ASMODEUS – PŘÍJEZD KRÁLE PO 25 LETECH, NYNÍ I JAKO ČERNÁ NEBO ORANŽOVÁ GRAMODESKA

CD-R 2021, vlastní náklad / HC, metal / Česko

Kopřivnická scéna se optikou Jihočecha točí okolo několika aktivních jedinců, kteří fungují v kapelách DRUTTY, PŘÍTEL BELIAL, STAROSLOVANSKÁ PITKA… Vše poměrně svérázné party. Teď k nim přibyla další, SLZY MRTVÉHO SVĚTA (původně TEARS OF THE DEAD WORLD), přičemž všichni čtyři členové se rekrutovali z výše uvedených skupin. A logicky se jim zachtělo dělat trochu jinou muziku než ve svých dalších působištích, dejme tomu mix metalu a HC.

Počáteční poslechy ve mně vzbuzovaly silné rozpaky, které podpořilo studium textů v bookletu. Přišlo mi to jako neohrabaná lopaťárna, hlavně kvůli vokálu, který je nucený, neotesaný, a navíc Chcípak skoro nezavře pusu, takže zastiňuje muziku, která se pod jeho ataky tak nějak ztrácí. Ale když si nepříjemný vokál odmyslím a soustředím se na hudbu, dostává nahrávka pojmenovaná „Na planetě Zemi“ trochu jiný, řekněme širší rozměr. Širší myslím tak, že se sahá do různě pojatých forem hardcoru, metalu a dejme tomu i rocku a grindu. Tu hrají prim zemité riffy a střední tempa, tu se vyloupne rocková melodická pasáž, pak metalově přitvrdí – a to jsme pořád v první skladbě. Ona zpestření (rock, metal) mi přijdou fajn, HC rachota obyčejná a bez invence, jen to valit a to stačí. Úplně stejně začíná i druhá skladba, opět je to nuda a v kombinaci s vokálem těžko poslouchatelná záležitost, ale znovu se objeví pasáž, která je lehce zohýbaná, škoda, že se takových výletů nekoná víc, nebo že netrvají déle. Naopak intermezza mezi písněmi se mi zdají dlouhá až až, těm by zkrácení prospěla.

K lepším songům určitě patří „Sám sobě lovcem“, hardcore thrash má celkem švih, naopak s grindem koketující „Devastace morálky“ obsahuje světlejších momentů poskrovnu, ale sem tam se zablýská na lepší časy díky pestré baskytaře. Název závěrečné skladby „Nicota“ a tématický koncept alba svádí k domněnce, že by se mohl hrát doom metal, ale je to spíše thrashcore, žel opět obyč… 

Když své pocity z poslechu shrnu, tak se vrátím k druhému odstavci a znovu zmíním zpěv, který se prostě nedá poslouchat. Muzika taky nepobrala příliš krásy, ale s jiným zpěvem by se určitě poslouchala lépe, hlavně by vynikly ony občasné kroky stranou nebo melodie.

Ještě k obalu – chápu stylizaci kapely do jakýchsi postapokalyptických bytostí, ale ve mně podobné masky vyvolávají úsměv. Potěšitelné je, že k v podstatě demu vznikl osmistránkový barevný obal s texty a fotkami ruin, žádná velká vynalézavost se sice nekoná, ale účel to plní, nechybí proklamace k tématu, které se albem vine. Tím je konec života na Zemi, což je častá látka nejen v metalovém či hardcore hájemství. SLZY MRTVÉHO SVĚTA zpracovaly předmět zájmu popisně, texty jsou obyčejné rýmovačky, což ale při poslechu neruší, horší je to, když se do nich začtu.

A na závěr si ještě neodpustím dva rýpance:
1. Autor textů – okamžitý návrat na základní školu, do hodin českého jazyka. Jeho písemný projev je totiž poněkud svérázný… myslím co se týká pravopisu (shoda přísudku s podmětem, čárky...).
2. Autor obalu (grafiky) – okamžitý návrat do první hodiny typografie. Jeho grafický projev je poněkud svérázný… myslím, co se týká dodržování typografických pravidel.

Seznam skladeb:

  1. Začátek konce
  2. Trosky
  3. Hlad
  4. Sám sobě lovcem
  5. Devastace morálky
  6. Nicota

Čas: 21:04

Sestava:

  • Chcípak – zpěv
  • Jura – kytara
  • Sedlo – basa
  • Hozly – bicí 

ROZHOVOR

Bandzone
YouTube

 


Zveřejněno: 07. 08. 2021
Přečteno:
486 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář