TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

24. 1. 2020, Ostrava - Barrák music club

Na pátek 24. ledna jsem se těšil jak malý synek, a rozhodně jsem nebyl sám. Lístky koupené už před Vánocemi, nahlášené dovolené, protože když se koná taková super akce, i budování kapitalismu musí být na chvíli pozastaveno. Dalo se čekat, že to bude velké, a to nejen kvůli nabušené sestavě vystupujících, díky níž bylo dopředu jasné, že bude plno lidu a známých. Natěšenost obrovská a svým způsobem takový malý sváteček nejen pro grindery.

Nestíhám přijít úplně na začátek, začíná se hrát vzhledem k počtu kapel docela brzo, a tak přicházím asi v třetině setu karvinského tria s poetickým názvem KURVA. Osobně jde o mé první setkání s tímto jménem, a jako otvíračka docela na pohodu. Příjemně poslouchatelný punk/metal, evokující jak melodické punkové sedmdesátky, tak rock’n’rollově obhroublé metalové motorové hlavy. Žádná číra, přesto se hraje chvílemi docela od podlahy, že by i nějaký ten kohout zapogoval. Už na první kapelu dobrý zvuk, set nenudil, kdo čekal vzhledem k názvu nějaký úlet, mohl být možná zklamán, na druhé straně která banda se může pochlubit tím, že její jméno používá zejména místní lid v každé druhé větě, čímž se třeba takoví DOBYTČÍ MOR nebo CARNAL DIAFRAGMA pochlubit nemohou, o MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY nemluvě.

Právě DOBYTČÍ MOR jdou na řadu jako druzí a od začátku je zřejmé, že zvukař tohoto večera není žádný kokot, a osobně jsem si zvuk doslova vychutnával, což ostatně platilo po většinu večera/noci. Žádné vytuněné kopáky, nýbrž přirozeně nazvučené bicí, Harryho basa hustila prostor tak akorát a především kytara Daniela Kanálika byla čitelná natolik, aby naplno odhalila fakt, že třebaže „DOBYTCI“ už navždy budou spojováni a CARCASSOVSKÝM základem, dokáží zahrát i dostatečně technicky. Určité pasáže zahrané během pátečního jatečního setu u standardních grindovek nenajdete a za některé momenty nastíněné v ukázce z nového materiálu by se nemusel stydět ani leckterý brutal death spolek. Výborný set, jenž ukázal, že DOBYTČÍ MOR i po těch letech má stále co říct.

Další taková malá velká událost bylo vystoupení G.O.R.E., což je vždy zárukou dobré zábavy a strhujícího bordelu. Banda s mladou krví za škopkama předvedla živelnou show v pravém slova smyslu, podpořenou opět excelujícím zpěvákem Jožinem, jehož hlášky dokáží spolehlivě rozvibrovat bránici. Klasický grind staré školy opatřený opět skvělým zvukem bavil od začátku do konce, poprvé se vzpomnělo i na tragicky zesnulého Cichoně skladbou „Eat Meat or Die“. Nebývá tak úplně zvykem, aby grindová kapela udržela pozornost po celou dobu svého určeného času, G.O.R.E. to bez problému dávají a ani tito bardi ještě zdaleka nepatří do starého železa. Show jak peees, tolik vysmátých ksichtů při vystoupení extrémně laděného spolku se zas tak často nevidí. A závěrečné focení také nemělo chybu.

Svérázný smysl pro humor mají i následující MINCING FURY (celý název už znovu vypisovat nebudu, pánové prominou), i když ten brněnský je krapet odlišný od toho ostravského. Taktéž pojetí grindu v podání jihomoravského kvarteta se lehce liší od většiny domácích drtičů. Ostatně i to bylo na tomto večeru hezké – snad kromě KURVY se všichni plus minus vlezli do této škatule, ale každý z vystupujících spolků tvoří tento okrajový subžánr jinak. MINCING ho hrají na vyspělé hráčské úrovni, živě mi paradoxně znějí ještě namakaněji než na CD, a i když jsem měl chvílemi pocit, že v pátek ne všem úplně sedli, většina se bavila, včetně mé maličkosti. Technická a energická muzika mi dělala dobře, u publika nejvíce zabraly tradiční pičoviny (slovy jednoho ze zpěváků Reefa) jako „Kachny“ nebo skákačka „Devolution“, nechybělo válení po zemi a podobné očekávané vylomeniny, zkrátka i zde spokojenost. Už v této chvíli jsem byl maximálně naplněn pozitivními pocity a to večírek ještě zdaleka nekončil.

