DARK GAMBALLE - Romance panenky a kladiva

CD 2020, MetalGate Records / death & black metal / Česko

Turnovská skupina na sebe poprvé výrazněji upozornila v roce 2017, kdy jí vyšel debut „Lioness“, který si vydala vlastními silami. Kořeny kapely ale sahají mnohem hlouběji, do roku 2011 – tehdy byly založeny její základy, přičemž ony časy pamatují ze současné sestavy jen kytaristé, aktuální rytmická sekce se připojila později. Od vydání debutu je PURNAMA hodně vidět, což je dáno hlavně neúnavným koncertováním – cca třicet koncertů loni, letos jich je v plánu ještě víc, hlavně na podporu nového alba „Flame of Rebellion“, které vyšlo v lednu v režii MetalGate Records.

Jsem staromilec a mám rád poctivě odvedenou práci nejen ve studiu nahrávacím, ale i grafickém. A obal „Flame of Rebellion“ poctivě odvedenou prací je. Titulní obrázek by se určitě neztratil v publikaci Heavy Music Artwok MASTERPIECES (pokud vyjde i za rok 2020) ani na formátu pro gramodesku, práce M. Lutha Slaughtera z Indonésie je pastvou pro oči. Stejně kvalitně je provedený booklet, bez grafických přehmatů, tady se ladilo do posledního detailu. Trochu úsměvné mi ale přijdou v bookletu otištěné „řeči“ k „Válečníkům“, jak jsou označováni fanoušci kapely; připadá mi to jako u DYMYTRY a podobných part. CD je sice vloženo v plastové krabičce, ale ta je vložena do kartonového přebalu, což je další plus.

Že to PURNAMA myslí s ambicemi vážně, je zřejmé i ze způsobu nahrávání – po tuzemském studiu Barn se muzikanti vypravili do Švédska, kde jim nahrávku zmixoval a zmástroval Andy La Rocque. Už Barn je místem, které si v poslední době získalo respekt, nadstavba v zahraniční s renomovaným producentem pak dodává nahrávce lesk nejen zvukový, ale i reklamní. K tomu je třeba zmínit vítězství v soutěži Spark Fresh Blood a zmíněné neúnavné koncertování a máme tu další partu, která podobně jako NAHUM může zaujmout nejen doma, ale i za hranicemi.

K tomu je samozřejmě třeba i dobrá muzika a myslím, že i v tomto směru to má PURNAMA zmáknuté.  Nehraje sice nic novátorského a přelomového, ale mix black a death metalu podává přesvědčivě, kromě intra nezdržuje vycpávkami a neustále přichází s dalšími a dalšími ataky, aniž by se držela jen maximální rychlosti. Asi se neubráníme srovnání s BEHEMOTH, ale to je spíše vodítko toho, jaký pocit nahrávka zanechává, nikoliv že by se pánové snažili polské matadory slepě napodobovat. 

Muzika na „Flame of Rebellion“ sice vysílá zlé signály, ale zároveň nechybí melodie, místy až epické, podobně pestrá je rovina vokální. Jakub hned v „Nature Will Remain“ představuje pestrý výrazový rejstřík, vedle zastřeného deathového growlingu používá takřka metalcorový křik, a když se vrátí k deathovému řemeslu, přidá trochu jinou polohu než na začátku, hluboký řev. Nejen díky střídání hlasových poloh drží kapela posluchače ve střehu, protože kytary i rytmika se starají o obdobně barevné vyznění. První zpívaný song, na nějž pasují předchozí slova, je po všech stránkách povedená práce, ale platí to i pro následující skladbu „Rebellion“, která je zpočátku jak utržená ze řetězu – devastující bicí ženou kapelu nemilosrdně dopředu, ta pak nechá posluchače na chvíli oddechnout, aby se k marastujícímu nářezu vrátila. K dotvoření atmosféry jsou zakomponovány samply, které nepůsobí odflinknutým dojmem, navíc jsou užity citlivě. 

