TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD-R 2017, vlastní náklad / rock´n´roll, hard rock, metal / Slovensko

BALLSQUEEZER pomalu, ale jistě začínají dohánět Davida Voru resp. VENUSIAN DEATH CELL. Naštěstí jen v počtu nahrávek – na rozdíl od bláznivého Ira totiž produkují poslouchatelnou hudbu. Ale i tak to má své mouchy - slovenští rockeři totiž nahrávají takřka stejná alba, kterých za čtyři roky existence stihli osm. I matematik amatér dojde k průměru dvou počinů ročně, což je porce, na kterou si troufne málokdo. Už minule jsem psal, jestli tahle kadence nenaplňuje rčení o kvantitě a kvalitě... a po poslechu aktuálního počinu se kloním k jinému rčení, které ale vyznívá podobně: Méně je někdy více.

BALLSQUEEZER hrají muziku určenou fanouškům ball and rollu, jak sami tvrdí, v překladu to znamená rock´n´roll křížený s hard rockem i metalem. Od předchozí nahrávky, která byla o něco barevnější než starší alba, se kapela příliš neposunula, ale k jedné změně přece jen došlo - k rozšíření sestavy o druhého kytaristu, který se stará hlavně o sóla. Jinak se hraje docela různorodá a zároveň docela jednoduchá muzika. Úvodní „Mr. Perfect“ odsýpá ve svižných otáčkách, prim hrají kytarová sóla, která se prolínají s řekněme speed´n´rollem; zatímco sóla jsou chytlavá a okolní muzika taky neurazí, problém mám se zvukem bicích, které zní hodně lacině. Naproti tomu zpěvák se během let vyzpíval a kdo má rád klasické napůl čisté, napůl ochraptělé polohy, asi bude spokojený. Lemmy to pravda není, ale místy je slyšet, že patřil mezi vzory. Tři skladby jako přes kopírák na úvod stačí (stačila by jedna), kapela taky pochopila, že už toho bylo dost a v „No More Me“ zvolnila a potemněla, takže se pohybujeme na pomezí heavy metalu a hard rocku, a mně je tahle poloha o poznání milejší, i to sólo z nejklasičtějších skousnu, byť o nějaké originalitě se mluvit nedá, a dokola opakovaný refrén (= název skladby) se taky oposlouchá. „My Eternal Night“ pokračuje v podobném duchu, lehký náznak strašení se objevuje hlavně ve vokálech, ale i muzika ještě trochu zvážněla a lehce zastřený zvuk by snad mohl svádět k horor rocku, ale jen svádět, protože BALLSQUEEZER jsou pořád moc pozitivní. A naštěstí i kreativní, takže „Hell One“ vylepšili klávesami a posunuli se až do hájemství gothic metalu, který dělají tak, jako řada kapel před dvaceti lety, ale na druhou stranu mi tahle skladba přijde co do nápadů nejsilnější a v kontextu alba i nejpestřejší, protože je plná melodií, ale ne úplně plytkých. Možná škoda, že klávesy nejsou o něco temnější, ale i tak se jedná o solidní práci, kterou po klávesách z úvodu přebírají hlavně kytary. Titulní song se odvíjí v podobném duchu a opět si pochvalu zaslouží budování atmosféry, místy až honosné, škoda, že podobně silný není taky zvuk. Ten se pořizoval v domácím studiu, a ač není špatný, není ani špičkový. Závěrečná instrumentálka „The Queen“ přináší i dotyky sympho metalu/rocku, ale zvuk je zase takový plytký a symfonické nástroje (samply?) zní dost obyčejně. Nicméně melodie je celkem vkusná, skoro jako z nějaké pohádky, než se pánové vrátí tam, kde začali, k speedovému kolovratu..., a pak zase zařadí trochu symfonična.

Obecně - proti starším počinům tu jistý posun je, ale spíše stylový než kvalitativní. Hlavně úvodní rychlé jednohubky se mi zdají tuctové, trochu lepší je druhá polovina, ale celkově pořád průměr.

Obal si vzal opět na starost mexický ilustrátor Jesus Garcia Lopez a s jeho pracemi je to jako na houpačce. Nemyslím z pohledu řemeslného, tam je všechno v pořádku, ale co do námětu, který mi tentokrát přijde nanicovatý - dva chlápci s lopatami u vykopaného hrobu (?) na titulce a dva chlápci nesoucí vytržený strom (i s kořeny) na zadní straně. Určité kouzlo tkví v tom, že malíř ztvárnil členy kapely, a v detailech; ten nejzajímavější nese jeden pracant v ruce a je to bedna piva z českého věhlasného pivovaru, úsměv na tváři vyloudí i kachna s hejnem kachňat. Smysl to sice nedává, ale aspoň je to veselejší.

Seznam skladeb:

  1. Mr. Perfect
  2. Eat My Balls
  3. Church Sucks
  4. No More Me
  5. My Eternal Night
  6. Hell One
  7. Into Nothingness
  8. The Queen

Čas: 33:33

Sestava:

  • Daddy - basa, spev
  • Mikey - gitara, vokály
  • Pete - bicie
  • Matt - sólová gitara

Facebook
www.ballsqueezer.net

 


Zveřejněno: 25. 07. 2017
Přečteno:
2824 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář