Valašky a buzogáne, to byl předem jasně určený program na páteční večer dalšího prodlouženého víkendu. Dvě z v současnosti nejlepších slovenských kapel ČAD a CATASTROFY spojily své síly na jarním turné po zemích československých. První květnový víkend byla na řadě česká část, nejdříve Praha, potom druhý den Písek. Ze zdravotních důvodů jsem naneštěstí nebyl schopen vyrazit do malebného Písku a tak jsem zvolil pražskou zastávku, kde již zmiňovanou dvojici kapel doplnili domácí KAAR a DIPHTERIA, a to vše v příjemném prostředí klubu Modrá Vopice.
Startovat se mělo hezky od osmi hodin, ale vzhledem k tomu, že když jsem se konečně chvíli před devátou dobelhal do Vopice, DIPHTERIA ještě okupovala stage se svým posledním válem, tak hádám, že začátek byl jako obvykle jen orientační. Omlouvám se kapele, že je v tomto reportu přeskočím, ale jen z jednoho songu, co jsem stihl, nechci dovozovat žádné soudy, takže snad příště.
Začínám tak vlastně hlavní hvězdou večera CATASTROFY, hlavní hvězdou proto, že tak natřískanou Vopici jsem snad na žádnou československou kapelu nezažil, plno skoro až po strop, fronty na pivo a na záchod jak na METALLICE. (úsměv) Tenhle koncert si museli páni zbojníci náležitě užít, protože všichni ti natěšení fans tam byli jen a jen pro ně, pařící od začátku až do konce, hltajíc každou pecku, kterou jim ten večer zahráli. Prim hrál nejnovější materiál ze splitka s KAAR a EXORCIZPHOBIA, který CATASTROFY přehráli celý, a který doplnili tím nejlepším ze své debutové desky. „Bastardi spoločnosti“, „Zbojníci apokalypsy“, „Žabomyšie vojny“, ultimátní zbojník „Kazimír“, „Na detskej oslave“ a v rámci přídavků došlo i na „Ančine cecky“ a „Krik a beznádej“. CATASTROFY je jedna z nemnohých thrashových kapel, která zvládá z thrash metalu, který je v základu přeci jen dost temný a agresivní, učinit díky humoru a hravosti naprosto pozitivní záležitost. Přirovnat by je tak šlo třeba k německým TANKARD. Prostě pivo, mosh a dobrá nálada, přesně tak to bylo při jejich setu. Není divu, že je fans nechtěli pustit z pódia.
Ani pražští KAAR, jež jsou ve Vopici jako doma, se nedali zahanbit a již notně rozdováděné publikum si hravě přebrali a dali mu další půlhodinku rychlého thrashingu na vyklepání si hlav. Jedna z těch nejlepších kapel na naší thrashmetalové scéně s osobitým projevem navázala na své kamarády CATASTROFY i v přehrávání materiálu z jejich již výše jmenovaného splitka a to tak páteční večer zaznělo skoro celé. Thrashová vichřice na pódiu i pod ním, kdy se opět fans nehodlali smířit s tím, že by nedošlo na přídavky.
Jako třešnička na dortu zbývalo na konec večera ještě vystoupení na UG scéně snad již kultovní kapely ČAD. Úbytek lidí v sále při jejich vystoupení je nutné přičíst pozdější hodině a zpoždění, která akce nabrala a tak jistě lidé vymizeli na poslední busy, spíš než by si někdo nechal jejich set dobrovolně ujít. ČAD hráli zatím stále jako dvojčlenné komando bez basačky. Její prázdné místo je stále znát, byť se mi zdá, že Pišto s Valérem do toho řežou ještě s větší vervou tak, aby se posluchač necítil ošizený, že je mu snad předhozen jen nějaký ČAD-light. (úsměv) Horší než absence basy byl však na začátku jejich setu špatný zvuk, kdy bylo slyšet převážně jen bicí, což ve dvou nástrojích bylo dost znát. Zvuk se však časem zlepšil a my si mohli užít vydatný mix thrashe, punku a crustu okořeněný inteligentními texty a Pištovo vtipnými průpovídkami mezi skladbami. Ač mají ČAD před sebou vydání nové desky, hrálo se hlavně z jejich posledního počinu „Čertova kovadlina“. Skladby jako „V krku krv“, „Vyvrhel“ nebo „Démon samoty“ patří podle mě k tomu nejlepšímu, co kdy ČAD nahráli a naživo se jedná o neméně silný materiál. K tomu přidejte ještě výběr z jejich předchozí bohaté tvorby jako: „Rabovačka“, „Červy“, „Piče idu do Polusu“, Varič pika“, „Sekery a Buzogáne“, „Konflikty“, „Ťažký kov“ atd. Mašina ČAD tam sypala jednu za druhou a lidi znalí snad všech textů to odzpívali celé s nimi. Tohle byla vynikající tečka za vynikajícím večerem.
Všechny kapely, které jsem toho večera viděl, ze sebe vydaly to nejlepší, taktéž všichni lidi, kterých přišlo opravdu hodně, vytvořili parádní atmosféru, ve které muselo být radost hrát. Neváhám říct, že tato akce byla pořadatelsky i hudebně velmi úspěšná a je fajn vidět, že takové nadupané koncerty se dají dělat i bez nějakých zvláštních zahraničních kapel.
