Odvolávám, co jsem přivolal a přivolávám to, co jsem odvolal. V případě FORGOTTEN SILENCE to je ale dobře. Kapela se rozhodla, že na třech akcích přehraje své loňské album „Kras“. Tahle nahrávka měla být původně studiovým projektem, který bude zaznamenaný na desce a tím celá sranda končí. Tohle dávalo logiku. Kapelník Krusty kolem sebe překopal sestavu a hlavně se do tvorby zapojil Jirka Kučerovský, který je velmi vytížený svým učinkováním po boku Tomáše Kluse.
První ze tří zastávek byla naplánovaná do Plzně, což mě upřímně překvapilo. V Čechách jsem čekal Prahu. Když jsem vyrážel do města piva, hokeje a ze své největší slávy ustupujícího fotbalu, psal jsem si s Johanem a tipoval, že přijde maximálně 30 lidí; bohužel jsem se o moc nemýlil. Na druhou stranu dorazili ti, kteří věděli, proč přišli. Takže v Lampě se sešli nejen místňáci, ale i ti z větší dálky a tak jsem v tomhle směru nebyl sám.
Přišlo vhod, že FORGOTTEN SILENCE začali jako první a to v devět hodin. Do poslední chvíle jsem byl na pochybách, jestli bude s kapelou přítomný Jirka Kučerovský. Toho jsme viděl shodou okolností v pondělí na koncertě Tomáše Kluse v Benešově, kde hrál pro plný obří kulturák. Když jsem povídal manželce, že v pátek bude hrát s rock/metalovou kapelou pro počet lidí, kteří by se nám vešli do obýváku, jen se na mě nevěřícně usmála. Každopádně Jirka byl přítomen a logicky na sebe upínal největší pozornost, protože se zhostil hlavních vokálů, které pak překvapivě zdvojovala žena za mikrofonem, paní Bizzarová (partnerka ředitele webzinu Marast) Andrea. Tu by měl mít každý správný posluchač české hudební klasiky z let minulých zařazenou do moravské MEMORIE a měl by si vzpomenout na skvělou desku „Timelessness“. Angažovat Andreu bylo dobrým tahem a už tak pestrou paletu zvuků její přítomnost ještě víc vyšperkovala; o tom, že její zpěv má parametry, se nemá cenu bavit.
K velmi dobrému dojmu pomohl naprosto skvělý zvuk a tak kvality „Krasu“, které jsou z nahrávky zřejmé, podtrhla ještě živelnost, kterou by správný koncert měl mít. Skladby z „Krasu“ klouzaly do uší samy, jednotlivé fragmenty detailně propracované desky dávaly smysl a tak mi nevadilo, že progresivní rock není mou běžnou kávou. FORGOTTEN SILENCE vtáhli a nepustili po celou hodinu. Jak bylo zábavné sledovat výkony jednotlivých muzikantů, zapomínal jsem se dívat na projekci, která běžela za kapelou, stylově v krásných zelených barvách, v kterých je vyvedená grafika tohoto alba.
Překvapivě nezaznělo album tak, jak je nahráno, ale pořadí skladeb bylo proházené a na rozdíl od desky ubyla jedna delší ambientní pasáž, což bylo jenom dobře. Navíc tak do hodiny času zbylo místo, které kapela k mému příjemnému překvapení využila skladbou „As suwais (One step to another world)“ z alba „Ka Ba Ach“, což byla trefa do černého. V této věci totiž excelovala v originále Hanka Nogolová, ale Andrea se nenechala ani trochu zahanbit a podala suverénní výkon, který tuto úžasnou věc zachoval v rovnováze, kterou má člověk spojenou s domácím poslechem. Navíc song nenarušil rockového ducha koncertu.
Z výše uvedených slov je zřejmé, že se koncert povedl. Ruku na srdce, od těch lidí, kteří stáli a seděli na pódiu, jsem nic jiného než precizní práci nečekal. Pravdou je, že původně jsem z nápadu, že FORGOTTEN SILENCE nahrají prog rockovou desku nejásal, mám radši jejich metalové věci, ale nakonec jsem musel „Krasu“ přiznat jeho kvality a byl jsem rád, že jsem toho mohl být svou přítomností součástí.
Každý je svého štěstí strůjce, ale tohle byste si Brňáci a Šumperáci neměli nechat uniknout. Víc příležitostí, údajně, už nebude.
Roli pokapely se zhostili FACE THE DAY. Jejich tvorba mě moc neoslovuje a jelikož se našly minimálně tři další důvody, proč jet domů, zvolil jsem tuto možnost.
