Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

14. 4. 2022, Sušice – Tradiční Kloub

Jindra:

Velikonoce jsou poslední roky z důvodu volného pátku a následně také pondělí vítaným obdobím různých radovánek. Věřící opráší od Vánoc netknuté růžence, požasnou nad zmrtvýchvstáním svého pána, jakého svět ještě neviděl, a my, kteří tomu všemu nevěříme, si jdeme po svých. Třeba do čertem nezapomenuté Sušice, kde se v Tradičním Kloubu konalo znesvěcení nového alba místních mordýřů MORTIFILIA. Ti si ke slavnostnímu stolu o celkem čtyřech chodech pozvali další zajímavé hosty, kteří dali velikonočnímu zajíčkovi pořádnou mordu za uši.

Thrashmetaloví enfant terribles FATAL PUNISHMENT z Litoměřic byli prvními gratulanty na černé celebrační párty. Mladá kapela nám starším připomněla, na čem že jsme to vlastně vyrůstali. Tradiční řezavá kytara, kvapné bicí s kadencí splašeného vraníka, rozmáchlé refrény se sporadickým ječákem, který tam tak nějak patří. Ve skladbách, kde dostala prostor melodická vyhrávka, se zrcadlil odraz MEJDNŮ a neposedného Bruce. Ostatně triko a vesta kytaristy, respektive zpěváka, naznačovaly náklonnost k tomuto fenoménu. Přes sympatie k mladíkům na první zahřívací kolo relativně dlouhý set. Pokud někdo z přítomných měl pocit, jako by je už někdy slyšel, tak FATAL PUNISHMENT se v Sušici představili před dvěma lety na Madnessu v pátečním předkole.

MATER MONSTIFERU jsem naposlouchával v týdnu před akcí, ale nějak jsme k sobě nemohli najít cestu, což se poměrně záhy zlomilo a Jihočeši se stali nejfrekventovanějším ansámblem v playlistu mého founu. Obzvláště garážový hlasitý poslech dával vyznít klávesovým plochám ukotveným v chytlavých melodiích jejich inteligentního black metalu. MATER MONSTIFERA se umí taky pěkně nasrat, odhodit závoj hodných blekošů a pod oparem deathového riffování vypálit nejedno poutní místo. Šestičlenná sestava stísněná na malé stejdži s nevysokým stropem hrála převážně z posledního alba „Vězení bizarních bohů“ (2017), skladby „Doteky věčnosti“, „Oceán stínů“ „Sedm hříchů“ nebo „Dál v nebi bloudím“. Set, který už začal s časovým maňasem, zakončila povedeným coverem „For The Masses“ holandských zvrhlíků GOREFEST.

Přestávku, která byla také kvůli přeskupení bicí soupravy delší než obvykle, jsem využil k okysličení těla luftem z předhůří Šumavy a v ponurých sušických ulicích vyhledal urbexový prostor k úlevě. Při návratu do suterénního klubového prostoru mě jako nikdy předtím břinkl přes nos odér provozních plynů a jiných sloučenin nás pánů tvorstva. Nic, jdeme dál. 