Pokud se dosud jelo spíše v deathmetalových kolejích, pak „Light in the Void“ přehazuje výhybku do hájemství kovu černého. A znovu se dá mluvit o solidní práci, kytara sází kvílivou vyhrávku, jež se line skoro celou skladbou, opět se sází nejen na kvapíkové tempo, ale i na takřka honosné melodie, které naštěstí nepůsobí vlezlým dojmem. Nejvíce epic songem je „Prometheus“, což se při pohledu na seznam skladeb a jejich názvů dá čekat, ale vedle hymnických motivů a chytlavých sloganů (myslím, že označení refrén se tady nehodí) nechybí ani extrémní marše; deska zatím neztrácí tah na bránu a ani kreativitu… Ta nechybí ani v následujících skladbách, ale přece jen už pánové tak nějak vystříleli ostré náboje a „Dark Flames“ působí proti předchozím položkám poněkud obyčejněji. Dramaturg alba to asi taky tak nějak cítil, protože následuje „trochu jiná písnička“, lehce old scholem šmrncnutý „Phoenix“ – chvílí tupa tupa do thrashe, pak heavymetalové sólo, k tomu starodávný valivý death metal. Na valivost sází i poslední „Song for Victory“, v němž kromě muziky zazní i zvuky z bojové vřavy, ostatně název skladby napovídá, o čem že se pěje. 

Dojmy po poslechu optimálně dlouhého alba jsou vesměs pozitivní, hlavně první polovina plus „Prometheus“ nabízí nadstandardní muziku na rozhraní více ultrametalových žánrů. Dojezd už mi tak silný nepřijde, ale pořád jde o pestrou práci, která nenudí – celkově spokojenost. 

Seznam skladeb:

  1. It's Coming
  2. Nature Will Remain
  3. Rebellion
  4. Light in the Void
  5. Prometheus 
  6. Dark Flames 
  7. Phoenix 
  8. Song for Victory

Čas: 33:44

Sestava:

  • Jakub Viták – guitar, vocals
  • Václav Lhota – drums
  • Václav Vaníček – guitar
  • Pavel Bukvic – bass

ROZHOVOR

http://www.purnama.cz/
Facebook

MetalGate

 


Zveřejněno: 25. 03. 2020
Přečteno:
4522 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

03. 09. 2020 18:31 napsal/a xxx
.
... to srovnání s Dymytry ještě budiž. Taky chtějí být vidět, nacpou se všude a mají pro mnohé otravnou image, ale Ortel? Ortel prosazují myšlenky, co se mi dost nelíbí, takže mě štvou i "nehudebně". Přesto (nebo proto) nemám potřebu chodit a číst si na ně recenze ... sranda je, že často přesně ti, co nejvíc nadávají, mají dost podobné argumenty jako nejposedlejší "válečníci", co na každou rozumnou kritiku reagují slovy: "A cos dokázal ty?"
03. 09. 2020 17:30 napsal/a Obsolete
Patos
7/10,to jako fakt? Vždyt je to strašný,a tím myslím opravdu ale opravdu hrozný.Vždyt je to nevkusný,nabubřelý,nemastný,neslaný a patetický hovno.Kdyby to byl alespon dobrej klon Behemoth ale ani to není.Jak už psali kolegové pode mnou,vidlácký agro pro příznivce Dymytry nedej bože ortelu.Ale asi spousta "válečníků" na to slyší..
03. 04. 2020 07:49 napsal/a lando
kinder
no pěkný sranec hudba pro pubertáky a že je to od nás tak se proto ještě neposeru takový že behemoth pro traktoristy v prostě agro
26. 03. 2020 14:19 napsal/a Dejv
ano 2
Tenhle metal ala Behemoth hraje po celém světě tolik kapel že prorazit tam prostě už nejde.Ale tady si klucí udělají slušný jméno a já bych jim to i přál...
26. 03. 2020 13:36 napsal/a x
he
V zahraničí teď nepokvete skoro nikomu nic. Na tvém místě si pořídím holínky taky, hodí se ti k vykřičníkům.