Od 5. března je venku třetí řadová deska aténského kvartetu ACID MAMMOTH, kterou jsem po zhlédnutí singlu „Caravan“ sakra očekával. Dříve uvolněný single „Berserker“ mne minul... Jak? Slyšel jsem tedy dříve jejich stejnojmennou první a druhou desku „Under the Acid Hoof“, která patří k tomu lepšímu v doomových vodách, ale není to materiál, který bych vyhledával a pouštěl si opakovaně, na rozdíl od „Caravan“, která si nese velmi podobný rukopis i zvuk. Nalézám tam ale, pro mne, dost maličkostí, které ji dělají příjemnější k poslechu.
Oproti albům „Acid Mammoth“ a „Under the Acid Hoof“ nemá třetí fošna vibe skočného stoneru a temnějšího doomu jako třeba BLACK SABBATH a ELECTRIC WIZARD dohromady. Víc v ní cítím spíš jemnou spanilou melancholii a více psychedelie, ale v textech najdeme čarodějnic a magie celou řádku, i třeba ďábelský smích na začátku alba. Celé album se plouží přesně jako nějaká karavana, pomalu, jistě, rovně. Nečekejte žádné komplikované specialitky, ale kvalita není ochuzená. „Caravan“ se poslouchá a valí hutně sama od sebe.
Není třeba velkých změn, rychlého spádu a stovek riffů, přestože se dočkáme i nějakého toho sóla. Otec a syn Babalistovi si ho moc rádi střihnou na ty jejich rohaté gibsony. Nejen podle kytar z klipu, ale i ze zvuku poznáme, že kluci docela dost žerou Iommiho. A to není špatná věc, i když to můžeme slyšet několik desítek let na stovky způsobů. Jak se k žánru sluší a patří, nepřijdeme o pěkně nafuzzovanou a blátivou basu, byť bych řekl, že na předchozí desce byla špinavější. Bicí odpovídají popisu „stoned“. Nic složitého a jen pěkně pomalu na pohodu. Znatelné je velké využívání hlubších „tomů“. Oproti předchozím albům je o dost lepší vokál Chrise Babalise Jr. Zase je v něm cítit taková ta příjemná melancholie. Frázování a protahování slabik je supr v kombinaci s jeho zpěvem. Jeho barva je taky něco speciálního. Styl vyprávění mi moc vyhovuje. Jinak chvílemi tam slyším i Hetfielda z METALLIKY, kámojda jindy zase nesmrtelného Ozzyho při jeho vyšších dojezdech. Chápu proč. Produkce alba se o tolik nezměnila, i když zvuk je zde je příjemně plný, na rozdíl od druhé desky, která mi přišla ochuzenější o hlubší frekvence a byla syrovější. Zvukově mi „Caravan“ přijde podobnější k debutu, tedy až na kvality zpracování vokálu, který tu je perfektní.
Album obsahuje pět skladeb a má příjemných čtyřicet minut, které uplynou, ani nevíte jak. Ve světlech reflektorů mám pro sebe usazené dvě skladby. Hned první („po krvi lačnící ďáblův syn“) „Berserker“ začíná docela rockově pozitivně, chytlavý refrén s mladším Babalisem u vokálu se nás ale snaží přesvědčit a vtáhnout právě do více omamného světa a daří se mu to, a mně se to líbí, moc. Druhá pecka, a pro mne nejlepší skladba alba, je stejnojmenná „Caravan“. Epos útočící na čas jedenácti minut (kapela má delší skladby) a je skoro dlouhý jako jiné dva tracky. Obsahuje pomalý rozjezd a zpěv začíná až někdy po čtvrté minutě právě tou chytlavou táhlou formou, kdy graduje napětí k refrénu.
Více instrumentální psychedelická je druhá, „Psychedelic Wasteland“. Začátek skladby a zvuková modulace útočící na naše bubínky nás nenechá pochybovat o daném hudebním žánru. Konečné melodie ve výškách se plynule přelijí do nižší oktávy následující „Ivory Towers“, která svoje prvky staví postupně na sebe a jednotlivé elementy nástrojů a vokálů se rozumně střídají. Ne teda, že by to byl až tolik jinačí rukopis jako na jiných skladbách alba, ale zde opravdu více a postupně sílí jednotlivé vrstvy. U ostatních songů je postup více konstatní, řekl bych. Album je uzavřeno poslední „Black Dust“. Prvotně temně znějící intro se ryhle přelije do jemnějších hypnotických momentů, sólo a harmonie kytar vás o tom rychle přesvědčí. Celá skladba je uvolněná a představuje moc pěkný závěr desky.
Řecko je v tomto spanilejším hudením žánru světová velmoc. Nová deska KYSELÉHO MAMUTA v tomto trendu pokračuje. Z karavany jsem nadšen a určitě to bude jedna z mých nejoblíbenějších desek za tenhle rok. Ať už na relax na gauči nebo třeba i během nějaké pohybové aktivity. Plný počet nedám jen kvůli tomu, že topky mám „jen“ dvě a prostě, co když se příště dokonce trumfnou.
Seznam Skladeb:
- Berserker
- Psychedelic Wasteland
- Ivory Towers
- Caravan
- Black Dust
Čas: 40:18
Sestava:
- Chris Babalis Jr. - kytary, vokál
- Chris Babalis Sr. - kytary
- Dimosthenis Varikos - basa
- Marios Louvaris - bicí
