Velkou radostí stává se každá nahrávka tvrděmetalového ranku, vycházející u nás na východě Čech. Teda né, že by počiny rodící se v Brně, Praze nebo třeba v Plzni netěšily, ale jsem (skoro) Hradečák a doma je zkrátka doma. Notabene, když zrovna Hradec není Mekkou metalu – potom taková událost těší dvakrát.
SCELETONS vznikli v roce 2015, krom alba aktuálního mají na kontě debut „Empty Souls“ (2018) a demo „Human Fail“ (2016). Své setkání s kapelou datuji k letopočtu 2020, kdy energickým výkonem v jaroměřském Nároďáku získala mé sympatie na svou stranu. Trojice muzikantů uvádí za své vzory SEPULTURU, SLAYER, DEATH a je to právě posledně zmíněné jméno, jež mi při poslechu debutu nejvíce rezonovalo v mysli. Svou roli jistě hraje i zpěv Hynka Brázdy, který by svou barvou mohl potěšit fandy Chucka, Johna Tardyho nebo třeba Jeffa Becerry.
O „Pandemic Chaos“ lze s klidem hovořit jako o žhavé novince a jak jste z titulních řádků pochopili, devítka písní není vypálena do stříbrných kotoučků, ale poletujíc kdesi v matrixu (např. YouTube) je snadno dohledatelná. Už kvůli bezvadnému zvuku z vyškovského Davosu doufám, že jde o stav prozatímní.
Kotouč cirkule roztáčí „Cursed“ a dává jasně najevo, o čem to celé bude. Máte rádi osmdesátkový thrash? Máte v oblibě death metal let devadesátých? Dvakrát ano? Pak jste tu dobře. SCELETONS si z obojího berou dle vlastních potřeb a chutí a skrze vlastní cítění a um předávají dál. Není to však zběsilost úvodního fláku, v čem spatřuji největší sílu východočeského spolku. Obecně patřím spíše k vyznavačům střednětempých až pomalejších, ale o to ničivějších úderů a v tomto směru nemohu být nespokojen. Skladby „Defience“, „Pandemic Chaos“ nebo „Sirens“ nabízí dostatek těchto momentů, po kterých má zčernalá duše prahne a pranic nevadí, že sem tam řadí jiný rychlostní stupeň a solidně protáčí kola. Mezi další neoddiskutovatelné plusy řadím pestrost jednotlivých fláků. Kapelu evidentně nebaví hoblování jednoho riffu od začátku do konce. Libuje si v častých změnách a chcete-li se s nimi vypravit na thrashovou projížďku, připravte se, že před dojezdem do cíle změníte dopravní prostředek hned několikrát.
Přesto si nemyslím, že byste se ztráceli v bludišti neuchopitelných melodií a ruka bezmocně šmátrala po hladké stěně marně hledajíc záchytné body. Opak je pravdou. Téměř každá ze skladeb nabízí výstupek či proláklinu, ke kterým budete při dalším poslechu neomylně směřovat a těšit se z nich. Moc bych se divil, kdyby vás melodická linka v takové „Catharsis“ nechávala v klidu, a jak míním, nejedná se o jev ojedinělý.
Mírným překvapením je zařazení „Intra“ na předposlední flek a snad mě paměť nešálí, když mi rozeznělá klaviatura promítne do paměti figuru Michaela Myerse, jež v Předvečer Všech svatých ukájí své vražedné choutky.
Ne, nedochází k objevu nové, thrash metalu zaslíbené země, ale v té probádané je SCELETONS dobře a co je důležité, věřím jim každou notu a baví mne to. Poctivých a zasloužených sedm.
Seznam skladeb:
- Cursed
- Defience
- Pandemic Chaos
- Pain
- Catharsis
- Where The Demon Dwells
- Sirens
- Intro
- Skeletora
Čas: 36:13
Sestava:
- Hynek Brázda – zpěv, kytara
- Václav Lejp – basa, zpěv
- Kamil Šrajer – bicí
