Nejbližší koncerty
  • 28. 02. 2024UNDERCROFT Death/Thrash metal (Chile) DEKAPITED Thrash...
  • 06. 03. 2024Stíráš si pot z čela při paralýze volbou během listování ...
  • 08. 03. 2024Hrají: XIII. STOLETÍ legendární gothic rock ( Jihlava ), ...
  • 09. 03. 2024Tortharry, Murmur, Bloodcreek
  • 12. 03. 2024DAVID ELLEFSON (ex-Megadeth) - Bass Warrior Tour 2024. P...
  • 15. 03. 2024- - - First Spring HARDCORE THERAPY - - - 15. 3. 2024 - -...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
MORTIFILIA : Infernální deathmetalové album nyní jako velkolepé elpé

23. 2. 2023, Praha – Modrá Vopice

Tahle akce vypadala na papíře velmi zajímavě. Menší koncert v týdnu, v Modré Vopici, kde jsem nebyl ani nepamatuju, k tomu sestava víceméně blackmetalových kapel, které mě měly potenciál oslovit… Nebylo si co rozmýšlet, účast byla nutná.

Už na začátek setu slovenských OTRAS byl klub solidně zaplněný. A nevím, jestli to bylo hojnou účastí, která kapelu vybičovala, nebo se takhle OTRAS kvalitně prezentují pořád, ale jejich set mi sednul. Kapelu znám zatím jen víceméně podle názvu, ale zase tady u mě zafungovaly moje domněnky a předsudky. Black metal s prvky punku, který něco vydal pod Stoned To Death – „to zas budou bývalí hardkoráři, kteří po pětatřicítce zjistili, že už je ten punk tolik neba a vzpomněli si na to, jak začínali na metalu. Před pár měsíci si koupili džísku v sekáči, na netu objednali zádovku DARKTHRONE a začali se rouhat...“. Možná že do téhle kategorie OTRAS spadají taky, ale naživo mě bavili, takže nejapné kecy stranou. Musím říct, že jsem od spojení blacku a punku čekal víc sypací muziku, ale chalani to drhli často ve středním tempu a musím říct, že jim to navzdory mým představám hrálo moc dobře. Toho punku jsem tam až tolik necítil, ale asi chápu, proč to žánrové spojení s nimi vzniklo. A to díky přímočarosti a jednoduchosti. Z těch cca dvaceti minut mi utkvěly v hlavě dva poznatky: kluci hráli max. tříminutové songy a jejich věci mi připomínaly první dvě desky GORGOROTH; a to bylo dobře.

MŮRA byla očekávaná. Na její set se naplnil prostor za celý večer nejvíc. Kapela dosud odehrála pramálo koncertů, vydala zatím jen dvě skladby, ale jak vidno, i tohle málo k zvědavosti stačí. Kvalita ční nad kvantitou. MŮRU jsem viděl dvakrát živě, ale vždy jen kousek. Jak na Brutalu, tak v Brně mi okolnosti nepřály vidět celý set, což se mi tentokrát povedlo. Ze začátku se kapela dlouho srala se zvukem, a když už bylo vše připravené, šli se členové skupiny teprve líčit. Ale jo, to čekání stálo za to. MŮRA je v našich končinách svým stylem unikátní. Blackmetalový nádech kapele určitě nechybí, ale jinak se brodí v death/doomových vodách zlometalu. Dlouhé skladby obsahují zajímavé aranže, v omezeném množství, spíš jen jako koření, i melodické linky, ale i výborné gradace. Kluci mají pro složení skladeb v tomhle žánru cit. Naživo navíc MŮRA zněla přesvědčivě, i když zpočátku vystoupení chyběl zvuku potřebný tlak, což se postupně srovnalo. Z nějaké ¾ hodiny nechyběly obě věci z jediné nahrávky „Doom Invocations and Narcotic Rituals“, která u mě postupně vyrostla ve velkou záležitost. Další pro mě dosud neznámé songy zněly taky víc než slibně, takže už teď se těším na něco nového. K tomu novému by měl přispět i novic za bicími, který kapelu zezadu spolehlivě jistil.

HÄXENZIJRKELL jsem před akcí neznal, ale proč jít na tenhle koncert, kromě MŮRY, rozhodla další věc. V tiskové zprávě ke koncertu byli němečtí potemníci přirovnáváni k URFAUST a to bylo lákadlem. Pomalý black metal v podání URFAUST mi přijde unikátní, i když ne z každého jejich materiálu šílím. Věřil jsem, že naživo by mohli HÄXENZIJRKELL fungovat. A fungovali. Kapela, tvoří ji duo, z mého pohledu nemá v sobě takovou magii jako zmiňovaní URFAUST, ale i přesto měl jejich koncert vysoké parametry. HÄXENZIJRKELL, zkuste si to jméno říct nahlas, vytvořili atmosféru, kde přídavná slova jako hypnotické, rituální atd. mají své opodstatnění. K atmosféře přispěly i kulisy, kdy svítily svíčky a svícen, zapálená byla kadidla, což není nic nového, ale tady to má smysl. Při vůni/smradu z kadidla mi naběhla vzpomínka na můj top blackmetalový koncert právě tady ve Vopici, kdy tu úřadovalo také duo – SORTILEGIA. Podobné katarzní pocity jsem tentokrát nezažil, což neznamená, že by HÄXENZIJRKELL dělali něco špatně. Kapela disponuje také delšími songy, které přes pomalejší úvody a monotónní části postupně gradují a zachytávají člověka do svých spirál. Jednoduše – HÄXENZIJRKELL patří k těm partám, které umí pracovat s atmosférou.

HÄXENZIJRKELL, stejně jako MŮRA a OTRAS, zahráli velmi dobrý set a tak dává smysl, že jsem čtvrtečního výletu do Prahy nelitoval a odcházel jsem z koncertu spokojený.

 


Zveřejněno: 28. 02. 2023
Přečteno:
800 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář