Z jihočeského Jindřichova Hradce povstala nová blackmetalová akvizice. Když si spojíte lokaci, studio Low Resolution Studios a směr, odkud přicházely tiskové zprávy představující tuhle novotu, nemusíte být úplným géniem, abyste si dali dvě a dvě dohromady. Je tedy evidentní, že si tady jedna hudební stálice zašpásovala, tak nějak napůl se zahalila tajemnem, jak blackmetalový žánr poslední dobou káže, a jala se vytvářet divokou hudbu, která běhá v úplně jiných tepových frekvencích, než v jejich domovské kapele. Nicméně abychom byli přesní, je nutno dodat, že z té nejmenované kapely jsou v sestavě NÁV pouze 2/3.
Hardcoreová scéna si s black metalem začala tykat už před hodně dlouhou dobou, ale většinou z toho lezly věci typu, vztaženo na domácí podmínky, NIC, MARNOST nebo třeba DÆRRWIN. Pro všechny bylo společné, že kombinovali rychlejší blackmetalové vichřice s post/emo hardcoreovými momenty, kdy se bohužel podobná hudba rychle přejedla a v podstatě se dá říct, že to snad už nemůže bavit hrát ani samotné muzikanty.
Jedním z dalších směrů je ten, kterým se ubírají NÁV. To jest plenění, zběsilost a když zpomalit, tak ať to skřípe, škrábe, ale i v těchto chvílích to musí být načichlé zmarem. Styčné body hledejme třeba u belgických WIEGEDOOD, kteří jsou taky tvořeni členy vzešlých z hardcoreových kapel.
NÁV jsou při prvním poslechu jedni z mnoha. Ono se toho moc nezmění ani s několikerým protočením, ale aspoň začnou vylézat na povrch mírné nuance. A i když se v souvislosti s albem mluví o jisté spontánnosti, která z toho bezesporu čiší, léty nabité zkušenosti nedovolí členům kapely nechat skladby jen tak obyčejné. Tím pádem se objevují různé vychytávky, skryté fígle, rafinované basové linky atd. Samotnou kapitolou je bubeník Herm, který se i v tomto žánru dokáže s bicími pomazlit a udává tak směr.
Hustokrutopřísný začátek, kdy se kytarové linky a celkový feeling nahrávky přibližuje ryzímu severskému pojetí (cítit je inspirace „De Mysteriis Dom Sathanas“), vkusně podbarvuje basová linka, která je výborně slyšet. A o bicích už tady řeč šla. Co člověk, to zřejmě jiný pocit a doplnění si své známé/neznámé, ale mně to vychází takhle. Začátek třetí „Funeral of God“ má ducha novodobějších DEATHSPELL OMEGA. Z uvedených přirovnání je jasné, že se zde nejedná o nějaké progresivní a novátorské dílo, nicméně to nic nemění na tom, že provedení, ať to instrumentální, kompoziční, nebo to po vokální stránce, je na na velmi dobré úrovni a v rámci našeho teritoria se jedná o zajímavou nahrávku, kterou má smysl si pustit.
Snad jediné, co bych vytknul, je název kapely, který je v globálním kontextu nezajímavý, což naopak nejde říct o titulu desky – „Smrtci“, který mi přijde naopak úplně skvělý. Klidně bych to prohodil. Kapela SMRTCI vydala desku „Náv“.
Seznam skladeb:
- Eternal Surreal
- Corpse of Time
- Night Bies
- Funeral of God
- Sigil of Sulfur
- Repentance
- Celestial Doom
Čas: cca 32 min.
Sestava:
- Ivarg - guit & voc
- Hrom - bass & voc
- Herm - drums
