Asmodeus

CD/LP/MC 2020, Hells Headbangers Records / death metal / USA

Andělé umírají. Někteří násilnou smrtí, kdy je na ně pořádán hon hladovými démony krátícími si tímto způsobem dlouhou chvíli, jiní jsou odsouzeni zemřít v zapomnění za neplnění svých povinností týkajících se ochrany trpících dušiček. Jediný je věčný – ten, jehož velký Šéf kdysi svrhl shůry obávajíc se přílišné konkurence. Tohoto padlého anděla pak vzývají hordy dalších s nebeskou kanceláří nesympatizujících opeřenců, jimž bylo za odměnu dopřáno přežít svou smrt a dál rejdit v hlubinách pekelných.

Jedna taková mrtvola anděla řádila na přelomu tisíciletí a ještě v první dekádě nového milénia v USA pod názvem ANGEL CORPSE (ANGELCORPSE) a neodbytně s ní byl spojený týpek zvaný Gene Palubicki, jenžto po uložení tohoto jména k ledu přivedl k světu další hydry, z nichž jedna nese jméno PERDITION TEMPLE. Přiznám se, že s tímto infernálním zplozencem setkal jsem se poprvé až díky druhému albu „The Tempter's Victorious“ (2015), jež mě zasáhlo černým šípem přímo do srdce. Hudební produkce plná jedu a blasfémie v kombinaci se syrovým a třaskavým zvukem zanechala hlubokou jizvu na duši a tudíž je jasné, že letošní následovník pojmenovaný „Sacraments of Descension“ nemohl projít kolem mě bez povšimnutí.

Ten vyšel stejně jako minule u Hells Headbangers Records, a je to minimálně stejná pecka jako pět let starý výše zmiňovaný mega opus. Opět nápadně připomíná tvorbu původní frontmanovy kapely, opět dýchá aurou prvních nahrávek MORBID ANGEL. Ta je evokována i v zdánlivě chaotických a extatických kytarových sólech charakteristických jak pro mistra Azagthotha, tak i pro sekerníky SLAYER. Pozorný a vnímavý posluchač zaznamená drobné změny, a to nejen personální (Bill Taylor se vytratil ze scény, Impurath upřednostnil jiné projekty, stejně jako Gozainy), takže vokál si ke kytaře přibral sám Palubicki, jenž je i hlavním autorem hudby a textů. Muzika samotná je oproti „The Tempter's Victorious“ ještě o kousek pestřejší a opětovně vyžaduje více poslechů k potřebnému pochopení a ocenění. Gene nešetří častými změnami riffů, přibylo tempových zvratů a variability, a deska nepůsobí tak přímočaře a na pilu tlačící jako předchůdce. Krapet jiný je i zvuk nahrávky, kde lehce ubylo síry, přibyla však dynamika a jakási přístupnost, ne však uhlazenost či dokonce podbízivost (mimochodem DR 10 je na dnešní poměry velice slušné číslo). Tady by možná příznivci starší tvorby mohli mít trochu problém, ale zvuk je vždy subjektivní záležitostí odrážející vkus a nároky daného posluchače.

Čas ukáže, jakou bude mít album „Sacraments of Descension“ životnost, u sebe to však vidím velice nadějně. Konečný výsledek působí jako balzám v době, kdy death metal až neúměrně zaplavuje nekonečná masa všelijakých slamů a death corů totožné produkce a sterilní neoriginality, navíc často mizerné kvality. Ani PERDITION TEMPLE nejsou pionýři stylu ani jeho inovátoři, ale je tam vlastní ksicht a srdce, a to se cení. Hráčské a kompoziční kvality jsou třešničkou na dortu, a proto pro milovníky kvalitního death/blacku povinnost minimálně vyzkoušet.  

Seznam skladeb:

  1. Nemesis Obsecration
  2. Desolation Usurper
  3. Eternal Mountain
  4. Devil's Countess
  5. Crypts of Massacre
  6. Carnal Harvest
  7. Red Reaping
  8. Antichrist

Čas: 34:18

Sestava:

  • Gene Palubicki – kytara, hrdlo
  • Alex Blume – basa
  • Ronnie Parmer – bicí


Bandcamp
Facebook

Hells Headbangers Records


Zveřejněno: 06. 06. 2020
Přečteno:
312 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

07. 06. 2020 18:48 napsal/a Opat
...
Tohle je vynikající námrd, znám je až skrze novinku, ale rozhodně naposlouchám i starší počiny. Drtí to parádně.