Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

16.-18. 6. 2022, Červený Kostelec – ATC Brodský

A z pohledu množství zhlédnutých souborů pisálkův den nejslabší. Fakt ta vedra nemám rád a být to na mně, zahajoval bych festivalovou sezónu v půlce října. (úsměv) Každopádně si troufám říct, že co jsem v sobotním výběru ošidil na kvantitě, vynahradil jsem si kvalitou odfajfkovaných smeček. Tím nechci ani náhodou tvrdit, že o čem nepíšu, stojí za starou bačkoru. Myšleno tak, že všech pět mnou zhlédnutých vystoupení splnilo nebo překonalo očekávání. 

První kapelou, jež jsem byl rozhodnutý nenechat si ujít, byli thrash-deathoví HORRIBLE CREATURES. I přes nesnesitelné… (fakt už se opakuješ, hroudo redaktorská) mne jejich našlapaný set bavil a oceňuji snažení kapely, respektive zpěváka Franka Fišera, že mají-li na pódiu vypustit duši, tak i s několika dalšími pod ním. Milerád si dám příležitostně znovu.

ET MORIEMUR. Máme v mnoha ohledech s šéfredaktorem Johanem hudební vkus podobně vyvinutý, v ještě více případech se rozcházíme, ale v lídrovi (nejen) tuzemské doomové scény máme absolutně jasno. Od „Cupio Dissolvi“ se hrdě hlásím do skupiny věrných a s povděkem sleduji vývoj a stoupající kvalitu každého dalšího alba. S horkou novinkou „Tamashii No Yama“ dorazili smutno hudebníci na Broďák a třebas bych si přál příznivější (večerní) hodinu pro jejich produkci a s tím související štědrou porci času, byl jsem naprosto pohlcený a očarovaný. Problém s absencí dvorního basmana Standy Pavlíka se narychlo vyřešil skvělým suplem Jaccoba Moje a je-li pravdou, že se záskok konal po absolvování jediné zběžné zkoušky, smekám pomyslný klobrc. Kapitolou samou pro sebe je frontman Zdeněk Nevělík. Tomu člověku prostě uvěříte každé zazpívané slovo a víte, že zpěvákovo utrpení není pouhou pózou. S čistým svědomím si ET MORIEMUR vyhlašuji za vrchol festivalu.

DYING PASSION to mám podobné jako s v předchozí den vystoupivšími TORTHARRY. Jedno zhlédnuté vystoupení ročně bývá málo a nepodařený koncert v podstatě nepamatuji. Nedávno odjeté tour i set na Death Festu se logicky nejvíce zaobírají aktuálním albem „Skylor“, což je v mém v případě spojené s velkou radostí. Standova kytara byla zpočátku zahalena ve zvláštním zvukovém oparu, ten se ale vbrzku rozplynul a zbyla jen azurová obloha plná krásných melodií a Zuzčina jedinečného vokálu. Nebudu to protahovat, bylo to výborné.

Trojice výtržníků z východu si u nás vybudovala hodně slušnou fanouškovskou základnu a v kotli pod pódiem to bylo sakramentsky znát. Nutno podotknout, že zcela zaslouženě, protože ČAD si vás zcela a naprosto nenuceně omotají kolem prstu. Pišta svým bezprostředním a vtipným uváděním písní, povely směrem ke kotli, aby přítomní chytali rozdováděné skokany a následně je nezapomněl pochválit, Kněží bezelstným, milým úsměvem a Valér popíráním fyzikálních zákonů. To prostě nejde, odmlátit s takovým nasazením koncert a nezemřít. Jsem přesvědčený, že až přijde jeho čas a rodina se rozhodne pro žeh, naleznou na dně pece ocelový skelet. Že to hrálo a zpívalo na jedničku, je informací téměř zbytečnou a v případě ČAD samozřejmou. Hitovky „Plytký hrob“, „Železný mejdan“, „Sekery a buzogane“, „Karpatský bastard“, „Ludia smrdia“ a další, roztancovaly a rozezpívaly mnohohlavý dav a byla to parádní veselice.

Poslední z kapel, jež se mi podařilo zhlédnout, dorazila ze země tisíce jezer a není jí nikdo menší než legendární IMPALED NAZARENE. Sice rozumím argumentům, které v souvislosti s finskými démony hovoří o vystříleném prachu a vařením z vody, nicméně mi to pranic nevadí a jejich black metal, notně kořeněný punkem, si dávám s chutí. Možná se nejednalo o nejostřejší kapelu festivalu, ale stojím si za tím, že hlas Miky Luttinena byl tím nejjedovatějším.

Co dodat závěrem? Snad jen, že se znovu jednalo o velice podařený ročník a zlatá Břitva skončila v povolaných rukou. 

Velký dík organizátorům, kapelám a všem, co se o nás luxusně starali.

Tak zase za rok.

Fotky: Ignor


Zveřejněno: 25. 06. 2022
Přečteno:
1554 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

27. 06. 2022 21:16 napsal/a Johan
Fotogalerie doplněna...
cca 250 fotek.
27. 06. 2022 13:27 napsal/a Vorm
ČAD jsou baviči a bavili! IMPALED NAZARENE, kteří mi na střední škole jeli ve wolkmenu stále dokola, to je pro mne neuvěřitelná nostalgie, což asi udělalo nejvíc a za mne super. Ale úplně nejvíc mne ten den asi dostali Vomitory. Naprostá dokonalost a opravdová třešnička na dortu za celým fesťákem! Díky pořadatelům a doufám, že podoba fesťáku vydrží, i přes ty strasti s některými zlořády.