PUSTINA

Představuje se pražská kapela...

Kdy byla vaše skupina založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?

René: AUTUMN COLD vznikli loni v létě z původního projektu NO RETURN, kde jsem se pokoušel kombinovat klávesovou linku s deathmetalovou kytarou. Výsledkem bylo celkem povedené 90’s retro. Oslovil jsem pár lidí z kapel, kde jsem v té době hrál, jestli nepomůžou natočit EP. Vladan a Honza, kteří se mnou dřív hráli v DARK METHODISM, se pro to celkem nadchli. Nakonec padlo rozhodnutí a zkusilo se odehrát pár koncertů. I přes počáteční nezdary, časté změny sestavy a účast na akcích, kam jsme se moc nehodili, přišly i pozitivní ohlasy a z AUTUMN COLD se pro mě stala kapela č. 1...
Co se týče názvu, tak AUTUMN COLD dokonale vystihuje náladu, která provázela vznik prvních skladeb. Šeď, chlad, vnitřní prázdnota… 
 
Představte jednotlivé členy – věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?

  • René: Aktuální sestava je: René, 28, kytara, zpěv; Jana, 25 Forever (úsměv), kytara, zpěv; Max, 41, basa. Ano, bicí chybí, takže jsme momentálně nuceni (když nepočítám občasné záskoky) fungovat s automatem. V Praze prostě bubeníci nejsou. A když už někdo umí hrát, tak má většinou dvě nebo tři kapely a je na roztrhání…  Pokud nenastane zázrak, zvažuji dokonce, že se místo kytary ujmu bicích a část zpěvů přehodím na ostatní. (úsměv) Co se našich paralelních a předchozích zkušeností týče, tak já mám momentálně ještě BLUE SCREEN OF DEATH (zpěv) a NARCHOST (bicí). Z band minulých například KATARZE (basa, poté bicí).
  • Max: Životem mě provázel většinou death/black a to se odrazilo i v hraní. Kapely, kde jsem nechal kus sebe, byly INFLAMMATORY a RITES OF UNDEATH. Pak přišla menší pauzička, která byla nedobrovolně prodloužena. Teď je vše na svém místě a já opět třímám nástroj na mém těle. (úsměv) 
  • Jana: Hrála jsem v různých projektech, spíše neznámých. Pro pobavení – mé začátky se datují od roku cca 2000, kdy existovaly mobily o velikosti vysílaček a má první el. kytara se jmenovala Jolana – peklo stroj. (smích) Začátky s názvem ZEPTOPSY, DIABOLEPSY a všechno, co končilo -psy jako vzor CRYPTOPSY, bylo fajn. Každopádně kvůli své zaneprázdněnosti jsem v žádné kapele na „plný úvazek“ hrát nechtěla, občas jsem zaskočila za některé kytaristy na menších koncertech. Pro AUTUMN COLD jsem původně byla také záskok, který se změnil a jsem ráda. (úsměv)

Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?

René: Nahrávku jsme pořizovali nadvakrát. Poprvé v domácím studiu našeho bývalého basáka Honzy. S výsledkem jsme nebyli moc spokojení a nakonec jsme použili jen basu. Zbytek jsem přetočil ve studiu u Martina Dědka, kde jsme dříve nahrávali s mojí druhou bandou NARCHOST. Výsledek byl nad očekávání. Samozřejmě nyní s odstupem vidíme řadu věcí, které bychom na další nahrávce rádi udělali jinak. Podle mne je to jedině dobře, protože smyslem života je neustále se posouvat dopředu a nezůstávat na místě.
Co se nákladu týče, tak jsme to spíše pojali jako takové promo. EP jsme dali na net volně ke stažení a fyzické nosiče jsme limitovali na 100 ks. Na odbyt jdou zatím dobře, skoro na každém z našich koncertů prodáme 2-3 kusy. Občas si CD i někdo objedná. Momentálně si myslím, že už jich je více než půlka pryč. (úsměv) Nějaké závažnější vydání si šetříme až na plnohodnotnou desku, kterou plánujeme na příští rok.

Texty – proč jste rozhodli zpívat česky/anglicky/španělsky..., kdo je autorem slov, jaká témata volíte?

René: Angličtina mi tam přišla tak nějak sama, ani jsem nad tím nijak nepřemýšlel. V budoucnu ale možná zkusíme udělat nějaký ten kus i v češtině. Autorem slov jsem já. Vše se točí okolo vnitřní temnoty a šedi, která jednou za čas ovládne můj život. Myslím, že každého z nás. Naše prostředí a lidé kolem nás uvalují nároky, které v nás pak budí vnitřní rozervanost a pocit nedostatečnosti. 

Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?

René: Autorem loga je Abadon (NARCHOST). Digitální úpravy a dodělávky má na svědomí náš bývalý kytarista Vladan. Uroboros je v něm na můj popud – z osobních důvodů, které si nechám pro sebe. Má však to kouzlo, že si v něm každý může najít to své.
Obal na EP „Dust of Broken Dreams“ je z dílny naší kytaristky Jany. Kromě zpěvu, kytary a focení jsou obrazy jednou z věcí, které jí doopravdy jdou. 
Co se webu týče, tak to máme rozdělené. Jana se stará o FB a já o klasické web stránky. Ty jsou možná v dnešní době sociálních sítí a hudebních platforem přežitkem, pro mne však mají stále svoje kouzlo.

Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?

Max: Pro hraní inspirace není třeba. Je to vždy o pocitu a náladě. Vlastně stejně, jako když přemýšlím, co zrovna budu poslouchat. 

René: Nápodobně. Bylo by však pokrytecké tvrdit, že mne neovlivnily kapely jako CREMATORY, DARKSEED, GRAVEWORM, AGATHODAIMON atd. (úsměv)

Jana: Já to mám také o náladě, dokážu si poslechnout i věci, které nejsou metalové. Do mého života však vstoupili OPETH, ANATHEMA. Z českých starších kapel PARRICIDE, KRABATHOR a z nových kapel zbožňuji MINORITY SOUND. (úsměv)

Posílali jste nahrávku na firmy, případně na které, jaká byla/nebyla odezva?

Jana: Zatím jsme na žádnou firmu nahrávky vyloženě sami od sebe nezasílali. Pouze do Itálie, kde nás oslovilo nahrávací studio. Bohužel pro nás je jejich nabídka velmi finančně náročná a tím jsme na podmínky nepřistoupili.
René: Jak jsem uvedl předtím, vydání budeme řešit až u plnohodnotné desky.

Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?

René: Za první rok existence jsme odehráli téměř 20 koncertů, což je celkem zápřah. Do budoucna plánujeme trochu zvolnit a věnovat více času produkci.

Jana: Pro mě nejpovedenější byl koncert v Prešově, kde bylo mnoho fanoušků a super atmosféra. Další koncert se nám všem líbil v Daskabátu, kde se umí lidi hodně bavit.

Max: Myslím si, že každý koncert, když se dohraje a lidi se baví, je povedený. Takže nějaké měřítko, které bych použil, není.

Máte ambice ukázat se v zahraničí?

Jana: Na konci října jsme pozvaní hrát do Itálie. Tak podle toho se rozhodne, zda máme ambice hrát ještě v jiném státě.

Plány do budoucna…

Jana: Nahrát CD, udělat videoklip a dostat se na větší festivaly. Samozřejmě na sobě více pracovat, abychom toho dosáhli.

René: A hlavně se z toho nezbláznit. (úsměv)

Max: Hlavně plná sestava. Bubeník! (úsměv)

RECENZE

Bandzone
Facebook


 


Zveřejněno: 09. 07. 2019
Přečteno:
2884 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář