MORTIFILIA - The Great Inferno

Legendární rocker Radim Pařízek uměl socialistický metal i kapitalistický hudební byznys

„Hoši, jestli se vám to nelíbí, tak můžete jet domů. Kapel tady máme dost,“ oznámil arogantně členům Krabathoru, když je roku 1994 na festivalu v Bořeticích odsunul z večerního na pozdně noční čas, za což se dočkal snůšky tolika milých slov: „Ty hajzle, já jsem si vždycky Citronu vážil, ale teď dostaneš do držky!“ „Ty svině, počkej, až tě chytím!“ „Ty hajzle, počkej, až vylezeš ven! Rovnou tě podříznu!“

1. listopadu 1953 narozený a později vystudovaný doktor přírodních věd Radim Pařízek byl často neoblíbenou, nesympatickou až nenáviděnou postavou, stejně jako vysmívaným „bum čvacht“ bubeníkem, přesto nutno připustit, že jeho přínos pro domácí rockovou a metalovou scénu byl především v 80. letech naprosto zásadní.    

Roku 1979 usedl za bicí soupravu tehdy tuctově rockové kapely Citrón a po vydání exportního alba a personálních změnách se stal dokonce jejím kapelníkem. Už jako Citron ji, a to jako jednu z prvních zdejších skupin, nasměroval do tehdy čerstvě vzedmutých vod heavy metalu.

Rok 1986 přinesl vůbec první tuzemské metalové album „Plni energie“, na svou dobu překvapivě nahrávané částečně v západním Německu, kde soubor vydával i anglické verze svých desek a občas koncertoval, stejně jako později v Polsku či Sovětském svazu.

Následovalo téměř koncepčně pojaté, majestátní předehrou uvozené a dodnes vysoce ceněné album „Radegast“, rozvíjející mýtus tohoto pohanského boha. Kapela tehdy dosáhla natolik mimořádné popularity, že po zisku stříbrného a bronzového se dočkala dokonce i Zlatého slavíka za rok 1988. Výrazně úspěšná byla také spolupracující zpěvačka Tanja Kauerová, kterou citronový šéf dokonce pojal za svou ženu.

„My se tady snažíme o socialistický metal a takoví nám to kazí,“ prohlásil tehdy na adresu známé alternativní kapely, zřejmě zrovna v době, kdy byl pod krycím jménem Pařez veden coby spolupracovník StB. Přizpůsobivost režimu naznačil rovněž po jeho změně, kdy zahájil komerční provoz už dříve vzniklého vlastního studia Citron a nějaký čas provozoval také vydavatelství Direkt Records, kde kromě vlastních desek vydal třeba kompilaci Death Metal Session, Törr, Petardu či licenční zahraniční tituly. Protagonista „socialistického metalu“ se náhle stal tvrdým kapitalistou a hudebním byznysmenem, což vydatně potvrzoval i v dalších letech.

Méně zdařilá citronová alba z té doby však přinesla nejen značný propad popularity, kdy za pouhé 3 roky od slavičího triumfu soubor vypadl z první padesátky, ale i další výrazné, ale tehdy ještě nijak zvlášť medializované proměny sestavy. Už jen poznání, že na prvních pěti albech se vystřídalo pět různých zpěváků, a to při šesti angažovaných, také o něčem svědčí. Převážně klasická sestava se částečně stabilizovala v dalších letech, kdy tři nejzásadnější zpěváci se různě střídali, ale téměř veškeré konání těžilo hlavně ze slavné tvorby 80. let.

Poslední personální otřes z roku 2015 pak vešel do tuzemských rockových dějin coby nejostudnější fraška, jakou si lze představit. Odchod všech dlouholetých spoluhráčů pokračoval angažováním loutek, oboustranným hnojometem šokovaných fanoušků a vrcholil mocně propagovaným albem směšného názvu „Rebelie Rebelů“ či neméně bombastickými turné. Zvláštním bodem celé trapné šaškárny byly Pařezovy zásahy, aby bývalí kolegové nemohli koncertně hrát jeho autorské skladby.

„Dá poslední polibek, třicet stříbrných za to si napočítá. Nám vodu kázal, sám víno pil, přitom tak pevný měl hlas. Bohatým dával a chudým bral, pravdu ti ukáže čas.“ (text Limetalu z roku 2016)

Radio Čas, Radio Čas Rock, Radio Hey!, Pohoda, Relax, Retro či Rebel. Tak zní výčet jeho mediálních projektů, jež však většinou žijí převážně z minulosti, kvantita zde vysoko převyšuje kvalitu, nemluvě o byznysmenské schopnosti finančně vysávat amatérské kapely a předkládat jim nijak neskrývané komerční nabídky, které více než jim měly pomoci hlavně jemu samotnému: „Šoubyznys. Děsí vás to slovo? Máte k tomu odpor? Přesto všichni chceme být u toho, toužíme zažít slávu, mít moc a peníze. Je to odpudivé, přesto je to tak. Jediná cesta, jak toho dosáhnout, je být vidět, být slyšet. TV Rebel společně se svým mediálním domem je vám k dispozici. Nabízíme celou řadu možností, jak toho dosáhnout a sáhnout si tak na popularitu. Nabízíme řešení.“

Naprosto otřesný koncertní projekt posledních let, skrytý za zavádějícím názvem Bohemian Metal Rhapsody, jehož někdy solidní aktéři si zde sáhli na umělecké dno, je vhodné blíže nekomentovat, případně si vystačit s titulem jednoho z článků „Moravská agrometalová tragédie“.

Byl tak trochu Babišem českého rocku, protože je skoro až zarážející, kolik rysů jej pojilo s českým premiérem – téměř stejný rok narození, odmítaná estébácká minulost, režimová přizpůsobivost, značná neoblíbenost, ostré lokty v podnikání, mediální byznys, kariérní úspěšnost.

Boží mlýny domlely 2. března 2021, kdy ve věku 67 let následoval dříve odešlé citronové kolegy Kubalu, Kvitu či Hranického.

„S těžkým srdcem a slzami v očích jsme dnes přijali zprávu, že Radim Pařízek zemřel. Podlehl komplikacím, které byly spjaty s jeho nedávnou operací. Upřímnou soustrast rodině a všem jeho blízkým. Radime, za celý Citron ti děkujeme! Navždy budeš s námi,“ napsali poslední spoluhráči.

„Může se stát, že se v životě objeví neshody a cesty se rozejdou, tak jak to bylo i v našem případě, ale jsou naopak okamžiky, kdy je potřeba na vše špatné zapomenout a zavzpomínat jen na to dobré. Čest jeho památce a upřímnou soustrast všem pozůstalým,“ doplnili členové Limetallu.

Jenže ať už byl jakýkoli, přesto nelze pominout jeho velké zásluhy pro rockovou scénu. Historicky první dvě domácí metalová alba budou navěky spjata hlavně s jeho jménem.

 


Zveřejněno: 05. 03. 2021
Přečteno:
1387 x
Autor: Oliva | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

05. 03. 2021 16:26 napsal/a Johan
Perfektní článek
Pěkně shrnuto, naprostý souhlas. První deska (myslím "Plni energie") psala dějiny, druhá ("Radegast") přežila zkoušku časem, a to mohla dopadnout ještě lépe, kdyby na ní byly i další dobré kusy oné doby, které vyšly na singlech. Pak sešup ke "Psům" a následně bída a zmar, přestal jsem sledovat před drahnými roky. Radimův přínos pro tuzemský metal nelze přehlédnout, Zlatého slavíka Citronu jsme tehdy skoro slavili, ale porevoluční aktivity i produkce byly za hranou slušnosti.