno znělo úplně normálně. Zajímavý, nevíme co se stalo.
Navážu na předchozí otázku. Budete svůj zvuk nějakým způsobem vyvíjet? Předpokládám, že vaším cílem bude nahrát regulérní album. Máte už nějakou představu?
Dominik: Debut je určitě v plánu, a docela dost brzo. Intenzivně pracujeme na dokončení songů a celý proces šlape parádně. Co sa týče zvuku, tak určitě chceme zostat u syrovosti a jet hodně na UG vlně. Teď už jen víme, v čem si dat větší pozor a co zlepšit.
Matěj: Album je v tuto chvíli rozhodně cílem. Nějaký vývoj tam určitě bude. Avšak nebude se jednat o nic radikálního. Máme pár válů, co jsou trochu jiné, jak věci na demu. Místy si pohrávají s trochu více blackovými, nebo punkovými vlivy. Viktor jako hlavní skladatel by to určitě popsal daleko lépe, hehe. Stále si ale zachovávají jasný black/speedový étos, takže na místě určitě není strach, že bychom v nejbližší době opustili naši pekelnickou ortodoxii.
Viktor: Na desce makáme prakticky od první zkoušky. Zbývají nám myslím dva vály na složení a pak už jen drtit a drtit. Když píšu songy, tak chci, aby to byl old school thrash/speed, ale zároveň s trochou té blackové estetiky kombinované s punkovým přístupem. Všichni milujem starej metal z osmdesátek, ale taky starej black nebo pořádně nasranej hardcore punk, takže to nějak sázíme dohromady. Produkčně je pro nás priorita syrový a do old schoolu laděný zvuk. Myslím si, že tyhle prvky tak nějak charakterizujou náš chystaný materiál. Hrajeme to, co máme všichni rádi a chceme se toho držet. Šířit old school metal cult řízlej blackem je cíl minimálně pro mě.
Adam: Naším hlavním cílem je teď doskládat poslední vály z připravovaného debutu a celkově se už začínat připravovat na studio. Představa je taková, že to bude totální hnusná, syrová prasárna, ale zároveň to ve vší tý špíně bude čitelné.
Dominik v jedné z odpovědí zmiňuje postavu Lukáše Prskavce, který je stejně jako vy z Brna. Dlouhá léta supportuje domácí kapely, stará se o layout hudebních nosičů, a protože taky pracuje pro Tapes Of Terror, mohu tipovat, že právě díky němu mohlo vaše demo vyjít na kazetě. Je to tak?
Matěj: Ty jsi jako mladý v Mateřídoušce určitě luštil Vrťapku, co? (smích)
Dominik: Jojo, Prsoň v tom má velků rolu. Já to před ním zmínil, že je to materiál, který by sa mohl u TOT líbit a přesně posluchači těchto titulů by si mohli přijít na svoje. Před Peťanem sa zmínil a ten po tom šáhl, takže i to nám dost pomohlo.
Viktor: Je to tak. Prsoň je všude a my mu za to děkujeme!
Možná by nebylo od věci také zmínit černo-bílý cover art. Nakreslila ho Agáta Lžičařová. Měli jste nějakou vizi, co na něm má být, nebo jste ilustrátorce nechali volnou ruku? Mimochodem, kdo je autorem velice pohledného loga MÖRGHUUL?
Dominik: Tohle je otázka spíš na Viktora nebo Matěje. Co sa týče coveru, tak tam jsme sa též shodli, že Agáta bude na přebal dema skvělá, má výborné práce a náš nápad by mohla ztvárnit parádně. A to sa taky stalo.
Adam: Všichni jsme se shodli, že chceme, abychom měli art nakreslenej rukou a ne digitálně. No a tak nás napadla Agáta a my jí řekli zhruba nějakou svou představu, co bychom tam chtěli.
Viktor: Abych to uvedl na pravou míru, tak pro nás dělala Agáta pár artů asi už tak 3 roky zpátky, když momentální sestava ještě vůbec neexistovala. Jeden se mi vybavil, když jsme řešili přebal dema, a když jsem jí to napsal, nabídla se, že ho překreslí v trochu syrovějším stylu a tentokrát s křídly. Když jsem viděl výsledek, byl jsem nadšený. Tímto bych jí chtěl ještě jednou poděkovat za bezva práci. Jinak logo jsem taky už dávno navrhoval já. Je to velmi originální grafický styl s názvem old english text plus pár protažených čar, haha.
Celkem rychle jste se stali součástí naší malé thrashmetalové scény, což dokládá pozvánka na pražský festival Kafest. Asi z toho plynou výhody. Možnost si zahrát někde jinde než doma, nebo snáze se dostat k potencionálním posluchačům. REFORE jsou provázaní s vaším bubeníkem, ale třeba na sociálních sítích jste vyfocení před dodávkou s další brněnskou kapelou DEVIANCE. Ti to pro změnu zas mydlí trochu jako stará METALLICA nebo HAVOK, ale ještě se jim nedostalo tolik pozornosti. Nepřemýšleli jste o nějaké společné mini tour po České republice a více se dostat do povědomí?
Matěj: No já bych neřekl, že se DEVIANCE nedostali tolik do povědomí. Podle mě mají kluci pěkně našlápnuto (hlavně s novýma songama, co teď hrajou) a účastní se poměrně nadupaných akcích. Kolikrát i jako jedna z hlavních kapel. Jinak já bych se nějaké potenciální tour nebránil. V dodávce nám s DEVIANCE bylo dobře (pak zvlášť, když jsme ve 3 ráno poslouchali výlučně jenom KABÁTY). Takže dát si nějaký další výjezd by bylo příjemné. Toto jsou samozřejmě jen spekulace, neboť zatím určitě nejsme v pozici, kdy bychom si mohli jen tak uspořádat tour.