Na scénu totiž přichází další místní cháska, kulinářští CARNAL DIAFRAGMA. Opět se skvělým zvukem v zádech servírují vybrané chody pro všechny možné gurmány, podávány jsou chuťovky jako „Vykloktaná klokaní kloaka“ či „Nedonošené mořské plody na biskupském chlebíčku“, ostatně podobných laskomin má kapela v repertoáru přehršel a poslední studiový titul „Grind Restaurant Pana Septika“ chutná stále čerstvě a nabízí velice výživné menu. Opět je logicky vzpomenut Cichoň, zpěvák Kino v průběhu vystoupení nasazuje masku (které sám vyrábí a byly i k mání v provizorním prodeji), je nám připomenuto, že „S červy nejsou žerty“ a jako třešnička na pomyslném dortu (jehož ingredience raději nedomýšlet) zazněl cover od MALIGNANT TUMOUR z dob, kdy ještě Bilos nenosil klobouk á la Lemmy. Budu se opakovat, ale opět skvělé vystoupení podtrhující výjimečnost pátečního večera.

Nebudu asi daleko od pravdy, když napíši, že pro řadu návštěvníku této akce byli největším lákadlem ČAD. Tento slovenský fenomén nelze přehlédnout, jede si svou cestou, někdo je má rád, jiný považuje za nafouknutou bublinu, podstatné alespoň pro mou osobu je, že to, co dělají, má smysl, dělají to moc dobře a je mi jejich tvorba sympatická. Žádné namachrované pózy, zpěvák a kytarista Pišta se krátkým proslovem přivítá s publikem, a už to jede. Krátký instrumentální zahřívací rozjezd, poté „V krku krv“, „Žerem hnev“, „Ludia smrdia“. Songy z aktuální novinky „Zabi ma“ jsou prokládány staršími věcmi, některé mnou očekávané pecky se už v současném setlistu skupiny asi nenachází, což se dá lehce pochopit vzhledem k tomu, kolik „hitov“ už ČAD na svém kontě má. Lidi i přes pokročilou pozdní hodinu stále paří, kapela nic nešidí, zvuk opět ok, zkrátka vše hraje, jak má. Nemůžu nezmínit, že kapela stále neupustila od prodeje svých CD za dobrovolnou cenu a osobní postřeh, že Pištův slovník pozbyl nadmíry vulgarit a je poněkud sofistikovanější. Výborný výkon a pro mnohé vrchol večera.

Pro jiné měl být a zřejmě i byl oním vrcholem finský ansámbl ROTTEN SOUND. Ten se v poslední době zmítá v jistých osobních problémech (kapela mimo jiné například zrušila koncert naplánovaný na druhý den v košickém Collosseu) a v Ostravě vystoupil ve složení bicí – kytara – zpěvák. Musím přiznat, že kapelu jsem v poslední době viděl x-krát a v lepším rozpoložení, navíc únava z celého dne, večera a noci si vybírala svou daň, tudíž jsem v polovině setu zvedl kotvy a spěchal na poslední spoj. Mám pocit, že ROTTEN SOUND hráli svůj slušný standard, ale po předchozích zážitcích už mě nakopnout nedokázali a pro tento večer to u mě vyhráli jednoznačně domácí.

Akce byla nadmíru vydařená, potěšila vysoká návštěvnost a i fakt, že kromě tradičních šedivých hlav bylo v publiku i hojně omladiny. Velký dík jako vždy Barráku a Marcelu Palovčíkovi, a vlastně všem, jenž vytvořili totálně pohodovou a skvělou atmosféru, od účinkujících až po posledního návštěvníka. Moc fajně bylo.

 


Zveřejněno: 28. 01. 2020
Přečteno:
3153 x
Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář