Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
LLYR

CD-R 2021, vlastní náklad / black metal / Česko

Honza aka Zmarchrob nelenoší. Během jednoho roku přichystal dvě nahrávky, sám si je nahrál, vydal, vyrobil k nim obaly… To jsou slova z předchozí ani ne půl roku staré recenze a protože teď je tu pohled na třetí demo ZMARCHROB, je zřejmé, že nastolené tempo solitér drží, po půl roce opět nový materiál, opět v blackmetalovém duchu a opět s obalem, který si vyrobil sám. Tentokrát jde o šestistránkový digipack, ve kterém poprvé nechybí texty, což je krok vpřed. Jinak je grafika podobná jako v minulosti, přední stranu zdobí pěkný dřevoryt připomínající středověké práce, na zadní jsou názvy skladeb včetně odkazů na démonologii Petera Binsfelda, který ke každému hříchu přiřadil jednoho biblického démona. Ono je už z názvu nahrávky jasné, jakému tématu se věnuje, sedm hříchů je v umění časté téma, i když Zmarchrob jej pojal vcelku originálně, po svém, hlavně co se textů týká.  

Muzika se opět drží v intencích old school black metalu, do kterého jsou občas zapojeny synťáky. Důraz je kladen na melodie, které místy opět připomenou ranou tvorbu MASTER´S HAMMER. To (o MASTER´S HAMMER) už jsem psal minule, kdy jsem recenzoval druhou nahrávku „Yersinia pestis“, která byla o krok dále než debut „Black Metal Forever“. Tentokrát žádný výrazný pokrok nevnímám, ani po kompoziční, ani po zvukové stránce. Respektive zvuk mi přijde o něco horší než minule, zastřenější, hůře čitelný, ale možná je to záměr, podobně se nikterak neposunuly bicí, které jsou naprogramovány poměrně divoce a zvukově nedobře ošetřené.

Ze sedmi songů těžko vybrat nejlepší, chytlavost nechybí hned první „Pýše“, což je dáno právě zapojením synťáků, které vyluzují tóny ne nepodobné nějakým dechovým nástrojům, možná lesním rohům. „Lakomství“ je rychlojízda, sever z něj sálá na všechny strany, ale chybí nějaký záchytný bod, song se valí a valí, pořád ve stejných kolejích. I „Závist“ je rychlá a zase poměrně monotónní, bicí jsou splašené a zpěv zadrmolený, mnohem lépe Zmarchrobovi sedne pomalejší poloha, což je případ „Hněvu“. Strašidelná atmosféra, táhlé tóny kytary, mnohem lepší hlasový projev, kterému je vcelku slušně rozumět, opět občasné dokreslení nálady pomocí kláves, navíc ústřední riff má sílu uhranout. „Smilstvo“ je svižnější, prim opět hraje kytara, která místy evokuje DARKTHRONE, škoda, že se Honza dlouho opakuje, změna přichází až v závěru. „Nestřídmost“ opět pracuje s klávesami; tady mi přijdou vůbec nejlépe zakomponované, i kytara předpisově bzučí, bicí jsou rovnější než v některých předchozích skladbách, takže ve finále asi nej song alba. Poslední „Lenost“ se logicky taky nikam nežene a víceméně pokračuje v podobném duchu jako předchozí píseň. 

Texty – to je svérázná práce. Samozřejmě každý pojednává o jednom hříchu, ale většinou nejde o typické popisy poklesků. „Pýcha“ je asi jediná, která krátce popisuje domýšlivce, „Lakomství“ možná zpracovává skutečný příběh chamtivého rychtáře udušeného polštářem, „Závist“ už je vyloženě legrace, neboť závistivcem je soused, který se rozhodl uloupit vypravěčovi slepice (a byl za to náležitě potrestán). S určitou dávkou nadsázky pracoval Honza už na prvním demu, tady to dotáhl nejdál. „Hněv“ je popisován z pohledu nasrance, „Smilstvo“ je jedním slovem hrůza, text vhodný tak do nějakého porno grindu. „Nestřídmost“ opět autobiografická, obžerství neskutečné a neuskutečnitelné, leda by se pán hodlal užrat k smrti jako protagonisté filmu Velká žranice. Závěrečná „Lenost“ je zpracováním podobná „Lakomství“, opět příběh, který by se mohl stát. Na jednu stranu je potěšitelné, že se Zmarchrob snaží koukat na hříchy jinou než obvyklou optikou, na druhou stranu jsou texty pořád takové naivní, jednoduché, hlavně aby se vše dobře rýmovalo.

Resumé podobné jako minule: s lepší produkcí by „Sedmero hříchů“ nebylo marné dílko, chtělo by to lepší zvuk, a chtělo by to pohled někoho zvenčí, kdo by udělal selekci – některé věci učesal, některé vynechal. Kdyby se ze tří dosud nahraných demosnímků vybraly povedenější skladby, dotáhly a pořádně nahrály, bylo by z toho slušné album. Takhle je to sotva průměr. 

Seznam skladeb:

  1. Pýcha (Superbia) / Lucifer
  2. Lakomství (Avataria) / Mamon
  3. Závist (Invidia / Leviatan
  4. Hněv (Ira) / Satan
  5. Smilstvo (Luxuries) / Asmodeus
  6. Nestřídmost (Gula) / Belzebub
  7. Lenost (Acedia) / Belfegor

Čas: 25:18

Sestava:

  • Zmarchrob – všechny nástroje

Bandcamp
YouTube
https://zmarchrob.webnode.cz/ 


Zveřejněno: 17. 08. 2021
Přečteno:
910 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář