Asmodeus

7. 11. 2018, Praha - Futurum Music Bar

Dobrý heavy metal se pozná tak, že na něj třepou hlavou i plešatí. Tím nemám na mysli pouze frontmana americké legendy ARMORED SAINT Johna Bushe, ale hlavně i sebe v kotli, hehe. To však trochu předbíhám. Když Obscure Promotion potvrdili po Brutal Assaultu i samostatný koncert ARMORED SAINT do pražského Futura, nešlo nad účastí příliš dlouho váhat. A tak se slovy „středa, metalu je třeba“, vyrazil jsem na Smíchov plný očekávání. Do oblíbeného Futura jsem dorazil v osm a v klubu se lidé spíše jen trousili. Osobně jsem nedokázal odhadnout, kolik tento koncert přiláká lidí, ale můj tip kolem stovky byl nakonec celkem přesný. Slabší návštěva však nijak neubrala na celkovém dojmu z večera.

Sehnat stylově padnoucí support před heavymetalovou legendu je u nás sakra složité. Moc kvalitních heavy kapel nemáme, a tak volba starého dobrého TITANICU byla šťastná. Abych se přiznal, tak od TITANICU mám doma jen vinyl jejich nejslavnější desky „Metal Celebration“ a víc jsem se o jejich tvorbu nikdy nezajímal. Se zájmem jsem si před koncertem poslechl novou desku „Soumrak titánů“, ale nikterak mě nezaujala. Čtveřice však naživo působila svěže, sympaticky a koneckonců jim to šlapalo dobře. TITANIC předvedli tradiční český heavík z dob minulého režimu, který mě nenadchnul, ale ani neurazil. Vlastně, bylo to zahrané výborně, zvuk byl kvalitní a jediné, s čím jsem měl trochu problém, byl vokál, který v mnohém evokoval L. Křížka v tvrdším ražení. Více než půlhodina utekla jako voda a závěrečný hit „Metalovej svátek“ napravil dojem z jinak pro mě průměrného koncertu. Tohle je letitá, výborná a svižná vypalovačka. Kdyby se v podobném duchu nesla celá tvorba TITANIC, zcela jistě bych je považoval za heavy topku u nás. Při vší cti a respektu jsem si však opět uvědomil tu krutou realitu, jak moc velký je rozdíl v pojetí heavy metalu u nás a na západ od nás…

Po půl desáté se rozeznělo intro a na stage nastoupila pětice ARMORED SAINT. Otvírákem koncertu nemohl být žádný větší hit, než skladba „March of the Saint“ z první desky, která vyšla již v roce 1984. A hned se mi dostalo toho, co jsem od těchto Američanů očekával. Energický heavy metal americké školy, která je o dost odlišná od tradičních evropských kapel té doby, např. vlny NWOBHM. John Bush za mikrofonem je frontmanem jak se patří a tady mu to, na rozdíl od ANTHRAX, opravdu sedne. Osobně patřím mezi jeho fanoušky u ARMORED SAINT, ale odpůrce v ANTHRAX. Neptejte se, jak je to možné, ale prostě to tak je, haha!

Bez jediné přestávky následovaly další letité songy „Long Before I Die“ a „Chemical Euphoria“. Teprve po tomto energickém nátlaku promluvil dobře naladěný John k publiku a uvedl stěžejní část koncertu, která obsahovala přehrání kompletní desky „Symbol of Salvation“. Ačkoliv toto album nepatří mezi mé top (nejraději mám debut a „Delirious Nomad“), naživo ho umí ARMORED SAINT skvěle prodat. Co song, to hit. Samozřejmě vypalovačky jako „Reign of Fire“ nebo titulní „Symbol of Salvation“ dostávaly fans do varu. Stejně tak dokázaly rozproudit krev v žilách i pomalejší kompozice, třeba „Another Day“ nebo „Last Train Home“. To jsou přesně ty momenty, kdy John ukazuje, že je pan zpěvák. Kdo ho zná jen z ANTHRAX, ten by si měl sakra doplnit vzdělání. V závěru tohoto bloku přišel čas pro jeden z největších hitů kapely, skladbu „Spineless“. Tady mě ARMORED SAINT úplně semleli. Po celou dobu koncertu jsem střídavě třepal hlavou a sledoval dění na pódiu. Sóla a riffy z dílny obou kytaristů byly naprosto učebnicové, basák Joey Vera řádil i se zbytkem číra na hlavě, Gonzo Sandoval za bicími hnal celou tuto heavymetalovou mašinérii vpřed. Místo vyvolávání přídavku zůstala kapela na pódiu, což principál John Bush nezapomněl vtipně okomentovat. A pak už přišel úplný závěr v podobě trojice skladeb – novější „Win Hands Dawn“, nečekanou „After Me, The Flood“ a prastarou heavymetalovou hymnu „Can U Deliver“. Úsměvy, paličky, trsátka a konec. ARMORED SAINT hráli sto minut, ale uteklo to zatraceně rychle. A to je jasný důkaz skvělého koncertu. ARMORED SAINT nás vyprášli stejně, jako toho večera Real Madrid nešťastnou Viktorku. Jenže my narozdíl od čutálistů šťastní byli...

Byli jsme svědkem jednoho z nejlepších heavymetalových koncertů, který se v Praze v posledních letech odehrál. Po MANILLA ROAD (R.I.P. Mark!) k nám letos dorazili další představitelé americké školy a opět to stálo za to. A tak jediným, a bohužel smutným nedostatkem, byla slabá návštěva. Inu, v Čechách mají lidé o heavy metalu trochu jiné představy a preferují raději tanky na pódiu, cirkus a šišlavé „eště jedno pivo“. Na ARMORED SAINT se sešli opravdoví fanoušci žánru a těm patří dík! Stejně tak Obscure, kteří měli tento večer na svědomí.

ARMORED SAINT setlist:
March of the Saint
Long Before I Die
Chemical Euphoria
Reign of Fire
Dropping Like Flies
Last Train Home
Tribal Dance
The Truth Always Hurts
Half Drawn Bridge
Another Day
Symbol of Salvation
Hanging Judge
Warzone
Burning Question
Tainted Past
Spineless
--------------
Win Hands Down
After Me, The Flood
Can U Deliver


Zveřejněno: 09. 11. 2018
Přečteno:
2849 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

28. 11. 2018 12:12 napsal/a Honza
Milé překvapení
Já osobně patřím mezi ty, co Bushe poznali až díky Anthrax a a ještě dlouho po jeho odchodu mně v Anthrax hrozně chyběl. Musím uznat, že i když hudba Armored Saint nepatřila nikdy k mým nejoblíbenějším, jeho místo je opravdu v této kapele. Má tu mnohem víc prostoru \"prodat\" svůj skvělý hlas. Takže \"Bring Bush back\" je pro mě minulostí. Původně jsem velice váhal, jestli na koncert jít, ale nakonec jsem si řekl, že to risknu... Jestli bude v budoucnu ještě možnost, už váhat nebudu. Koncert byl geniální!
10. 11. 2018 08:02 napsal/a immortal
:-))
To máte z těch Vašich nitek...Máš chodit na koncerty v úterý. To byla ta správná představa metalu :-)) a fans by jsi měl přeplněněj dům Futurům.