Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
INSANIA

CD 2017, MetalGate / elektro – industrial metal / Česko

Po sedmi letech nastal ten správný čas na návrat. To si zřejmě řekla GORGONEA PRIMA a přichází s novou deskou, s kterou by určitě chtěla bodovat tak, jako se jí to povedlo s odvážným debutem „Black Coal Depression“. A snaha znít zajímavě, pestře, moderně a zároveň zle se kapele nedá upřít ani tentokrát, přesto výsledek působí velmi slušně řečeno rozpačitě.

Hned v prvním odstavci muselo být nakousnuto to, co bude následovat v dalším textu. Tohle album totiž není dobré, přestože jsou z něj cítit velké ambice a snaha. Je celkem logické, že novinka do určité míry navazuje na to, čím se GORGONEA PRIMA dostala v roce 2010 do povědomí. „Brownfields“ je deska, která stojí na syntetických základech, ke slyšení jsou zde pochopitelně elektro rytmy, industriální ostří je na oko nabroušené... přesto, ve srovnání s debutem, jde novinka nazvat elektro black metalem jen stěží. To by samozřejmě nebylo na škodu, ostatně přijít se stejným materiálem jako na „Black Coal Depression“ by nemělo moc smysl. Ovšem posun, jaký kapela provedla, směřuje do pater, na které ještě nestačí. Zatímco prvotinu si mohli vychutnat fanoušci odlidštěného industriálního black metalu a hledači nových zón, v této souvislosti byla často zmiňovaná podobnost s ABORYM, tak model 2017 jde směrem k širšímu spektru posluchačů, což se jeví jako ten největší kámen úrazu.

Přitom od první a zároveň titulní skladby „Brownfields“ zní album celkem schopně. Počáteční vtipné ladění rádiových vln, kdy v pár vteřinách zaslechnete několik světových hitů, aby se signál ustálil u zvuků, které vytváří GORGONEA PRIMA, která přináší black metal podobný tomu, co se od kapely dalo v návaznosti na minulost očekávat. Jenže po chvilce zjistíte, že tady něco „nesedí“. V průběhu skladby dojde na elektro zvuky, které kvůli své melodické podbízivosti naženou pár pochybností. Následně se skladba přehoupne do relativně slušných obrátek, ale pocit toho, že se tady ladí jiné frekvence, se pomalu začíná infikovat do těla. Podobně to funguje i s druhou „The Snow Falling Up“, která nepatří k ničemu nadprůměrnému, ale proti tomu, co kapela servíruje dál, je to ještě hodně dobré.

Momentů, při kterých zůstane člověku rozum stát, se během těch necelých 43 minut najde na „Brownfields“ bohužel příliš moc. Nemá smysl je vypisovat všechny, ale na některé, které staví desku do podprůměru a na základě nich je bita, je fér poukázat. Hřích první nastává ve třetí „Fight or Fall“. Ta obsahuje několik provinění, mezi něž patří tragická orchestrace se sborovými vokály à la DIMMU BORGIR před patnácti lety, což zní opravdu zle. Největší přešlap ale nastává ke konci, kdy skladba přejde do pomalé pasáže, která je vyzpívaná natolik amatérsky provedeným melodickým hlasem, že si posluchač sáhne na pomyslné dno. V tomto bodě se dostavuje pocit, že si autoři nejen že ukousli velké sousto, ale přišli o veškerou soudnost. Méně by bylo více, což platí pro veškeré melodické vokály (blackový skřehot je naprosto v pořádku), ty se Hogathovi vymkly absolutní kontrole. Kolikrát tak celkem solidní hudební podklad vyloženě pošlapou. Bohužel to ale byl zřejmě záměr, protože hostující výpomoc, jak v podobě mužského vokálu v „The Will Cancer“, tak hlavně potom Danina v pátém tracku „Black“, lze považovat za vydařenou jenom stěží. Dana společně s Hogathem předvádí takovou nemohoucnost, že jestli tohle byl záměr, je potom logické, že album tak silně kulhá. Podobně trapně vyzní ženský „zpěvovzdychot“ v sedmé „Lebenfraktur“, který při vyslovení slov: „oh baby, fill me more“ a jeho rádoby sexy poloze působí jako chlupatý vtip z východoněmeckého porna před čtyřiceti lety.

Dojem z nahrávky lehce vylepšuje předposlední „Steeldust Cocaine“, která připomíná debut, a coververze „Fuel My Fire“ od divoženek L7, kterou ale minimálně v Evropě proslavili mnohem víc PRODIGY. Výběr skladby pro cover trochu nepříliš originální, ale úprava je na slušné úrovni. Ještě aby ne, vždyť ten song je v originále skvělý. Škoda, že se GORGONEA PRIMA nepustila podobným směrem, jako je cítit v posledních dvou zmiňovaných skladbách.

GORGONEA PRIMA se vrátila na scénu deskou, která ve většině aspektů prostě neobstojí. Nahrála tak album, které sice zní moderně a proti debutu je žánrově pestřejší, což by bylo v základu dobře, ale má tu smůlu, že zde použité postupy jsou chvílemi tak podbízivé, fádní a hlavně kvůli vokálům až směšně působící, že to celé nadšení a vloženou energii dehonestuje.

Seznam skladeb:

  1. Brownfields
  2. The Snow Falling Up
  3. Fight or Fall
  4. The Worker´s Song
  5. Black
  6. The Will Cancer
  7. Lebenfraktur
  8. Steeldust Cocaine
  9. Fuel My Fire

Čas: 43:01

Sestava:

  • Hogath - kytara, zpěv, programování, klávesy
  • Ripley - kytara

Hosté:

  • Michal Beneš - baskytara
  • Dana Yousifová - zpěv
  • Lucka Hamzová - zpěv
  • Honza Mašek - zpěv
  • Terezie Kovalová - violoncello

http://www.gorgoneaprima.com


Zveřejněno: 11. 01. 2018
Přečteno:
3981 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

15. 01. 2018 13:07 napsal/a Morbivod
corbow
To neznám, ale určitě je to něco, z čeho bych se poblil. :-D
15. 01. 2018 09:47 napsal/a corbow
jinej roj :)
Clovece, Morbivode, ta posledni veta by se hodila i do recenze na Venusian Death Cell :)))
12. 01. 2018 21:26 napsal/a Morbivod
stroj
O triangl určitě nejde :-D Poslouchám to znovu a nadále bych hodnotil dost vysoko, právě proto, jaká z toho jde atmosféra. Pokud je posluchač nastaven na jiné věci, pochopitelně v tom nepocítí to co já, ani co samotný autor. A ani ho nenapadne ocenit, kolik tvůrčí práce v tom je.
12. 01. 2018 18:23 napsal/a Coornelus
Nástroj
Hale... jak vlastně víte, že na nic neumim? :-)
12. 01. 2018 17:44 napsal/a Johan
???
To už jsme tu dlouho neměli, aby muzikant spílal recenzentovi, že neumí hrát na hudební nástroj... Petře, holt se aspoň nauč hrát na ten triangl :-)