Nejbližší koncerty
  • 06. 12. 2024Přijďte si letos naposledy poslechnout koncert kapely Unh...
  • 06. 12. 2024Vánoční Busking Párty 2024 @ Varkocs + MDK band + Čtvrt n...
  • 07. 12. 2024Thrash metalová legenda se vrací do Ostravy na předvánočn...
  • 07. 12. 2024Každoroční grindcorový festival v Uherském Hradišti v klu...
  • 07. 12. 2024Kaosquad 15 let - grindcore, special set! /// Ingrowing ...
  • 21. 12. 2024BLUES FOR THE REDSUN - těžkotonážní sludge-doom pošramoce...
  • 21. 12. 2024SLUNOVRAT FEST, Sobota 21.12.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ ...
  • 13. 01. 2025Death black metaloví Thulcandra a Sacramentum vyrážejí na...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

LP 2019, vlastní náklad + kooperace / punk/hardcore/crust / Chile, Česko

Zajímavá kooperace se urodila na trase Chile <–> Česká republika. SOBRAS DEL DESCONTENTO a CONQUESTIO si padli do noty a výsledkem je gramodeska, o jejíž strany se obě party podělily. 

Z logiky věci patří první strana SOBRAS DEL DESCONTENTO, kteří na plochu cca sedmnáct minut umístili rovných deset kousků. Sálá z nich jihoamerická horká krev, hardcore, punk, crust… bordel. (úsměv) Chilané se na úvod překvapivě nikam neženou, začínají opatrněji, ale po prvním předělu je to hardcorový masakr. Podobně rozvážně se rozjíždí i „Bajo tierra“, která ale otáčky tak rychle nenavyšuje, spíše se v ní sází na atmosféru zmaru, aby v závěru i na tu rotyku došlo. Muzika je postavená na ostře řízlé kytaře, pod kterou probrumlává baskytara zahušťující sound; bicí jsou vcelku strohé – a jestliže kytara sem tam zmetalizuje, bicí si jedou punk/HC rytmy. Do toho zpěvák freneticky řve; jeho projev míří spíše do crustu než do hardcore, ale každopádně je to démon, který hlasivky vůbec nešetří a dává do každého slova veškerou energii.

Energie rozhodně nechybí ani nahrávce, která je na žánrové poměry celkem pestrá, a co je překvapivé, silnější v oněch pomaleji vedených pasážích, které jsou porůznu zpestřeny drobnými kytarovými vyhrávkami, i melodickými. Valit to od začátku do konce by osmahlí chlapíci určitě zvládli taky, ale takhle se mi to ve finále líbí víc. A předposlední „Maldonado“ dokonce v úvodu koketuje se stoner/psychedelickým rockem, aby se překlopila v rokenrolovou jízdu.
6/10

CONQUESTIO pokračují v tom, co načali na předchozí nahrávce „Nářek“. Hardcore/crust s dotyky thrash metalu, muzika mající jasný řád a instrumentálně i kompozičně vyspělá kapela. Za tři roky dali pánové a dáma dohromady sedm nových skladeb a je evidentní, že si s nimi pohráli a vypiplali každý detail. Kontrast vůči jihoamerickým split-kolegům je evidentní od prvního okamžiku, tady se sice hraje zdánlivě podobně laděná muzika, ale na úplně jiném levelu. Začíná to zvukem, který mi sedí – bicí nejsou papundeklové ani plechové, ale pěkně plné, kytary řežou, ale ve spoustě melodických linek „zpívají“, basa není utopená, vokál je tak akorát – ani moc nahoře, ani utopený. Pokud správně chápu děkovačku, tak zvuk je opět dílem Martina ze studia Street Sound – a ten zaslouží pochvalu. Tu mám i pro všech sedm skladeb, vzácně vyrovnaných a náležitě pestrých.

Od začátku se hraje svižně a melodicky zároveň, Terkel do toho řve poměrně hlubokým hlasem, ostatně sama nám nedávno do Telepatie říkala, že má hlas hlubší než dříve. Ale hluboké polohy nejsou jediné, slečna dokáže i pěkně ostře zařvat, stejně tak to kapela umí náležitě agresivně, ale i melodicky. Sice se pořád pohybujeme v HC extrému, ale těch melodizujících prvků je požehnaně a je to jedině ku prospěchu věci. Kytarové vyhrávky útočí hned v úvodu první skladby „Navždy sám“, která jinak tepe v hardcore rytmu, nechybí v ní silný refrén ani minimalistické okamžiky, a vším se neustále prolíná melodická linka. „Sto tisíc sluncí“ je podobný případ, opět je to samá změna… jen bych se opakoval. Pardubičtí se mi prostě trefili do noty, takhle mě hardcore/crust baví, když je plný zvratů, chytlavých motivů, dobrých nápadů a prakticky bez vaty. A aby toho nebylo málo, sem tam se koketuje s grindem („Tak křič“), u závěrečné „Nevĕřím“ se dá mluvit o epické muzice s parádním ústředním motivem. Snad jen texty jsou takové obyčejné, žánrová klasika, nad kterou sice nelámu hůl, ale ani nejásám. Náměty se od minule nepohnuly, takže pořád je to o (proti) válce a církvi, o samotě, vlastní cestě, nasazování masek a lžích.  
8/10

Provedení desky je parádní a zajímavé zároveň. Vlastní vinyl existuje v několika barevných verzích, můj je karmínový transparentní s cákanci, ale na internetu je k vidění i černá, žlutá nebo modrá placka. Obal je zajímavě řešený gatefold – po rozložení se objeví celá kresba, barevně rozdělená na zelenou chilskou a červenou českou polovinu. Dobrý nápad, stejně jako uvedení seznamu skladeb na obě titulní strany; texty jsou uvnitř a ještě je přiložený list s překlady do angličtiny a s logy kooperujících vydavatelů. Chybí fotky, ale ty by do grafického konceptu nezapadaly...

Seznam skladeb:

  • SOBRAS DEL DESCONTENTO 
  1. A veces el humanx
  2. Bajo tierra
  3. Cemento y Metal
  4. Aniquilacaión
  5. Hacia la libertad
  6. El incendio de la idea
  7. Vórtice
  8. ¿Tiempo igual progreso?
  9. Maldonado
  10. Racismo NO
  • CONQUESTIO
  1. Navždy sám
  2. Sto tisíc sluncí 
  3. Můj svĕt
  4. Požehnaná láska
  5. Maska
  6. Tak křič
  7. Nevĕřím

Čas: cca 17 min. + cca 17 min.

Sestavy:

SOBRAS DEL DESCONTENTO 

  • Ratón – vocals
  • Tox – guitar
  • Ber – bass 
  • Paps – drums 

CONQUESTIO

  • Terkel – vocals 
  • Laco – guitar, vocals
  • Libor S. – guitar 
  • Mihal – bass 
  • Troika – drumms 

SOBRAS DEL DESCONTENTO 
Worldpress
Facebook

CONQUESTIO
Facebook
Bandzone
YouTube

 


Zveřejněno: 18. 10. 2019
Přečteno:
4037 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář