TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

LP 2020, Lahar Thrash Rec. / thrash metal / Česko

LAHAR mají po dvou letech novou nahrávku, na které se konečně objevují se současným zpěvákem Růžou. Chudák chlapec řádil už nějaký čas za mikrofonem a zatím mu nebylo přáno zvěčnit svůj vokál na nějakou nahrávku. Předchozí desku ještě nazpíval Iny, i když tou dobou už rozdával Růža naživo radost plnými doušky.

Zrovna post frontamana je u LAHAR prekérka. Do jisté míry se jedná o ojedinělý úkaz. Nevzpomenu si na kapelu, která by měla už čtvrtého! zpěváka a vždy se s nastalou situací tak dobře vypořádala. Názory se na tohle téma budou samozřejmě lišit, ale za mě měli kluci vždy šťastnou ruku a povedlo se jim krvácející ránu včas a hlavně kvalitně zacelit. Předchozí zpěváci si psali texty víceméně sami, a tak otázka, nakolik bude v tomhle bodě „éra Růžova“ plodná, byla nasnadě. Viděl bych to tak, že na textech se asi podílela kapela dohromady a i když to není taková síla jako u obou psavců – Banána a Inyho, duch LAHAR, a to, co chtějí sdělit, přetrvává a já jsem spokojen.

Stále platí i to, že LAHAR drhnou thrash metal, na který naskočili na desce „Umění strachu“. Jako s každou deskou se objeví pár nových postupů a oživení, vyvíjí se zvukově, ale ta kostra a struktura skladeb je víceméně daná a neměnná. Spolehnout se tak můžete na to, že se i tohle čtyřskladbové EP bude hlavně odvíjet v rychlých tempech. Jasným důkazem je otvírák „Démon“, který tepe v rytmu old school thrashe, kde kytary rýsují přímky do pekla, bicí nemilosrdně tlučou a basa pod tím vším až brutálně bručí. Nechybí obligátní zpomalení na střední tempo s příjemnými kytarovými vyhrávkami, aby skladba postupně opět uháněla kupředu a na koncertu se začal tvořit moshpit.

Jako utržení ze řetězu působí LAHAR i v dalších dvou věcech, které už čas na koncertech prověřil a tak stejně jako „Už mě to nebaví“ tak i „Hra stínů“ bodují svými refrény, které se zařezávají do šedé kůry mozkové. Vše už dostatečně známé, ale slyšet skladby studiově má také své kouzlo.

Do určité míry působí lehce jinak závěrečný song „Pérák“, který neodkazuje k motorkám, ale k fiktivní? osobě Franty Péráka Warriora, který byl za okupace postrachem nacistů, ale údajně nejen jich. Text ale není tím, čím tahle skladba o něco vybočuje. „Pérák“ totiž obsahuje kytarové momenty á la HIGH ON FIRE, když tahle legendární trojka přitopí pořádně pod kotlem a ten svůj hrubozrný stoner pořádně osolí a začne smrdět thrashem. Kytarový moment těsně před refrénem silně připomíná Pikeův soubor, což není ani trochu na škodu.

Pochválit musím obal. Jsem rád, že se kapela vrátila ke grafice, kterou vytvořil bývalý basák Gisbern. Nic proti minulým obalům (pravda „Až přijde čas“ mi nikdy k srdci nepřirostl a „Černý svědomí“ mi k LAHAR taky nesedí), ale Gisbernův styl je prostě to, co k LAHAR pasuje nejlépe a jsem rád, že se přetržená nit dokázala navázat.

LAHAR dělají i na novém EP stále to, co jim jde nejlépe. Jejich nátlakový thrash metal se silnou intenzitou běží v zajetých formulkách, ale jak bylo výše zmíněno, umí, byť lehce, okořenit svůj výraz. Základ ale zůstává neměnný. Stále se klukům daří složit silné songy a napsat slogany, které si s kapelou fans rádi zakřičí. Z téhle fošny určitě nezapadne slovní spojení „Už mě to nebaví“, ale každá z těchto čtyř věcí si místo v playlistu obhájí a naživo si to s kapelou lidi opět odkřičí naplno.

LAHAR se stále daří držet laťka vysoko nastavená a pořád trvám na tom, že tahle kapela u nás nemá v rámci thrash metalu konkurenci.  

Seznam skladeb:

  1. Démon     
  2. Už mě to nebaví
  3. Hra stínů
  4. Pérák

Čas: 14:21

Sestava:

  • Korek – kytara
  • Žrout – bicí
  • Růža – vokál
  • Kozel – kytara
  • Skalík – basa

Facebook


Zveřejněno: 02. 06. 2020
Přečteno:
731 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

03. 06. 2020 09:52 napsal/a Horaguru
Souhlas
Podepisuji každé slovo. Postava "Péráka" mi nedala spát, tak jsem na Youtube vyhledal animované video z roku 1946 a jsem zase o něco moudřejší ;-)
02. 06. 2020 21:14 napsal/a Johan
LAHAR
Zase to funguje! Člověk si říká, že už se ten thrashovej válec musí vyčerpat, ale ono ne. LAHAR pořád bez debat vládnou tuzemské thrashové mašinérii, zase dokázali složit a nahrát čtyři hity. A bílej vinyl je taky fajn. K obalu nemám co dodat, kolegové to napsali přesně.
02. 06. 2020 08:31 napsal/a Peťan
Hra stínů
Dlouho očekávaná nahrávka, ze které jsme již některé songy mohli slýchat na koncertech pěknou dobu. Za mě opět jasná záležitost a potvrzení pozice, jakou Lahar u nás mají. Jak píše Coornelus, ten rukopis skladeb se od "Umění strachu" nemění, přesto je každá nahrávka něčím jiná a kapela se absolutně nevykrádá. Co na novým EP obdivuji (celkově však na tvorbě kapely), to je cit pro refrény. Díky nim se všechny skladby skvěle zavrtávají pod kůži a prakticky okamžitě znáte texty. Na ty jsem byl nejvíc zvědav, protože Milan a Iny jsou mistři v oboru, ale Růžova premiéra dopadla na výbornou. Tématicky se kapela drží svých hodnot a závěrečný "Pérák" je taková třešnička. Někdy před 2 - 3 lety jsem na tuhle legendu narazil a zkouknul i onen mini-film, a ejhle, kluci o tom udělali song. Výborný nápad, který navíc skvěle koresponduje s artworkem od Gisberna. To je taky návrat. Myslím, že jak přebal předchozího splitu s Čad považuji za nejméně povedený, tohle je majstrštyk! Odlišný styl, než když obaly dělal Bouzikov, ale kvalitativně ho asi předčí :) Suma summárum, zase výborná nahrávka, která vyšla kromě vinylu i na kazetě ;-)) A teď se všichni těšíme na velkou desku!