
Právě vychází nové album kultovní slovenské kapely DAVOVÁ PSYCHÓZA. Deska „Emancipácia“ je pátým řadovým albem DAVOVKY za 32 let existence. (TZ vydavatele)
Kdo by si byl na přelomu let 1987/1988 pomyslel, že DAVOVÁ PSYCHÓZA tady bude i v roce 2020. Ale je tomu tak; ipo dvaatřiceti letech kapela existuje a nejen to, ona má stále co říci. Někteří pamětníci možná nebudou souhlasit s následujícím tvrzením, ale já si myslím, že nové album „Emancipácia“ je tím nejlepším, jaké kdy kapela nahrála. Co mě k tomuto tvrzení vede?
Muzika. Pestrá, promyšlená, rychlá i pomalejší, jednoduchá i složitější. Začíná se rychle a jednoduše. Což není myšleno jako výtka, ale jako konstatování faktu, že první dva songy odsýpají v punk & rock´n´rollovém tempu, bicí tepají jako o život, kytara pěkně řeže a pokaždé přidává kvílivé sólo, basa je pěkně nabručená a nad vším ční typický vokál – Jana Kassu si nelze s nikým splést. Obě písně jsou jasné hity, nejen díky melodiím, ale hlavně kvůli chytlavým sloganům, jak lze asi označit refrény, které jsou krátké, ale úderné. První vrchol přichází s emotivní rockovou baladou „Staré lode“, která má potenciál zaujmout posluchače z kdejakých sfér – naléhavost čiší nejen z textu (o něm o kousek dále…), ale i z hudby, z které mrazí podobně jako ze slov. „Labyrint“ táhne hlavně text, hudebně je to klasický old school punk rock ve středních tempech, zato „Strata identity“ je parádní jízda na ostří žiletky, k tanci na koncertech naprosto dokonalá, k poslechu v klidu domova rovněž – potěší kytarové hrátky i tah na bránu s hardcorovou agresivitou.
Následuje návrat k modelu punk rock ve středních tempech, ale i v téhle škatuli to chalani v nejlepších letech dělají dobře, hlavně bubeník se docela vyřádil. „Cesta späť“ by podle názvu mohla signalizovat návrat do ještě hlubší minulosti, ale žel tomu tak není, tady se poprvé s kapelou nepotkávám, přijde mi to jako selanka, příliš hodné, nepříliš zábavné, vokálně ukňourané… alespoň v první polovině, druhá už je lepší, celkový nevalný dojem ale umocňuje bigbítový refrén. Podobně nemastně působí instrumentálka „,Stredoveká‘“ odehraná na španělku; tady netuším, co někoho vedlo ji zařadit, ještě že je krátká a střídá ji lomoz „Strach“, druhý vrchol nahrávky, v němž zpěvák zpívá zastřeným hlasem a kapela fičí jako vlak, co nikde nestaví… a kytarové „blbnutí“ se taky povedlo. Závěr je taky hodně silný, „Nemám žiadne slzy“ řadím s předchozím zářezem a položkou č. 3 na stupně vítězů – nejen pro výborný text, ale i pro propracovanou hudbu.
Ani přibývající věk a šediny nezměnily nic na radikálních názorech, které členové kapely vždy zastávali. „Emancipácia“ přináší jejich pohled na ekologii, migraci, nacionalismus i politiku. (TZ vydavatele)
S řadou punkových nahrávek mám problém kvůli přihlouplým textům. V případě DAVOVÉ PSYCHÓZY mám problém vybrat z bezesporu kvalitních textů ten nejlepší, ale i nějaký, který by mi vadil. Ačkoliv už se na téma migrace napsalo hodně a z punkových sfér samozřejmě nemůže zaznít, že je třeba uprchlíky topit v moři nebo vracet někam do pouště, dokázala DAVOVKA podat téma (jednou na plnou pusu, jednou v jinotajích) trochu jinak a dá se říci zajímavěji než je obvyklé. A ze zajímavých témat to rozhodně není všechno – zajímavý je určitě pohled na vzdělanost, respektive hloupost, samozřejmě nechybí reflexe společenských problémů ani různá zamyšlení, jeý zasahují střed terče. V textové rovině určitě nadprůměrná záležitost – napadá mě paralela s novinkou ZEMĚŽLUČE, která taky pojmenovala řadu problémů velmi trefně.
Desítka nových punkových skladeb pevně vychází z devadesátkového zvuku okořeněného léty zkušeností a instrumentální zručností. (TZ vydavatele)
K dispozici mám CD, které hraje velmi pěkně, studio Pulp odvedlo dobrou práci, stejně tak kapela, instrumentálně i vokálně je to bez výhrad. Co mi ale radost trochu kalí, je strohý obal. Chápu důvody, ale přečíst na kartě 12 x 12 cm texty vytištěné mikropísmem je řehole… Přebal typu dvojpošetka (v jedné kapse CD, v druhé ona textová příloha, česky i anglicky) neurazí, nenadchne, přírodní motivy jsou lepší než nějaká spatlaná koláž, fotka kapely je cíleně rozostřená, originalita nikde, ale má to řád a je to prosté grafických přehmatů.
7,5/10
Seznam skladeb:
- Učiteľ alebo ničiteľ
- Zlodej bitcoinu
- Staré lode
- Labyrint
- Strata identity
- Stôl pre jedného
- Cesta späť
- “Stredoveká”
- Strach
- Nemám žiadne slzy
Čas: 32:18
Sestava:
- Rasťo Gore – basa, vokál
- Tibor Cibi Adamec – bicie
- Marcel Duchoň – gitara, vokál
- Jano Kassa – sólový spev