Viktor: Nevím na základě čeho tak usuzuješ, ale borci mi nepřijdou jako někdo, komu by se nedostávalo pozornosti. Naopak si myslím, že jim to dobře šlape a držíme jim pěsti. Koncert s nima v Ostravě jsem si parádně užil a nějaké společné akce určitě někdy budou, ale organizovat tour zatím nikoho nenapadlo. Když by na to došlo, určitě by to byla dobrá divočina.
Dominik: UG scéna v Česku, ať už thrashová, grindová, deathová atd. su propletené dost a je absolutní pecka jaký support mezi sebů kapely majů. Když sa objeví něco nové a líbí sa to, mezi lidi a kapely sa to dostane hned, a ty nabídky chodí. Samozřejmě dost pomožů aj kontakty a ochota ostatních. Pro MÖRGHUUL si myslím, že pro začátek pomohly i známosti, co jsem měl přes REFORE. Každopádně po chvilce fungování už si kapela jede svoju lajnu. Společné akce by byly určitě super, rádi zahrajeme s každým, ale mini tour? Těžko říct, jak moc by se na to lidi chytli, jméno ještě moc nemáme, a taky to bývá komplikace skloubit časově.
Adam: S DEVIANCE jsme o tour nepřemýšleli, ale mohla by to být dobrá darda.
Taky jsem byl teenager. Předpokládám, že ze tří čtvrtin jste studenti. Za mých mladých let se prostě ve škole rozkřiklo, když někdo hrál v kapele. Nejste teď na svých školách trochu jako rockové hvězdy, hehe?
Adam: Přijde mi, že to nikoho v mým věku třeba nezajímá. A když už, tak když se mě někdo ptá na otázky skrz kapelu, tak žije v představě, že si žijem jak nějaký GUNS AND ROSES a žijem si v přepychu a válíme se v penězích.
Matěj: Pro mě se toho moc nezměnilo. Kapelu jsme s Viktorem zakládali, když jsem byl v prváku na střední, takže mí vrstevníci mě tak nějak odjakživa berou jako někoho, kdo má kapelu. Vyjma toho, že nám mí spolužáci chodí na koncerty v Brně. Moje angažmá v MÖRGHUUL do prostředí školy nijak moc nezasahuje, takže se to nějak moc neřeší. Dovolím si ale vypíchnout jeden moment, kdy to do školy proniklo, a sice kolem těchto Vánoc. Má škola pořádala Vánoční besídku, kdy žáci mohli vystoupit s nějakým svým talentem / vystoupením / co já vím. Byla tam všelijaká čísla. Někdo tancoval, někdo hrál na harmoniku, jiný zase zahrál divadelní scénku a jeden týpek tam dokonce pustil nějaké techno, co složil. No mě a pár mých kámošů, co hrajou na hudební nástroje, nenapadlo nic lepšího, než si nacvičit „Ausgebombt“ od SODOM a posílit tak ducha Vánoc, haha.
Moje třídní pak za mnou došla s tím, že i když mě asi nikdy neuslyší na koncertě MÖRGHUUL, tak mě alespoň slyšela tady.
Viktor: Spolužáci tak nějak ví, že hraju v kapele. Někteří zajdou i podpořit na koncert, což je paráda, ale asi se nedá říct, že by to někoho nějak extra zajímalo. Co mě ale baví nejvíc, je to, že kdykoliv někdo v našem věku zjistí, že hraju v kapele, tak mě zaplaví dotazy typu „kolik si vyděláme na koncertech a jestli jsme v balíku, když hrajem a prodáváme merch“. Nevím, co lidi vede k domněnce, že mají muzikanti v prdeli mincovnu, ale vždycky se směju jejich smutným výrazům, když jim prozradím, že hrajeme za peníze na benzín a pár panáků.
U začínajících kapel, co toho nemají moc za sebou, rozhovory vypadají jako výslech. Tak se omlouvám, musím se chytat těch pár veřejných informací, haha. Pokud bandzone.cz nelže, tak máte za sebou akcí, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Jak vypadají vaše koncerty? Máte nějaké zvláštní rituály nebo vtipnou historku?
Matěj: Já už jsem řekl dost historek. Dám prostor ostatním.
Adam: Naše koncerty vypadají tak, že přijedem na místo, ožerem se, odehrajem set a jdem zas chlastat.
Viktor: Akcí jsme zahráli zatím směšné množství, takže u této otázky ti asi moc nepovím. Jedinej takovej rituál je asi líčení se na hajzlech před zrcadlem, kde na tebe kouká borec a přemýšlí, jestli je blbý se zeptat, jestli si může jít umýt ruce, haha. Všechny akce si spolu užíváme a i když si nevybavím nějakou historku, co by stála za zmínku, tak na každej koncert budu rád vzpomínat.
Dominik: S MÖRGHUULEM tych koncertů bylo opravdu jen pár, ale vždy se povedly. Aj když bylo málo lidí, tak jsme si to udělali pěkné, ať už afterparty nebo jakkoliv jinak. Hodně jsme si sedli a teď jsme banda dobrých kámošů, co sů zapálení pro stejné pičoviny, hehe.
Děkuju za váš čas a mazácký přístup k rozhovoru. Snad se někde v nejbližší době potkáme! Pokud chcete, můžete závěrem čtenáře Fobie navnadit či pozvat na nějaké akce. Zatím ahoj.
Dominik: Díky moc za rozhovor!
A fanoušci ať sledujů FB nebo IG, kde je vše, a určitě dorazíja na nějaký koncík. Zábava zaručena a po štamprli také dáme.
Adam: Díkec za rozhovor.
Viktor: Fakt mě zklamal novej HELLRIPPER, ty vole.
Matěj: Öugh!
