Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
HUSMAN FEST

8. 6. 2022, Praha – planetárium

Coornelus:

Matěj Lipský je unikát. Sleduju ho x let a vždy mě tenhle člověk dokáže překvapit. Pravda, někdy musím zapnout svoje tolerantní smysly na plné „gule“, ale nemůžu mu nefandit. Tentokrát si vymyslel, že odloží kamizolku a složí gotickou desku, během pár dní ji nahraje, teprve potom začne shánět členy do kapely a 14 dní nato odehraje koncert, z kterého si všichni sednou na prdel. A jak si usmyslel, tak udělal. První koncert kapely PROJEKT XIII a zároveň křest CD Matěj připravil na druhou červnovou středu a místo vybral víc než unikátní – pražské planetárium ve Stromovce. Kolikrát jste byli na hudební akci na tomhle místě? Já nikdy a předpokládám, že už nikdy nebudu, takže, Matěji, první díky. 

Jelikož je Johan v pokročilém stádiu svého života a řídit auto a k tomu zapojit orientační smysly umí maximálně tak v kružnici dosahující 10 km od Strakonic, nepřekvapilo mě, že cestu, kterou jede normální člověk cca do hodiny, jel mistr skoro dvě hodiny. Naštěstí i přes jeho zkratku, která směrem na Prahu ze Strakonic zahrnovala Písek a téměř klepala na brány Táboru (jako vážně!), přebírám štafetu, porušuju minimálně 2 x 333 dopravních předpisů a dorážíme do sálu akorát na začátek setu předskokanky BINERY. Ta disponovala sexy slovenštinou, milým hlasem, příjemným vystupováním, ale na druhou stranu nemůžu tvrdit, že by mě její produkce zaujala. Shrnul bych ji souslovím inteligentní pop, který neurazí, ale z jistých důvodů mě nemohl nadchnout. 

To díky kulisám mi bylo jasné, že set PROJEKT XIII bude velkou věcí. Hudebně se mi debutová deska líbí a jelikož jsem ji párkrát před akcí projel, díky snadné přístupnosti songů jsem celý repertoár v podstatě hned „uměl“. Kapela sázela hitové momenty jak na běžícím pásu, nástroje byly slušně čitelné, a i bylo zábavné, kromě neskutečně krásné projekce, sledovat kapelu, jak ji koncert bavil. Matějovo sympatické vystupování a komentáře mezi skladbami, které většinou vysvětlovaly textové pozadí, byly vítané, méně už roztleskávání publika, ale vzhledem ke složení návštěvníků, kteří v podstatě několikrát roztleskávali kapelu sami, nic nepochopitelného. Jasně, tahle akce nějakého orthodoxa v gotíckém rubáši, který by čekal na stagi od gotické kapely havraní brko, číši minimálně s panenskou krví a tak trochu doufal ve vlka na pódiu, mohla lehce zklamat, ale kdo si dal dvě a dvě dohromady, musí mu být jasné, že průběh koncertu měl svoji logiku. Tu jsem lehce postrádal při příchodu predátorů (nebo to byli DYMYTRY?), ale jsem to schopný tolerovat. 

Celkové hodnocení koncertu se pohybuje v superlativech. Děkuju Matějovi za tuhle akci a možnost se zúčastnit, kapacita byla totiž šibeniční. Fantastické místo s unikátní projekcí, do kterého hrála sympatická hudba, k tomu sezení v luxusních křeslech… tohle byl koncert, na který do konce života nezapomenu. A už jsem v napětí, co si Matěj připraví do budoucna, laťka byla nasazena vysoko! 


Johan:

Začnu popis své středeční anabáze netradičně, poděkováním upřímným  a poděkováním sarkastickým. 

Děkuju Matěji Lipskému, hlavní personě PROJEKTU XIII (nebo XPÍL či XΠL), za pozvání na speciální koncert, přišlo mi milé, že si na mě vzpomněl… (úsměv) 

„Děkuju“ těm, kteří opravují silnici mezi Strakonicemi a Prahou, nejvíc pak těm, kteří označují objížďky. Ano, jsem lama, která si nezapnula navigaci a jela slepě podle zasraných oranžových značek jako člen stáda „tour de jižní a střední Čechy“ a cestu do Dobříše si „zkrátila“ přes Milevsko. Na svou obranu jen doplním, že ve čtvrtek udělal podobnou zkušenost auditor, který k nám do práce dorazil se zpožděním láteříc na totéž…

