Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
HEIDEN – Andzjel

CD/LP 2021, Relapse Records / doom-stoner / Švédsko

Koncem října vydala švédská partička z Gothenburgu svoji pátou desku po relativně krátkých dvou letech. Jaká je „Your Time to Shine“? Nevytratily se jim nápady a chytlavost?

Pokud někdo nezná MONOLORD, je to švédské trio s velkým renomé v stoner doom žánru. A to, že hrají od roku 2013 a vydali nyní již páté album, je úctyhodné, protože si laťku drží pokaždé, dle mého, vysoko. Otázka je, jestli si nová fošna kvalitu předchozích desek udrží nebo ji dokonce překoná a najdeme na ni takové hity jako jejich charakteristické riffy jako na debutu „Empress Rising“ (2014) či albu „Rust“ z roku 2017.

Desku jsem slyšel hned, jak vyšla, ale na rovinu, bylo to při prvních tónech velké zklamání. Doposlechl jsem desku, ale hořká pachuť stále zůstávala, a tak u mne asi musela chvilku ležet, abych ji dal znovu šanci. První skladbu bych označil jako nejhorší z alba. „Weary“ byla vydána dokonce jako první singl, což nechápu už vůbec. Monotónní, což nemusí být na obtíž, velmi jednoduchá a nudná pasáž na začátku prvního tracku mě skoro odradila.  Žádné naefektované psychedelické kytary, které by nás uvedly do typického MONOLORDÍHO zvuku. Hutné, opakující se (skoro) stejný akord po půl minuty… Nuda. Naštěstí alespoň v druhé polovině narážíme na už klasičtější kytarové melodické doomové linky v podobě vyhrávek a zjišťuju, že se ta melodie vrývá do paměti a je to celkem OK. Druhá skladba je o něco lepší, bluesovější intro a hlavní riff skladby střídají vybrnkávačky a klidný, jen lehce zastřený vokál. Ve skladbě je znát trošku víc gradace, která vrcholí opět po polovině, kdy je předložena klidná kytarová pasáž fungující jako vstup k závěrečnému sólu za doprovodu hutných kil. Tady už skoro slyším vysokou kvalitu, kterou nám standardně Švéďáci roky servírují. Třetí song „I’ll Be Damned“ začíná temně doomově se silným důrazem na použití chlupatého zkreslení a vazby linoucí se z reproduktorů. Tohle není žádný skočný stoner. Konečně... Poslouchatelnost a atmosféra na albu se následujícími skladbami stále zvyšují a poslední dvě představují vrchol desky a obecně se dají zařadit mezi topovky kapely. Jako album jmenující se a nejdelší „Your Time to Shine“ začíná kytarovou linkou, při jejiž tvorbě se možná kluci inspirovali z debutu BATUSHKY. Zvuk kytar pro intro je prakticky shodný. Pomalá melancholická linka, využívající umně vazbu, se mění netypicky rovnou na sólo (ne jediné, kterého se dočkáme) na rozdíl od předchozích skladeb, kdy se tento prvek objevuje později. Tento začátek plný smutku prostupuje celou skladbou, za zmínku stojí procítěný vokál a riffy, které jsou klidnějšího charakteru, ale umí se správně ozvat v pravou chvíli. Refrén působí o něco optimističtěji, ale melancholický feeling přetrvává. Konec skladby nás kolébá jemnou psychedelickou melodií za použití různých kytarových efektů. Před usnutím nás ale bezpečně probere závěrečná „The Siren Of Yersenia“, která se nás nebojí probudit. Asi proto, aby nás zase ukolébala cinkavou linkou a vokálem.

Hudebně je nové album dost přístupnější. Není tak tvrdé a hutné. Překvapí délka, která je jen okolo třiceti osmi minut. Ve srovnání s „Rust“, které je dlouhé padesát čtyři, je to docela rozdíl. Trošku se vytratila psychedelie a hodně hutné doomové pasáže (kdo nemá rád „Audhumbla“?). Přibylo naopak mnoho kytarových vybrnkávaček. Procítěná kytarová sóla naopak patří ke skvělému zážitku, který si každý posluchač kytarové hudby užije. Na desce bych uvítal více modulovaný a skrytý vokál zpěváka tak jako dříve (nebo se mi to jen zdá?). Atmosféře by to prospělo. K bicím se moc vyjadřovat nebudu, pro daný žánr jsou naprosto funkční a určitě to není středobod alba, od kterého je nutné očekávat mistrovství nebo tempo 360 bpm. Osobně bych nejraději neviděl na desce první, možná druhou skladbu nebo bych dal jako úvod nějakou jinou. První dojem… Znáte to… Druhá půlka desky je naopak famózní a neobsahuje hluchý moment. Fandům kapely ji určitě doporučím. „Empress Rising“ nebo předposlední dvě fošny ale „Your Time To Shine“ nepřekonává ani zdaleka. 

Seznam skladeb:

  1. The Weary 
  2. To Each Their Own 
  3. I'll Be Damned 
  4. Your Time to Shine 
  5. The Siren of Yersinia 

Čas: 38:55

Sestava:

  • Mika Häkki - basa
  • Esben Willems - bicí
  • Thomas Jäger - kytary, vokál

Bandcamp


Zveřejněno: 11. 01. 2022
Přečteno:
1047 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Pavel | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

14. 01. 2022 18:03 napsal/a Pavel
Obal
Mně přijde, že pointa obalu a název alba je v tom, že se často glorifikuje persona či díla post mortem. Podívejte se na umělce, kteří žili buď úplně jako chudáci, či skromně (relativně) a až po jejich smrti alba a majetek raketově vyletěl nahoru.
13. 01. 2022 09:18 napsal/a kubánec
...
Zřejmě poslouchám jinou nahrávku, ale tohle je pro mě po Empress Rising, což je víc Wizard než Electric nejlepší deska Monolord. Slyším tam písničkářství 40 Watt Sun, tupost/hrubost Conan a zádumčivost Mournful Congregation (v těch tišších momentech). Po dlouhé době doomy nahrávka, co se mi hodně líbí. I ten obal je fajn. Přijde mi rozhodně nejnápaditější za celou existenci kapely. Lepší než plesnivá stařena, nabořená kára a hořící sova dohromady. Ale tak každému co jeho jest. Já obecně považuji grafickou stránku Monolord za méně povedenou. Až teda na triko "No Espresso, No Show".
12. 01. 2022 14:53 napsal/a Peťan
Monolord
Z týhle kapely zbyla už jen ta pěkná nášivka... Ne, vážně... nástup vynikající, koncert na 007 super, přesně jak píše Coornelus... ale pak neskutečný pád. K obalu novinky se vůbec nevyjadřuji, to naprosto nechápu...
11. 01. 2022 12:21 napsal/a Coornelus
+++
První dvě desky mě zasáhly a i koncert na 007 byl skvělej, pak už to šlo s každou deskou níž a níž, až to dopadlo tak, že tuhle jsem nedal celou v kuse... Obal nechápu. Co tim chtěli říct?
11. 01. 2022 10:06 napsal/a Jindra
Obal
Takhle hnusnej obal, to se jen tak nevidí.