Francouzské vydavatelství Les Acteurs de l’Ombre Productions lze pochválit za neutuchající energii, kterou věnuje do vydávání stále nových nahrávek. Tempo, jakým na svět přivádí desky, lze charakterizovat slovem hyperaktivita. Jelikož se ale jedná o total UG vydavatelství a z drtivé části se zaměřuje na francouzské kapely, které zatím nepožraly movitější labely, a navíc ještě všechny spolky do jisté míry koketují s black metalem, nastává tu pro mě jistý problém. Ta nadprodukce si vybírá daň v tom, že nelze donekonečna vytahovat z klobouku neobjevené talenty a tím pádem kvalita vydávaných interpretů jde logicky postupně dolů.
Za poslední rok jsem slyšel od tohoto vydavatelství desek jako od žádného jiného, ale ten pocit, že bych někdy objevil opravdovou „pecku“, se nedostavil ani jednou. Na druhou stranu jsem nenarazil ani na pravý opak. Z toho všeho plyne, že ta alba mi přijdou jako ryze průměrné záležitosti. Dlouhodobě. A do tohoto koloritu zapadá i album projektu BLURR THROWER – „Les Voûtes“. Projektu proto, že se jedná o one man akci.
Neznámý potemník, jak jinak, se zhlédl v black metalu, který lze označit za atmosférický, zlý a depresivní. Od první skladby se na posluchače vyvalí smršť lehce zahuhlanějšího zvuku, ale stále dostatečně čistého na to, aby šel označit jako lo-fi, i když tu náklonost ke kapelám, které se tomuhle zvuku a produkci věnují, nelze přehlédnout. Musím uznat, že sound je opravdu výborný a evidentně dlouho vychytávaný. Na uši to funguje výborně. V promo materiálech se píše o americkém ne-li přímo vlivu, ale spojených styčných bodech s kapelami jako ASH BORER, FELL VOICES… což můžu jen potvrdit. I tahle vlna kapel už je momentálně přežitá a trend je v black metalu někde jinde, ale ve své době tyto a podobné party (s)plnily dobrou funkci a popularitu si získaly právem.
Nosnou kompoziční strategií „Les Voûtes“ je atmosférický black metal bez nějakých příkras vedený v ultimátním tempu, kdy se občas zpomalí, samozřejmě dojde i na ambientní pasáže, ale víceméně jen proto, aby se rozjela další palba. Model logický, teď jde už jen o to, nakolik vás dokáže kapela čapnout a vtáhnout do svých spirál. Mě tak napůl, nohy jsem si zamáčel, ale dál mě to nevcuclo.
Úvodní skladbě nelze v podstatě nic vyčítat. Snad jen to, že nemusíte být zažraným posluchačem tohoto žánru a přesto vám přijde, že už jste podobnou kompozici několikrát slyšeli. Ano, provedení je A1, ale najít tu něco navíc, to nemůžu sloužit. Podobně to mám se všemi čtyřmi songy, které si na ploše 40 minut drží stejnou linii. Narazit na tuhle desku někdy před šesti a více lety, byl bych asi u vytržení, teď už to na mě tolik nefunguje, ale stále zůstávám natolik při smyslech, abych uznal, že BLURR THROWER odvádí kvalitní práci.
Seznam skladeb:
- Cachot
- Germes Vermeils
- Fanes
- Amnos
Čas: 39:05
Sestava:
- Neuvedeno
