Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
HEIDEN – Andzjel

DIABLO - Eternium CD 2004 - Gaga Goodies/Poko records, distribuce Drakkar

Here we go! Přesně takhle začíná aktuální deska finských (pro mě bohů) Diablo. A jestliže jsem totálně ujížděl na předchozí řadovce Renaissance (2002) tak teď opravdu lezu po stropě a nevím jak vyjádřit přesně tohle blaho, který mě potkalo hned po prvním poslechu. Ufff, to bude hodně těžká recenze.

Desku zahajuje kratičké intro, úryvek nějaké staré písně z ještě staršího gramce a plynule přecházíme do prvního kousku Symbol of eternity, což znamená klasiku těchto Finů. Řezané, podladěné kytary, střední tempo, lehce nakřáplý vokál a melodické party, které jsou chvílema ala Children of Bodom, rytmicky ovšem posazený do stylu Machine Head a riffy by se daly přirovnat lehce k Fear Factory, ovšem krapet dřívější. Tolik shrnutí pro ty, co kapelu neznají. Hned druhý song mě ale vytrhává z normálu, prvních 20 sekund jede na jednoduché bicí riff, který mi trochu připomíná Darkside a nebo lépe domácí Colp. Read My Scars je totální hitovka. Proč mě ale vytrhává? Protože je tam čistý zpěv, na který jsem nebyl zvyklý. Super kombinace. Následuje pomalá Queen and Eternity a já jsem opět doma. Ne nejsem, jako doplněk ženský vokál, nicméně v provedení par excelence. Jedeme dál, čtvrtá Lovedivided, opakující se refrén mi rezonuje v hlavě a opět se střídá čistý zpěv. V dalším kusu Faceless je valivý riff, který smetá vše co mu přijde do cesty, následující The Preacher mám nejradši, snad proto že se jedná opět o víc melodickou věcičku. Přestože většina věcí jede ve střední tempu, bicí a kytary jsou technicky domakané do nejpřesnějších detailů a skladby hodně hustě odsejpají. Vyjímkou může být například instrumentálka Omerta, která ale ve finále potvrzuje pravidlo, když přejde plynule v následující předposlední Shape Shifters, což je asi nejrychlejší kousek na desce.

Je až s podivem, že kapela zatím nevyrazila za hranice rodného Finska (beru podle rozpisu koncertů na offic websajtu). Shrnuto: Diablo posunuli svůj styl, lépe řečeno, umocnili ho nadruhou. Materiálu na Eternium nechybí snad nic, je ucelenější, opět rozhodně vévodí tvrdé sekané kytary ve stylu moderního power thrash metalu, atypické originální melodie, geniální produkce, super a osobitý zvuk nejen kytar (že by messiny? :) Prostě bomba, doporučuju pořídit, není zbytí! Hodnotím hodně vysoko a už se těším na novinku, která se právě teď natáčí!

Čas: 44:07

Tracklist:

  1. Symbol Of Eternity
  2. Read My Scars
  3. Queen And Eternity
  4. Lovedivided
  5. Faceless
  6. The Preacher
  7. In Flesh
  8. Black Swan
  9. Omerta
  10. Shape Shifters
  11. Reptiles

Band web: www.diablo1.net


Zveřejněno: 30. 09. 2005
Přečteno:
3453 x
Hodnocení autora:
10 / 10

Autor: Márty | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

17. 10. 2005 11:10 napsal/a Wanderer
BOMBA!!
Díky za super recenzi na super desku, po dlouhý době jsem objevil kapelu co mě opravdu dostala - tak má vypadat skvěle zahranej moderní metal! Jen se trochu bojim, aby se neoposlouchala, líbí se mi až moc na první poslech:-))
02. 10. 2005 16:23 napsal/a weronyka
tak naozaj...
...si to zasluzi 10/10.. to Fear Factory tam strasne moc citit, ako aj trosku nove Crematory (Revolution) a spevak, ked noti cistym hlasom, spieva podobne ako ten zo Sentenced. Vsetko to kvalitne veci, mnam :-)
30. 09. 2005 18:27 napsal/a weronyka
pre Martina
acha, dakujem :-)
30. 09. 2005 16:23 napsal/a Martin
Mierne som to zmrvil,
krvná pomsta je vendetta, omerta je sicílsky zákon mlčanlivosti - znamená nebaviť sa s políciou.
30. 09. 2005 12:42 napsal/a Martin
Soráč,
na prvýkrát sa zdalo, že príspevok neprešiel.