Teď k tomu příjemnějšímu. Koncert v planetáriu. Už jen ten nápad je za všechny prachy, jeho realizace pak hraničí se zázrakem. Popravdě jsem si to dopředu nedovedl představit, což bylo způsobeno i tím, že jsem v Planetáriu Praha nikdy nebyl a netušil, že je v něm sál pro 210 lidí o průměru 23,5 metru, že jsou v něm instalována polstrovaná křesla a promítací zařízení, které fanouškům planet a hvězd zprostředkovává iluzi vesmíru, fanouškům hudby ve středu večer pak dotvářelo dojem ze dvou vystoupení.

První obstarala Romana Radvanská, která pochází z Prešova, vystupuje pod nickem BINERY a produkuje synth pop. Vše si obstarává sama, takže většinu tónů a zvuků pouští ze záznamu, k tomu hraje na klávesy nebo na minikytaru (název nástroje jsem zapomněl, ale nebylo to ukulele) a zpívá. Romana vystupovala sympaticky, skromně, zahrála a zazpívala asi šest písniček, z nichž mě ty svižnější přišly celkem fajn, ty pomalejší se s mým vkusem míjely – nikoliv kvůli tomu, že by byly špatné, ale jednoduše mě nebavily. Nedokážu ocenit ony syntetické plochy, nevím, nakolik jsou originální… umím pochválit zpěv, který byl příjemný. Cca třicet minut bylo tak akorát.

Po krátké pauze se na pódiu srovnala šestice pánů v převládající černé, rozeznělo se intro z alba „Ad Radices Tergum“ a po něm stejnojmenná skladba v tak mizerném zvukovém hávu, že jsem se začal bát, jestli lze v kruhovém sále s patnáctimetrovou kopulí nazvučit rockové nástroje. Naštěstí seděl za mixpultem nějaký šikula, který bryskně zareagoval, ubral bicí, přidal kytary a postupně si zvuk sedl, takže už v průběhu druhé písničky PROJEKTU XIII bylo vše OK a bylo možné těkat očima mezi pódiem a kopulí, na níž se neustále něco dělo, poletovaly planety, různé obrazce, hvězdokupy… Ve spojitosti s hudbou šlo o působivé představení, navíc když mě ta hudba baví. Nechci tady předbíhat a v rámci reportu recenzovat jednotlivé songy, některé se mně samozřejmě líbí víc, některé méně, u některých jsem až na koncertu pochopil, o čem vlastně jsou („Temná zelená“), u některých trochu změnil názor – doma mě moc nebavily, na živo se z nich vylouply zajímavé kousky, u jednoho jsem se naladit nedokázal. Zaznělo celé album, které bylo rovněž slavnostně pokřtěno Petrem Korálem za asistence postav v kostýmech monster ze sci-fi filmů (myslím, že Vetřelec a Predátor), po přehrání celé desky si fanoušci vytleskali přídavek, na který se kytarista speciálně přioblékl, takže spokojenost na všech stranách.

Vyprodaný sál zčásti zaplnili fanoušci z neobvyklého prostředí, klienti z Centra sociálních služeb Tloskov, kde Matěj působí jako ředitel. A myslím, že si různě handicapovaní gotický rock užili stejně jako ti, kteří měli více štěstí a netrápí je žádná forma postižení. Když už jsem u toho gotického rocku – PROJEKT XIII je většinou ryzí forma žánru, tu a tam zpestřená nějakou odbočkou, tu k art rocku, tu k pop rocku, tam k post-punku ale taková ta gotická aura se vine celou tvorbou, byť texty jsou různorodé a mnohdy překvapivé. Více rovněž v plánované recenzi…

Resumé je myslím z předchozích slov zřejmé – šlo o nezapomenutelný zážitek, který zprostředkovala kombinace příjemné a velmi dobře zahrané a zazpívané muziky + prostředí Cosmorama sálu + velkolepé projekce, kterou v závěru trochu odlehčily kozy doprovázející přídavek, podruhé zahranou „zelenou“ píseň.

Fotogalerie: Markéta Šedivá


Zveřejněno: 14. 06. 2022
Přečteno:
962 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

14. 06. 2022 14:25 napsal/a Agos
Poděkování
Ahoj, jen chci poděkovat za recenzi i za to, že jste z té dálky dorazili. Jsem rád, že vás to oba bavilo.