Ke splnění smyslu celé akce muselo zákonitě dojít na vystoupení samotné MORTIIFILIE. Po instalaci poměrně rozsáhlého bubenického aparátu a nastavení hlasové úrovně intra mohlo vše začít. Když už jsem zmínil bicí, sluší se dodat, že namísto původního člena kapely bubeníka Pavla Vrby, kterého ze hry vyřadil fatální úraz, zaskakuje Roman Houška z klatovských ASMODEUS. MORTIFILIA pojetím death metalu devadesátých let staví nejen na tradiční brutalitě, silovém pojetí growlu Franty Knetla, ale převážně na instrumentálních výkonech s nápaditými prvky a melodiemi. Během setu, ve kterém zazněla naprostá většina z nového materiálu „The Great Inferno“ včetně „ploužáku“ „Wolves At The Door“, zaúřadoval zvukový šotek, a to hned dvakrát projel ozvučovací soupravou akustický zkrat, nebo jak se tomu říká. V polovině setu nastal ten správný moment, kdy byl na podium pozván Žrout z píseckých LAHAR a ujal se několika málo slovy zasvěcení ďáblu posledního dítka „The Great Inferno“, které po přípitku potřísněné mně neznámým alkoholem červené barvy letělo směrem do hlediště. Ve druhé části večera kapela také nezapomněla na staré časy alba „When I Killed The God“. Druhý den jsem nemohl z hlavy vytěsnit „Man In The Garden of Fire“ s majestátním refrénem „BORN, TO ENTER SATAN´S DEN, TO FEEL IT SO UNREAL, TO UNDERSTAND THE DEAL“, což není nic, s čím by se nedalo fungovat. Jednoduše kapela zraje jako víno v těch nejtemnějších sklepeních.

Poslední, kdo přiložil do kotle, byla jihočeská bombardovací letka LAHAR. Ti tentokráte dorazili bez nejvěrnějších fanoušků, přesto na pidi place pod podiem lítaly z mosh pitu jiskry a tvrdé bodyčeky nasupených bejků. Dominovala Korkova ostře nabroušená kytara, které sekundovaly soustředěné výkony rytmiky ctící zásady thrashmetalového řemesla. Kde jinde, než v davu, nejlépe zjistíte, jestli to má dneska koule, a tak se Růža ponořil do publika a vynořil se v lokále na stole. Písečtí přehráli tuším tři (?) fláky z nového alba, řečeno tenisovou terminologií, připsali si tak další body do ATP a potvrdili, že spolu s krkonošskou EXORCIZPHOBIÍ a mladíky FAÜST patří ke špičce české thrashové scény. Kobercový nálet v podání LAHAR byl brilantním vyvrcholením celého večera, k čemuž přispěl plný barák, troufnu si odhadnout přes palec okolo 100 hlav. 

Při odchodu mě pobavil pohled do sálu, který připomínal scénu z filmu Desperado, kdy potulný muzikant Mariachi opouští „salůn“ plný rozstřílených návštěvníků. Vydařená akce až na ten hodinový jet lag. Vím, že na toto téma buď chválím, nebo naopak brblám, prostě si nemůžu pomoci. I když tentokráte v tom má prsty také technika. Takže dobrý.


Johan:

Křest nového alba MORTIFILIE měl proběhnout na konci loňského roku na domácím písečku, ale kvůli známým okolnostem musel být odložený na jaro, přičemž před oním slavnostním uvedením nějaké koncerty proběhly, dejme tomu, že je lze označit jako generálky na velký den. Ten se kryl s velikonočními svátky, což mohlo mít vliv na návštěvnost, přece jen čtyřdenní volno svádělo k delším výletům. My jsme měli výlet do Tradičního Kloubu naplánovaný dlouho dopředu a ve trojici jsme před dvacátou hodinou nakráčeli do zrekonstruovaného prostoru, který vypadá parádně – a můžeme sušickým jen závidět, jaký klub mají. Prý se v něm ale hraje sporadicky, což je škoda, ale na druhou stranu je v současnosti akcí až až.

Potěšitelným faktem byla solidní návštěva, odhadem jistě sto lidí, a klub byl optimálně zaplněný hned na první kapelu FATAL PUNISHMENT. Ta dorazila z Litoměřic a asi i kvůli té dálce si chtěla koncert pořádně užít, takže hrála a hrála a hrála… až mi to přišlo zbytečně dlouhé, 35 minut by bylo tak akorát, i s ohledem na to, že jsem materiál slyšel poprvé. Jinak ale příjemné překvapení, FATAL PUNISHMENT působili dobrým a sehraným dojmem a jejich plus minus thrash metal čerpal hlavně ze zámořské školy, mě napadla jako první METALLICA, Berryho TESTAMENT, takže tak nějak. Sem tam došlo i na heavy metal a pocitově i punk, to s velkou rezervou, ale dojem jsem takový měl, možná i díky basákovu triku INSANITY ALERT, a taky kvůli nedotaženému uvádění skladeb, což byla jediná záležitost, která působila amatérsky a bylo by dobré se nad komunikací s publikem zamyslet. Trumf má kapela ve frontmanovi Martinovi, který naprosto přirozeně měnil polohy od extrémních po čisté.

MATER MONSTIFERA si jede svým tempem, poslední album vydala v roce 2017, ale celkem aktivně koncertuje, do Sušice dorazila přímo z Rakouska, kde hrála o den dřív. Repertoár čerpal hlavně z „Vězení bizarních bohů“, z nějž zazněla nejen hitovka „Sedm hříchů“, ze starších věcí určitě potěšila „Beletseri“. MONSTIFERA živě funguje jako dobře namazaný stroj, všechno sedí, jak má, skladby mají jasnou strukturu a vlastně co kus, to chytlavá věc. Závěr pak potěšil staromilce, cover GOREFEST předznamenal následující deathmetalové vystoupení.

To obstarala MORTIFILIA a bylo famózní jako album „The Great Inferno“. To jsem loni řadil v rámci domácích nahrávek na stříbrný stupeň a nic bych na tom neměnil ani s odstupem, ta placka je prostě skvělá a logicky tvořila základ koncertního setu. Při uvádění songů se mi na mysl vracelo pojetí první kapely a srovnával jsem Martina s Frantou, který ke každé skladbě řekl jen pár slov, ale působilo to úplně jinak, promyšleně, stejně jako všechny skladby, které zazněly. Zhruba v polovině došlo na slibovaný křest, který obstaral Žrout z LAHAR a kterého se zúčastnil i Pavel Vrba, bubeník MORTIFILIE, který je po úrazu na vozíku. Potěšilo mě, že se Pavel na křtu objevil, že si akci dokázal řádně užít… no… dochází mi slova. MORTIFILIA pak sáhla i po starších kusech, a ani se nechce věřit, že přídavek „Christhunt“ letos slaví dvacetiny. Parádní set, dobrá odezva fanoušků, co víc si přát?

Po domácí kapele není snadné strhnout publikum, ale LAHAR strhnou kdykoliv kohokoliv, samozřejmě na metalové nebo hardcorové akci. A v Sušici to potvrdili, navzdory tomu, že hráli většinou nové skladby, které nemohl nikdo pořádně znát a tím pádem s Růžou řvát. Na LAHAR je potěšitelné, že ač by mohli přehrávat notoricky známé hity a klidně by jimi naplnili tři koncerty, jdou pořád dopředu a tvoří. Aktuálně mají nazkoušených deset jedenáct věcí, které by měly vyjít na velké desce a přehrané vzorky zněly fantasticky. Pořád je to obrovský tlak, z pódia stříká pot i energie, což se přenáší i do publika, které i kolem půlnoci dokázalo najít síly a pořádně to pod pódiem rozjet, včetně Pavla, který to na vozíčku taky neflákal a pařil v první řadě. Z nových věcí mi v paměti utkvěl „Protest“ a pak něco jako „Když se láme chleba“, nevím přesně. Ze starších došlo jen na pár kusů, z nichž vyčníval „Oheň“, a přidat se taky muselo, „Dva hroby“ uzavřely parádní večírek. 

Ke kladům patřil i kvalitní zvuk, k záporům nedodržování plánovaného harmonogramu, LAHAR začali hrát krátce před půlnocí, skluz 45 minut při čtyřech kapelách mi přišel moc. 


Fotky: Jindra

Video „Wolves At The Door“ + křest: Berry  


Zveřejněno: 21. 04. 2022
Přečteno:
1544 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

22. 04. 2022 09:04 napsal/a Peťan
Časový skluz
Joo, ten den asi nebylo posvícení v harmonogramech nejen v Sušici :D Jak já to nesnáším! Jinak super report! :)