PUSTINA

CD-R 2019, vlastní náklad / gothic industrial death metal / Česko

AUTUMN COLD je relativně nové jméno na tuzemské scéně. Stojí za ním kytarista/zpěvák René Čermák z black/thrashových NARCHOST, kolem nějž se muzikanti za cca dva roky existence komplet prostřídali. Z obalu CD se zdá, že na nahrávání „Dust of Broken Dreams“ se podíleli čtyři lidé, z webových stránek to ale vypadá spíš na tři, přičemž aktuální sestava je zase jiná… Čert aby se v tom vyznal, respektive popsáno je to v rozhovoru – z aktuální sestavy zřejmě nahrával pouze zmíněný René, který se postaral i o programování bicích a kláves. 

Hned prvních pár sekund je poměrně ostrá rána do týlu. Přijít v dnešní době s tak triviální klávesovou linkou, navíc s odpudivým zvukem, to chce kus odvahy. Nebo spíše velkou porci nesoudnosti. Přijde mi to jako z nějaké počítačové hry z roku cvaj – retro zvuk se sice v současnosti nosí, ale tohle? A není všemu, co zapustilo kořeny hodně dávno, konec.

Bicí – další jednoduchost, monotónnost a znovu i zvuková podivnost. Jistě, k proklamovanému industrialu pochodová tempa patří, ale tohle je naprogramované hodně jednoduše a zvukově opět ošetřeno jako demáč z roku cvaj. Kytarové party toho taky moc nepřináší, byť ústřední melodie, kolem níž se valí všední deathové riffy, má potenciál zaujmout. Což neplatí o zpěvu, René disponuje nezajímavým na sílu tlačeným hlasem, kterým „odříkává“ texty, které se do bookletu nevešly… což je v dnešní době další zrada. Když už dělám byť jednoduchý digipack, proč do něj nevložit útlý sešitek se slovy? Kam vlastně kapela míří, když nemyslí na tyhle detaily, dnes v podstatě nutné? V obalu je informací minimum, aspoň že grafika je dílem kytaristky a ne ukradená někde na netu.

Ale abych se vrátil k muzice – myslím, že AUTUMN COLD se snaží přiblížit PAIN a podobným kapelám, ve všech skladbách mají melodickou chytlavou pasáž, kolem níž se hraje tvrději, zhusta poměrně nemotorně, ve srovnání s tuzemskými hledači zvuků a tónů (MINORITY SOUND či LIVEEVIL) zůstávají AUTUMN COLD hodně pozadu.

Na druhou stranu když se mrkneme gotickým směrem, kam v určitých momentech Pražané rovněž míří, našel bych mnohem horší kapely, z poslední doby mě napadají třeba Němci NACHTFALTER, které považuji na naprosté tragédy. Tak hluboko naštěstí našinci nespadávají, i když hledat na albu něco extra je taky oříšek. Tu se mihne náznak LACRIMOSY, tu severský melodický death metal (oboje v titulní kompozici), tu typická gothmetalová nálada v „Loss“, která má poměrně slušnou atmosféru i potenciál oslovit, jen by to chtělo kvalitnější, možná i ženský vokál – i ty chorály v pozadí mají smysl, stejně tak střídání jednodušší a zatěžkané muziky. Závěrečná „Sanctuary“ je místy kolovrátek germánského ražení, nechybí v ní civilní vokál (vedle hrubozrného samozřejmě) ani nějaké ty melodie, místy docela vydařené, jen by to chtělo kvalitnější zvuk kláves. 

Ono by to toho chtělo víc, na druhou stranu se kapela v mixu žánrů vyloženě neztrácí a sem tam nabídne docela poutavý motiv, který je limitován věcmi, které už jsem uváděl. Flintu netřeba do žita házet, ale jít na to příště trochu jinak bude nezbytné. Pohrát si se zvukem. Vyřešit zpěv. Vylepšit klávesové party. Najít živého bicmena, nebo programátora s větší invencí. 

Seznam skladeb:

  1. Inner Deamons
  2. Nothing
  3. Dust of Broken Dreams    
  4. Loss    
  5. Sanctuary

Čas: 22:24

Sestava (na obalu):

  • René Čermák – vocals 
  • Jana Tesaříková – guitar
  • Vladan Dvořák – guitar 
  • Jan Matzek – bass

Sestava (aktuální):

  • René Čermák – vocals, guitar 
  • Jana Tesaříková – guitar
  • Max – bass 

ROZHOVOR

Bandzone
Faceboook

 


Zveřejněno: 09. 07. 2019
Přečteno:
2815 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář