Asmodeus

CD/LP 2018, Indie Recordings / thrash metal / Norsko

V roce 2012 se sice konec světa nekonal, ale pro spoustu vycházejících thrashmetalových hvězdiček to byla konečná. No, kdo od té doby slyšel nějaký záznam od LAZARUS A.D. nebo XEXEN? V té době vyšel po velkých problémech i debut "Based On Evil" norské skupiny TANTARA. Chvíli už to vypadalo, že i pro ni to bude poslední album. Jenže loni se pomyslná kapelní kolečka opět roztočila... "Sum of Forces" spatřilo, díky labelu Indie Recordings, světlo světa 7. září. Na černobílém obrázku přebalu sedí postava přikurtovaná lany na haldě těl, a jestli ukazuje svou pravicí celkovou hodnotu síly nahrávky, tak není moc velká, hehe.
    
Hned v otvíráku zaujme zvuk, který je s modernější produkcí daleko lepší než na jejich prvotině. Nedá se říci, že by Norové v "Punish the Punisher" nesršeli nápady. Několikrát změní tempo, bicí nejsou stereotypní, pro každý part jsou vymyšlené trochu jiné postupy. Navíc v kombinaci s basou, jenž se při kytarových kilech nebojí být neposedná, jde o jeden z největších plusů. Ač kytaristé sypou úžasné riffy, tak akorát na házení hlavou, nebo ultimátní sóla, v některých momentech se nepochopitelně ubere na otáčkách, až skoro všechno dobré vyjde do ztracena; moc času na oddych a prostoru pro zpěvy. Tímto se dostávám k srozumitelnému vokálu. Není agresivní, ale spíše ukřičený á la Mark Osegueda. Z první poloviny záznamu bych ještě vypíchl úvodní harmonickou vyhrávku z "Death Always Win", přecházející v sólování a hudební orgie hodné mistrů svého řemesla, zato "Aftermath" těží nejen z kladů, ale bohužel i minusů předešlých písní, takže spíše průměr.
    
Nejenom, že si v druhé půlce při poslechu připadám jako "Sleepwalker", ale stejně se jmenuje nejnudnější skladba celého alba. Ta mi opravdu do uší neleze. I když je song nejkratší ze všech, pocitově je rozhodně nejdelší. Pomalé tempo je úmorné. Přičtu-li nezajímavý kytarový riff, pak ani po této stránce mě nedokáže muzika uspokojit. Vše měla zachránit titulní píseň, kde jsou zmínky hodné asi jen nejzpěvnější vokály, jinak to zavání průměrností. Ach jo. Lepší světlo na celý záznam vrhá promakaná desetiminutová instrumentálka "White Noise". Zde se ukazuje velký muzikantský potenciál "Bay Area" thrasherů z Norska. Akustickými party, sóly, změnami nálad a feelingem se dává vzpomenout na "The Call of Ktulu", "Orion" a "To Live Is to Die" z nejkrásnějšího období METALLIKY.   
    
Comebackové album "Sum of Forces" od TANTARY nedopadlo úplně podle mých představ. Thrash metal má mít ostré, nikoliv tupé hrany. Občas jsem slyšel záblesk geniality, ale spíše jsem se většinou záznamu protrápil. Kdyby na EP vyšla pouze první a poslední skladba, tak by to byla příjemně strávená čtvrthodina. Bohužel mezi nimi je nějakých dvacet minut průměrné vaty. Loni jsem slyšel daleko horší hudebníky, kteří nahráli fošny lepší i o několik tříd. Pozlátkem v podobě vymazleného zvuku jsem se u novinky TANTARY nenechal napálit. Raději se budu vracet k debutu "Based On Evil".

Přesné hodnocení: 5,5/10

Seznam skladeb:

  1. Punish the Punisher
  2. Death Always Win
  3. Aftermath
  4. Sleepwalker
  5. Sum of Forces
  6. White Noise

Čas: 35:50

Sestava:

  • Fredrik Bjerko – rytmická kytara, hlavní vokál
  • Stian Sannerud – bicí
  • Per Semb – hlavní kytara, doprovodný vokál
  • Emil Sigstad Moe – baskytara

Facebook
www.indierecordings.no/tantara
   


Zveřejněno: 26. 01. 2019
Přečteno:
2832 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Kubina | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář