Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

CD 2017, vlastní náklad / thrashcore / Česko

Nové jméno na české scéně datuje svůj vznik do roku 2012, s debutovou nahrávkou ale vyrukovalo až letos. Nicméně pracovalo na ní celých pět let, během kterých došlo k jediné změně sestavy, kdy se z pracovních důvodů „odhlásil“ původní zpěvák Apathy a na jeho místo nastoupil protřelý Zdeněk Slanina, který skoro dvacet let trápil hlasivky v INSANE. Apathy ale i tak zanechal na albu otisk, protože kapela ponechala v repertoáru jím otextované skladby, na jejichž komponování, zdá se (dle informací z bookletu – all music written by APATHY AGAIN), rovněž kooperoval. Tři songy jsou data novějšího, slova k nim napsal Zdeněk a hudebně jsou o něco barevnější než ostatní, nicméně do kontextu alba zapadají bez potíží.

APATHY AGAIN se našli v zemitém thrashcoru, jako první mě jako přiblížení asi napadne SEPULTURA v době, kdy to v ní Max pomalu balil, což je polovina devadesátých let, což je dvacet let zpátky, což dává logiku, když členům kapely je čtyřicet plus. (úsměv) Je to jednoduše dané tím, na čem členové kapely vyrůstali, jaká muzika jim koluje v krvi a jakou nejspíš rádi poslouchají, tudíž i hrají.

Bez intra a bez okolků se rozjíždí úvodní „Born for this institute“ zvířecím řevem a zahuštěnou masou kytar, k čemuž nemalou měrou přispívá i výrazná basa, a samozřejmě dusající bicí. Skladba se většinu času drží ve středních až pomalých tempech, ale nechybí ani valivá rychlejší pasáž, která trvá jen krátce a následuje po ní typický zásek, kterých si posluchač na albu užije vrchovatě. Přijde mi to trochu škoda, protože když už kapela přitlačí na pilu a člověk si začne pokyvovat hlavou rychleji, rázem ho kapela vrátí do pomalejšího rytmu. Což nevím, jestli je ideální postup, ale na druhou stranu nejsem cílový posluchač, fanoušci groove valivé muziky asi budou mluvit jinak. I tak si nemyslím, že by APATHY AGAIN nahráli album, o kterém se bude mluvit a které bude předmětem nějakého většího zájmu. Podobných nahrávek totiž vychází už dvacet let celá řada a všechny trumfy, které opavští drží, mají v rukou i konkurenti. Tím myslím instrumentální a kompoziční zručnost/vyspělost i kvalitní zpěv. Zdeněk je známý tím, že kromě ostrého řevu zvládá i melodický zpěv a byla by škoda jeho přednosti nevyužít. Poprvé se civilní poloha vokálu objevuje v „Second is rising“, což je nepřekvapivě písnička, která vznikla v době, kdy už Zdeněk v kapele působil, tudíž si čistý zpěv i vymyslel. Kromě pestřejšího vokálu přináší song i větší porce melodií, nikoliv vtíravých, ale potemnělých a umně zasazených do celku.

Těžko z materiálu vypíchnout nějakou vyloženou hitovku, na druhou stranu nevidím ani skladbu, která by mi poslech ztrpčovala, materiál je to vzácně vyrovnaný, ku prospěchu věci je i rozumná stopáž skladeb, do osmatřiceti minut jich kapela nasázela dvanáct, takže klasické tříminutovky. Ale kdybych měl prstem ukázat na top tři, tak se mi dobře podupává u „Justice is gone“, v níž se refrén dostane do  uší při prvním poslechu, na druhou stranu mi přijde lehce slaboduchý („Fuck you motherfuckers“). Zajímavě se odvíjí i titulní „Mechanic“, která je o něco vzdušnější než ostatní zatěžkané položky a která snad i svádí k tanci, což asi zafunguje hlavně na koncertech. A do třetice na mě zabírá „Redemption“, což je pěkně strukturovaná kompozice, v níž mě baví poslouchat bubeníka a zaujme i další melodie.

APATHY AGAIN se za svou prvotinu určitě nemusí stydět, nahrávka je to kvalitní, navíc s dobrým zvukem ze studia GM a pěkným obalem ze „studia“ Deather. Na obalu se nešetřilo, šestistránkový digipack obsahuje hlavně fotky (muzikanti jednotlivě i komplet na pódiu + fotka nějakého průmyslového stroje), přiložený osmistránkový booklet z luxusního papíru pak texty a další potřebné informace, jako bonus je přidána i samolepka s logem kapely. Jen titulní strana mi přijde taková nijaká…

Seznam skladeb:

  1. Born for this institute
  2. Who decides
  3. Second is rising
  4. Choices
  5. I lied about your blood
  6. White of two
  7. Justice is gone
  8. Until the violence opens your eyes
  9. Mechanic
  10. Redemption
  11. Nothing else murders
  12. Thief

Čas: 38:03
 
Sestava:

  • Radim Skupien – bass
  • Petr Hanáček – drums
  • Vladimír Míl – guitars
  • Zdeněk Slanina - vocals

Bandzone
Facebook

 


Zveřejněno: 26. 08. 2017
Přečteno:
3565 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář