PUSTINA

CD 2018, Metalgate Records / thrash/death metal / Česko

Za komančů nás učili, že války jsou spravedlivé a nespravedlivé. O tom, která byla spravedlivá a která nespravedlivá, samozřejmě rozhodovali právě soudruzi a šikovně si starou etickou doktrínu přizpůsobili obrazu svému. To ANTIGOD pojmenovávají válečné útrapy příznačněji: „Když spravedlnost směřuje do pekla“. Tak lze (snad) přeložit název jejich nového alba „W.R.A.T.H.“ neboli „When Righteousness Aims To Hell“, které se věnuje českým legionářům na východní frontě na a po konci 1. světové války. ANTIGOD tak pokračují ve válečné rétorice, hudebně pak pochodují v rytmu thrash/death metalu, tudíž návaznost na předchozí placku „Wareligion“ je zřejmá, i přes absenci zakládajícího člena Hadgiho, který si dává od muziky pauzu a užívá si života, díky předchozímu účinkování v řadě kapel, jako rentiér. (smích) Na jeho postu se usadil Wolodomir a na rovinu – kdo to pozná?

Atmosféru chladu a utrpení navozuje intro s nervními kytarovými tóny, do kterých dodal zvukové efekty Otus z MINORITY SOUND a recitací přispěl Tony Chapman. S první regulérní skladbou přichází vichřice, počítám, že ta sibiřská, zimní, mrazivá… v níž nebozí legionáři putují za lepšími zítřky a je zřejmé, že jich část běsnění přírodních živlů podlehne. Muzika je extrémně rychlá, nadupaná, bicí palbu následují ostře řezané kytary a Chymusův řev, chrlený s kadencí kulometu. ANTIGOD muziku zpočátku ořezali na kost, uprostřed songu lehce zvolnili a nasadili HC rytmus i zkreslený řev a nakonec stihli i zajímavě pojaté sólo. I pancéřový vlak fičí jako vítr, navíc v něm nechybí valivá deathová pasáž, která jinak thrashové výrazivo zahušťuje, což činí i baskytara, které v pozadí pěkně duní. Opět se objevuje kytarové sólové kvílení a je třeba smeknout, jak nad sóly ANTIGOD přemýšlejí, snaží se je dělat jinak, navíc intenzivní, takže stačí jen pár sekund. Plusem je i rozumná stopáž jednotlivých tracků, kolem dvou tří minut, takže všechno pěkně odsýpá. Třeba taková „Steamgod“, to je v úvodu čistá thrashová rotyka, která musí rozbušit srdce každého chlapíka v otrhané džísce, ale pochopím, že thrash ortodox už nebude křičet radostí u deathového řevu a následného zpomalení. Ale ANTIGOD se snaží o pestrost a i díky ní se deska tak rychle neoposlouchá. Jistě, řada motivů zní povědomě, ale to lze říci na adresu většiny thrashových nahrávek, protože „všechno už bylo řečené...“. Ale i podesáté, když to má hlavu a patu, spád a sílu, nápady a kvalitní provedení, to má smysl poslouchat. A ANTIGOD všechny uvedené atributy splňují a i když pořád nepatří mezi tuzemské thrashové „mafiány“, mezi něž jsou řazeny jiné kapely, ve většině aspektů za nimi nezaostávají. Možná hraje roli geografie, protože ze severní Moravy to mají do thrashových základen hodně z ruky, možná je to i vydavatelskou stájí, která se orientuje spíše na moderní záležitosti…

Ale nechme stranou předsudky a spekulace, ANTIGOD jsou na „W.R.A.T.H.“ v dobré formě a servírují jeden hit za druhým. Neříkám, že si je budu všechny pamatovat ještě za rok, ale to bude hlavně tím, že jsou nařvány anglicky a tím pádem v hlavě uvízne zejména nějaký refrén nebo zběsilá pasáž, třeba „Siberia“ vyhovuje oběma tezím, protože je zběsilými pasážemi narvaná po okraj a skandovaný refrén si každý zapamatuje při prvním poslechu. Z vyrovnané kolekce těžko vypíchnout největší hit i nejméně podařený kousek, ale kdybych musel jeden kousek vynechat, byla by to závěrečná instrumentálka, v níž se ústřední motiv opakuje pořád dokola. Kapela jako první singl vyslala do světa skladbu „Volunteer“, jež mi paradoxně až tak výjimečná nepřijde; disponuje sice výrazným sólem, ale jinak se mi zdá být taková trochu „německá“, což nemyslím jako poctu KREATOR. (úsměv) Já bych vybral některý ze songů č. 1 až 3, začátek alba mi přijde nejsilnější. Za zmínku ještě určitě stojí zajímavý host, Rainer Rage (do loňska kytarista S.D.I.), jež si vystřihl sólo v „Battalion“.

Obal spáchal Deather a odvedl prvotřídní práci. Barevné stránky jsou v mrazivé modrobílé kombinaci, na titulce se Transsibiřskou magistrálou řítí opancéřovaný vlak, uvnitř šestistránkového digipacku sněží do lesů, nechybí ani stylová fotka kapely. Booklet si kromě přední strany vystačil s černou, bílou a červenou, na šestnácti stránkách samozřejmě nechybí texty, další fotky i obvyklé děkovačky a informace. U portrétních fotek muzikantů pak zaujmou vtipná data narození a úmrtí, všichni podle údajů padli na konci nebo po 1. světové válce, kromě Yabbacka, který je sice taky „dead“, ale neví se od kdy. Roky narození i smrtí jsou posunuty o sto let, což celkem vychází, když se pánové narodili v rozmezí let 1969 až 1983. Dobrý nápad, je vidět, že i nad balením CD se hodně dumalo.

Minule jsem nahrávku kapely shrnul slovy „nic nového pod sluncem, ale kvalitně odvedené řemeslo, toliko asi nejstručnější možná charakteristika alba s ideální stopáží, nejen nahrávky, ale i skladeb (kolem tří minut)“, což můžu podepsat i tentokrát.

Seznam skladeb:

  1. Evacuate
  2. Iron
  3. Panzertrain
  4. Steamgod
  5. Close
  6. Siberia
  7. Volunteer
  8. Orders
  9. Wrath
  10. Frontline
  11. Revolt
  12. Battalion
  13. Casualties

Čas: 35:10

Sestava:

  • Pedy – guitars
  • Yabback – guitars
  • Chymus – vocals
  • Wolodimir – bass
  • Ferenc – drums

Facebook
www.antigod.cz
www.metalgate.cz


Zveřejněno: 09. 07. 2018
Přečteno:
2838 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář