Asmodeus

1. 12. 2018, Rožnov pod Radhoštěm – Vrátnice

Tak kapela UŽ JSME DOMA vydala na podzim nové album “Kry“. Konečně! Po dlouhých osmi letech navázala na předchozí úžasné “Jeskyně“. A samozřejmě s novými písničkami vyrazila dobývat koncertní pódia. Jelikož ostravskou zastávku kvůli práci nestihnu, nebylo co řešit a vyrazili jsme do Rožnova pod Radhoštěm, což máme necelou hodinu a půl autem.

Klub Vrátnice je nově otevřený prostor od září a nejen díky podpoře města sem dramaturg Martin Valášek (Malárie rec.) může zvát zajímavá tělesa. Byli jsme tady už v říjnu, kdy zahrál Tom Holliston (kytarista z NOMEANSNO), INNOXIA CORPORA a další. Malým háčkem je umístění v centru zástavby, a tak veškerá produkce musí končit do desáté hodiny večerní. Stejně tak kvůli požárním směrnicím je kapacita omezená na cca 150 lidí. Z obavy, že bude vyprodáno, jsme si lístky zajistili dopředu a udělali jsme dobře.

Na místo jsme dorazili kolem osmé hodiny (po nezbytné krátké návštěvě Rožnovského pivovaru), kdy už na pódiu stála předkapela DURCHUMDURCH z Prostějova. Sice hrají nějakých 11 let, ale do teď jsem je nezaregistroval. Navíc nás moc nebavili, je to takový ten starý pomalý underground. Tak jsme čas vyplnili postáváním u baru a laděním nálady u první skvělé kdoulovice. Ti Valaši dokáží vypálit snad úplně všechno. (úsměv)

Přesně o půl deváté začal Míra Wanek, mozek UŽ JSME DOMA, proslov na téma, proč aktuální album vzniklo. „Toto album je věnované památce jednasedmdesáti uprchlíků nalezených v nákladním voze poblíž města Neusiedl Am See v roce 2015. Jejich jména, na rozdíl třeba od mrtvých z redakce Charlie Hebdo, nebyla nikdy zveřejněna, ani se nekonaly celosvětové tryzny či demonstrace, žádní presidenti s kytkami ani celebrity, nikdo nenosil placku s nápisem Je suis 71, zpráva proběhla několika novinami a televizním zpravodajstvím – a ticho. (…) Uprchlíci jsou jako kry, nikoli vlastní vinou odtrženi od masivu jejich vlastního domova…“

Po bouřlivém potlesku se rozezněly majestátní tóny úvodní skladby “Vločky“ a hned bylo jasné, že půjde o intenzivní vystoupení. Vynikala výrazná role trubky Adama Tomáška, doprovodné vokály Pepy Červinky, nezaměnitelný Wanekův zpěv i hra na kytaru či klávesy, vše precizně podpořeno hrou zatím ještě pořád relativně čerstvého bubeníka Vojty Bořila. Takto bylo přehráno celé nové album, na němž jsem nenašel slabšího místa. “Smetí“, “Praskání“, “Pád“, prostě co skladba, to nový hit. Trošku jsem akorát nepochopil promítání videoklipu “Cesta“ na plátno za kapelou, aby tu samou píseň, jinak opět skvělou, pak kapela znovu zahrála živě. Druhou polovinu pak tvořily už lety osvědčené songy, kterých mají UŽ JSME DOMA dostatek (např. “Puklinka“, “Naviják“ nebo “Jó nebo nebo“). Takže se na některé samozřejmě ani nedostalo, ale to vůbec nevadilo.

Nejen díky super zvuku šlo o koncert plný nasazení a energie. Tohle těleso opět dokázalo, že je originálním nejen u nás, ale na celém světě. Po dlouhé době to byl navíc zajímavý koncert, protože UJD několik let jezdili v podstatě se stejným programem. Nepočítám-li tedy koncert ke třicetiletému výročí kapely v pražské Arše. Prostě UŽ JSME DOMA jsou doma opravdu všude. Hned bych si na ně zašel znovu.

Fotky:  pořádající agentura TKA


Zveřejněno: 08. 12. 2018
Přečteno:
2859 x
Autor: Bury | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář