TELEPATIE

CD 2018, MetalGate Records / electro-industrial / Česko

WAR FOR WAR mění barvy jako chameleon. Od extrémního black metalu se Morbivodův projekt přes black metal umírněnější dostal k industrial metalu a skončil u electro-industrialu. Pro řadu fanoušků byla minulá deska „Illud Tempus“ těžce stravitelná, novinka „In Situ“ na tom bude nejspíš ještě hůř. Příznivci „War Is the Only Way“, ale i „Kovů odjinud“ ji nejspíš nestráví vůbec, a ti, kteří si u „Illud Tempus“ prozpěvovali, teď nebudou mít u čeho.

Vážně nevím, jak se do alba „dostat“. Písničková forma předchůdce je ta tam, „In Situ“ mi přijde jako jízda na horské dráze, chvíli dolů (rychleji), chvíli nahoru (pomaleji), ale v podstatě pořád tak nějak odnikud nikam. Chápu, že na určité monotónnosti a (do zblbnutí) se opakujících tuc tuc pasážích je electro-industrial, nebo aggrotech, nebo jak správně materiál na albu zařadit, postavený, ale kdyby to bylo opepřeno nějakými motivy, které by se mi dostaly pod kůži… ale hledám je takřka marně. Jistě, kolem syntetických bicích se nachází spousta různých pazvuků, v případě úvodní skladby „Ozbrojené stroje“ takřka noise charakteru, ale to je tak všechno. Citelně chybí pořádný zpěv – Morbivod má hlas zparchantělý nějakým efektem, Lenka (pějící i recitující) je v mixu necitlivě posazená dozadu a výsledkem je song bez záchytných bodů s přepálenou stopáží.

Následující „Arsenik“ naštěstí navazuje na minulé album, aspoň v tom směru, že má zapamatovatelnou strukturu, Morbivodův vokál je ryzejší a Lenčin zpěv výraznější – o tom, že má Lenka výborný hlas snad nemá cenu diskutovat. Diskutovat ale můžeme o textu, který jí nejde úplně ideálně „do pusy“, některá slova jsou jakoby zadrmolená, i když mluvit u sopránu o drmolení vypadá zcestně. Muzika v refrénu ještě lehce koketuje s metalem, ale jinak je to další techno disko dusání… Text čerpá z historie, arsenik se odnepaměti používal jako jed, a tady je nejspíš zpracován případ  Marie Lafargeové, která arsenikem postupně trávila svého manžela, ostatně příběh byl i zfilmován v rámci seriálu Dobrodružství kriminalistiky.

„Vůz hořel“ je hodně rychlá věc, má chytlavou ústřední melodickou linku (byť hodně jednoduchou), místy i metalové bicí, ale vokály se mi nelíbí, Lenka pěje bezeslovně, Morbivod je zase zkreslený, ale pořád jsme ve fázi „tohle se dá poslouchat“.

Poté s tím mám jeden větší problém („Svod“) než druhý („Důlní díla“), melodie ve „Svodu“ mi přijdou laciné a papundeklové, snad jako z popových blbostí z osmdesátých let, a zpěv, který by to mohl zachraňovat, je zase nějak ošetřený, takže to nezachraňuje. Když si vzpomenu na hitovky z „Illud Tempus“, chce se mi album okamžitě vypnout. A i když to vypadá, že recenzi smolím u prvního poslechu, není tomu tak – snažil jsem se, opravdu hodně, doma, v práci… marně. Nemám se čeho chytit. Nemám chuť se k albu vracet. „Důlní díla“ nechápu vůbec, instrumentálka „Pohaslé město“ možná působí znepokojujícím dojmem jakési apokalypsy, ale že by šlo o něco zapamatování hodného, to si nemyslím. Vrcholem otravnosti je „Digitron“ To, co pěje Lenka, mi přijde jako parodie, výplň šestiminutové kompozice pak plytká a nezajímavá. Vše z pohledu člověka, který se v produkovaném žánru absolutně nevyzná a když už o něco takového zavadí, požaduje záchytné body a chytlavé zpěvy, které by mu utkvěly v paměti. „V těžní kleci květ“, „Zajištěná cesta“ nebo „Expanze důlních stěn“ mi v hlavě „hrají“ pořád. Do „In Situ“ ale „netrefím“ a vzdávám to…

Žádné extra nadšení nebudí ani texty, snad kromě historických výletů, kdy kromě zmiňovaného travičství zaujala pocta digitronu; důlní katastrofy už mi tak interesantní jako na předchozích albech nepřijdou.

Dojem nevylepšuje ani obal. Grafika je u Morbivodových projektů tradičně bez prohřešků, nicméně kromě Lenčiných ilustrací ničím neupoutá. Navíc použité barvy (světle zelený font na tmavě zeleném podkladu) hodně ztěžují čitelnost textů – večer jsou prakticky nečitelné.

Celkově mi „In Situ“ přijde jako nejméně povedené album, pod které se Morbivod podepsal. Průměr 4/10 zvedají songy dva a tři, místy typický Morbivodův přednes a místy Lenčin skvostný hlásek.

Seznam skladeb:

  1. Ozbrojené stroje
  2. Arsenik
  3. Vůz hořel
  4. Svod
  5. Důlní díla
  6. Pohaslé město
  7. Digitron

Čas: 34:44

Sestava:

  • Morbivod – instruments, vocals
  • Lenka – vocals

Bandcamp
Facebook
Bandzone
www.metalgate.cz


Zveřejněno: 24. 09. 2018
Přečteno:
2793 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

24. 09. 2018 14:36 napsal/a Morbivod
díky
Konečně pořádná recenze :-)