TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

EP 2020, Century Media Records / sci-fi/progressive/thrash metal / Kanada

Z různých důvodů se mně VOIVOD nikdy zcela nevtěsnali pod kůži, ale s přibývajícími vráskami a letokruhy pod očima a také díky vystoupení v pražské Folimance (společně s CARCASS, NAPALM DEATH a OBITUARY v listopadu 2015) začínám pro jejich vědátorsky pojatý metal nacházet pochopení.  

Kanadští inovátoři, sci-fi prog/thrashoví VOIVOD, nadopovaní úspěchem posledního 14. alba „The Wake“, které v Kanadě obdrželo cenu Juno Award – album roku 2018 udělovanou v kategorii Hard and Heavy, vydali 12palcové EP „The End of Dormancy“, čímž, jak název napovídá, ukončili období vegetačního klidu. To, že EP umí a není to pouze narychlo zplozený pšouk pro připomenutí, že kapela ještě stále funguje a je plná života, dokázali už ípíčkem „Post Society“ z roku 2016.

Každý, kdo zná historii VOIVOD, bude mít v hlavě dvě tváře kapely. Dřevní časy s kultovním kytaristou Piggym, který v roce 2005 zemřel na rakovinu tlustého střeva. S ním kapela zplodila metalové modly „Killing Technology“ (1987), „Dimension Hatröss“ (1988) nebo decentním mustrem FEAR FACTORY líznuté album „Negatron“ (1995). Veškeré diskuze o tom, jak by VOIVOD zněli, kdyby byl Piggy, jsou mlácením stokrát vymlácené slámy. Král je mrtev, ať žije král.

Pozvání VOIVOD na Montrealský Jazz Festival byla výzva, která nejvíce zaujala kytaristu Dana „Chewyho“ Mongraina, který se chopil renesance nahrávání vybraných kousků. Uvědomil si dramatický potenciál a dynamiku zmíněných skladeb jako materiálu k vytvoření ne zcela obvyklých nahrávek. Organizační tým zmíněného festivalu je známý svou náklonností ke kombinaci různých hudebních stylů majících relevantní vztah k jazzu.

EPicentrem nového třískladbového vinylu je song „The End of Dormancy“ (na EP s podtitulem „Metal Section“) ze zmiňovaného „The Wake“ zamlžený trumpetami, saxofony a trombony ve studiové a live podobě a live verze „The Unknown Knows“ (původní verze pochází z prog/metalového alba „Nothingface“ z roku 1989) pořízené na Montreal International Jazz Festivalu 2019, tudíž jakým experimentálním směrem se VOIVOD vydali je jasné, jako že zítra vyjde slunce. 

Tam, kde původní skladba „The End of Dormancy“ mohla uspávat, kytarové linie se ztrácely kdesi ve vesmíru a vyzývaly k opětovnému nadechnutí, přepracovaná podoba („Metal Section“) nutí bez ohlédnutí zpět pokračovat v pochodu smrti. Volným, ale exaktním krokem kráčející bicí, ve fázi, kdy si každý nástroj prosadí tu svou a nehodlá ani o píď uvolnit dobyté kvóty, vzniká roztodivná kakofonie. V „The Unknown Knows“ Michel „Away“ Langevin dokazuje svou kvalitu, tempo jeho bicích posouvá do thrashových kulis. V tomto případě se nejedná o v takové míře jazzem kontaminovaný materiál, mosazné nástroje pouze z velké dálky sekundují rozjetému ansámblu. „The Unknown Knows“ z roku 1989 zní v porovnání s verzí na EP o poznání více jinošsky, doslova srší mladistvým entuziasmem, těch propastných 30 let se jednoduše nezapře.

Nahrávání z technických důvodů probíhalo separátně, jako základ byl nahrán materiál VOIVOD, na který byla vrstvena dechová sekce, což prokázalo, že spojení ostrých kytar a trumpet různých druhů může vést k libozvučné nahrávce grandiózně znějícího orchestru. 

VOIVOD mají svůj pomyslný zenit za sebou a na svou minulost mohou být právem pyšni, tudíž nejsou svazování omezeními vydavatelů tlačícími na pilu komerčního úspěchu ani všelijakými licenčními ujednáními a mohli tak rozšířit svůj hudební panteon o orchestrální pojetí. Výsledkem toho je EP, které mnozí nekompromisně odhodí do propadliště dějin, na druhé straně možná otevře oči mladší generaci, která VOIVOD teprve objevuje. Smysl pohrát si s již napsaným a vydaným materiálem přetaveným živelnou fúzí jazzu a metalu se může jevit jako plýtvání prostředky na studio, ale kde není náznak invence, ani smrt nebere. VOIVOD svojí tvorbou jakoby nepatřili na „naši“ planetu Zemi a pobyt na pro ně neznámém satelitu si patřičně užívají bezmála čtyři desetiletí. Tento fenomén E.T. VOIVOD jednoduše má svoje pevné místo. Pokud bych měl v adresáři mobilu číslo jazzového rebel extravaganza Laca Decziho, nepochybně by mě zajímal jeho pohled na tuto neotřelou symbiózu na hony vzdálených žánrů.
 
Albový artwork obstaral bubeník Michel „Away“ Langevin. Varianty 180 g vážících vinylů jsou cílené na sběratele a fajnšmekry v neonově žluté, světle modré a transparentní magentě. 

Seznam skladeb:
 

  • Strana A:
  1. The End of Dormancy (Metal Section)
  • Strana B:
  1. The End of Dormancy (live Montreal Jazz Fest)
  2. The Unknown Knows (live Montreal Jazz Fest)

Čas: 22:31

Sestava:

  • Denis „Snake“ Belanger – zpěv
  • Daniel „Chewy“ Mongrain – kytara
  • Dominic „Rocky“ Laroche – baskytara
  • Michel „Away“ Langevin – bicí 

Facebook
http://www.voivod.com/en/news
Spotify


 


Zveřejněno: 04. 09. 2020
Přečteno:
279 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Jindra | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář